Tvrz je s osmi objekty vůbec největším stavebně dokončeným fortifikačním dílem československého pohraničního opevnění z let 1935 až 1938.

I po devadesáti letech nadále slouží obraně republiky jako sklad.

Majorka Eva Divišková a historik Eduard Stehlík jsou pro dnešek našimi průvodci.

Tvrz se pyšní kvalitní vodou, která se vyrovná té kojenecké.

Zde v minulosti bylo ubytování pro vojáky, veškeré vybavení však bylo postupně odklizeno.

Neméně zajímavá část tvrze Adam se skrývá za červenou mříží, která dělí aktivně užívaný sklad od zbytku tvrze Adam.

Ve spojovacích chodbách mezi jednotlivými částmi opevnění najdeme vzkazy od vojáků.

Ke každému jednotlivému srubu vede schodiště ze srdce hory až na povrch, což je 60 výškových metrů. To by se dalo přirovnat k výšce Petřínské věže. Mezera uprostřed schodů měla sloužit pro výtah, který by převážel munici z podzemí k dělům.

Majorka Eva Divišková u jedné ze střílen tvrze Adam.

Vlhké prostředí je vhodné na tvorbu krápníků…

... a špatně se tu nemají ani různé druhy živočichů.

Betonové schodiště v některých místech připomíná spíše povrch jeskyně.

Historik Eduard Stehlík ukazuje redaktorovi Seznam Zpráv míru poničení stěny tvrze po testovací palbě německého dělostřelectva.

Z jednoho srubu do druhého. Nejprve stovky schodů dolů…

... a pak zase nahoru. Na tomto schodišti se dochovalo i zábradlí.

Když člověk opustí příjemně chladné prostředí podzemí, zajímavý pohled se naskytne i na povrchu.

Až venku si totiž člověk naplno uvědomí ohromnost celého komplexu. Na snímku tvrzový dělostřelecký srub K-Am-S 43 „Veverka“.

Německá armáda si během druhé světové války zkoušela na nově postaveném opevnění svoje zbraně.

Jejich zkoušky se bohužel podepsaly na všech objektech opevnění.

V lese lze narazit i na protitankovou zeď, kterou postupně bere za své okolní les.