„Horníci jsou tvrdohlaví. Dostanou se sem jakýmkoli způsobem, protože cena zlata je dnes velmi vysoká,“ popisoval 45letý náčelník Bepdjo Mekragnotire (na snímku), jak na území jeho kmene Kayapo pronikají zlatokopové. „Musíme je vyhnat, jinak se sem dál budou tlačit,“ dodal pro agenturu AFP.

Domorodci mají s nezvanými hosty zkušenosti. Už před čtyřmi roky vyhnali téměř 200 nelegálních hledačů zlata. (Letecký snímek areálu ilegální těžby v národním parku Rio Novo v obci Itaituba v amazonském deštném pralese v jihozápadní části brazilského státu Pará, 21. května 2026.)

O tom, že napětí roste, svědčí incident z letošního února, kdy na sebe zlatokopové a domorodí válečníci dokonce krátce mířili zbraněmi.

Poté koalice domorodých organizací v dopise varovala úřady, včetně agentury pro ochranu životního prostředí IBAMA, před „bezprostředním rizikem rozsáhlého ozbrojeného konfliktu“. A požádala je o pomoc. (Vesnice Pykany na břehu řeky Xixe, domorodé území Menkragnoti v jihozápadní části brazilského státu Pará, 21. května 2026.)

Náčelník Bepdjo už má ale čekání dost. „Nevíme, kolik hledačů je uvnitř. Prostě tam přijedeme a uvidíme,“ řekl agentuře AFP. (Domorodé ženy z etnické skupiny Kayapo kráčí ve vesnici Pykany po boku Danicleyho Aguiara z Greenpeace, koordinátora kampaně za práva domorodých národů v Brazílii, 21. května 2026.)

Odborníci považují chráněná území domorodých kmenů za jednu z nejlepších obran proti klimatickým změnám a odlesňování. (Nelegální těžba v národním parku Rio Novo, 21. května 2026.)

Cena zlata ovšem dosáhla v době globální nestability takových výšin, že podněcuje nelegální těžbu, a to i v chráněných oblastech, jako je národní park Rio Novo. (Náčelník kmene Kayapo se koupe v řece Xixe, 21. května 2026.)

Během letu nad oblastí, který tým AFP absolvoval s organizací Greenpeace, bylo patrné, jak silnému tlaku chráněná území čelí a jak zásadní roli hrají domorodé rezervace při ochraně přírody. Rozsáhlé plochy poznamenané těžbou, s řekami rozrytými důlní činností a lesy ustupujícími zemědělské půdě, se náhle měnily na hranicích domorodých území. Za nimi se opět rozprostíral souvislý pás hustého zeleného lesa, sahající až k obzoru. (Letecký pohled na oblast nelegální těžby v obci Jacareacanga v jihozápadní části brazilského státu Pará, 21. května 2026.)

Organizace Amazon Mining Watch uvedla, že v letech 2018 až 2025 byla v Brazílii těžbou dotčena plocha 223 tisíc hektarů, z toho téměř 80 procent nelegálně.

Vláda od návratu levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy v roce 2023 proti nelegální těžbě tvrdě zasahuje.

Těžební podnikatelé, jejichž aktivity se z původní drobné řemeslné těžby proměnily v multimilionové operace využívající těžkou techniku a flotily malých letadel, se však novým podmínkám rychle přizpůsobili.

Za poslední tři roky zničila agentura IBAMA více než 690 bagrů, 1300 člunů a 80 letadel, tedy vybavení v hodnotě téměř 800 milionů dolarů.

Jair Schmitt z IBAMA uvedl, že největší výzvou je „boj s organizovaným zločinem“, protože do nelegálních aktivit v regionu jsou stále více zapojeny mocné kriminální organizace. Mezi nimi jsou i skupiny Primeiro Comando da Capital a Comando Vermelho, které Spojené státy v květnu zařadily na seznam teroristických organizací. (Domorodé ženy z kmene Kayapo louskají kaštany ve vesnici Pykany, 21. května 2026.)

Institut Escolhas, který analyzuje brazilský dodavatelský řetězec zlata, uvedl, že země v roce 2025 vyprodukovala 71 tun zlata, které bylo vyvezeno hlavně do Kanady, Švýcarska a Spojeného království. (Vesnice Pykany na břehu řeky Xixe, 21. května 2026.)

Brazílie chystá novou legislativu, která má zpřísnit dohled nad obchodem se zlatem. Současně rozvíjí i policejní nástroje a databázi takzvané „DNA zlata“, jež umožňuje určit původ vytěžené rudy a dohledat ji až ke konkrétním lokalitám v Amazonii. (Pečení sladkých brambor ve vesnici Pykany, 21. května 2026.)

Larissa Rodrigues z institutu Escolhas uvedla, že kvůli vládním restrikcím se zlato, které dříve „opouštělo Brazílii hlavním vchodem“, nyní pašuje přes země jako Guyana nebo Venezuela. (Nelegální těžba v národním parku Rio Novo, 21. května 2026.)

Náčelník Bepdjo nečelí jen zlatokopům, ale i některým vesničanům, kteří ilegální těžbu podporují. Tento spor donutil některé obyvatele vesnice přestěhovat se na druhou stranu řeky.

„Velmi často za námi přicházejí sami horníci, nabízejí peníze a říkají: ‚Budeš mít auto, budeš mít ženy‘, takže je to pokušení. Mladý člověk, který to nedomyslí, bude tyhle věci chtít,“ řekl reportérům 25letý Takagmoro Kaiapo, syn bývalého náčelníka, který těžbu rovněž podporoval. (Letecký pohled na oblast nelegální těžby v obci Jacareacanga, 21. května 2026.)