Samota Kýčery na cestě mezi Terchovou a Jánošíkovým domem, místo, které láká filmaře svými dramatickými scenériemi.

Samotu Kýčery tvoří necelá desítka stavení, většina je opuštěná, některé brzy spadnou podobně, jako po druhé světové válce spadnul i dům, kde se narodil Juraj Jánošík.

Skutečný rodný dům Juraje Jánošíka už dobrých sedmdesát let nestojí, místní ale zřídili symbolický rodný dům svého zbojníka v náhradní dřevěnici.

V Jánošíkově domě se prodává káva, sladkosti a všudypřítomné valašky, děti si tu mohou zahrát pokladovku nebo zacinkat na kravské zvonce.

Na místě, kde se Jánošík narodil, asi sto metrů od symbolického rodného domu, stojí jeden z kamenů, které zbyly po tom skutečném rodném domě, když se rozpadl zubem času.

Když od Jánošíkova kamene na místě jeho skutečného rodného domu zvednete oči: jak je možné, že v místě největší zbojnické chlouby chalupy takhle chátrají?

Samota nazvaná Smrekovci cestou z Terchové přes Kýčery k Jánošíkovu domu. I tady se některé domy rozpadají, jiné ale citlivě opravili.

Les nad osadou Jánošíkovci má svoje kouzlo, pokud nemáte trénované nohy, vyhněte se výstupu po žluté a zvolte raději pozvolnější cyklostezku.

Horské louky a za nimi skalnatý masív Malého Rozsutce, pohled, který se od Jánošíkových dob nezměnil.

A Velký Rozsutec, pohled tentokrát ne z cesty po Jánošíkových stopách, ale z hřebenovky na opačné straně Vrátné doliny.