Z Náhorního Karabachu – horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán – uprchlo podle arménské vlády během několika dní přes 100 tisíc obyvatel.

Své domovy opustilo kolem 80 procent odhadované populace Náhorního Karabachu. Na snímku z  30. září arménští uprchlíci z Náhorního Karabachu v centru města Goris na jihu Arménie.

Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian minulý týden podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak do toho dne přestane existovat.

Navzdory prohlášením ázerbájdžánské vlády v Baku, která slibuje respektovat práva všech občanů brzy zrušeného útvaru Náhorní Karabach, arménští obyvatelé z oblasti utíkají. Bojí se pronásledování a etnických čistek.

Snímek kolony prchajících Arménů, vyfoceno před překročením hranice, 28. září.

Arménská ministryně zdravotnictví Anahit Avanesjanová podle AP uvedla, že někteří lidé během vyčerpávající cesty přes jedinou horskou silnici spojující Karabach s Arménií zemřeli. Cesta trvala až 40 hodin, píše agentura.

„Zůstává nanejvýše několik stovek osob, z nichž většinu tvoří úředníci, zaměstnanci záchranných služeb, dobrovolníci,“ napsal na síti X bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Artak Beglarjan.

Exodu Arménů předcházela devítiměsíční ázerbájdžánská blokáda Lačinského koridoru, kvůli níž lidem chyběly léky a potraviny. Podle pozorovatelů trpí mnozí místní podvýživou. Snímek prchajících Arménů z 1. října.

V posledním autobusu byli podle agentury AP lidé s vážnými zdravotními problémy a potížemi s mobilitou.

Arménský exodus v posledních několika dnech přepsal staletí ustálené etnické složení sporného regionu. Snímek z uprchlického autobusu, 30. září.