Hranice mezi Ukrajinou a EU je přísně střežená, překvapivě především z té ukrajinské strany.

Divoké hřebeny Karpat jsou rozčísnuté překážkami připomínajícími starou železnou oponu.

Dvoučlenná patrola pracuje v 8 až 11hodinových směnách, v závislosti na počasí a stavu terénu.

Při své práci používají ukrajinští pohraničníci i rozsáhlou síť fotopastí

V horském prostředí za tu dobu ujdou pohraničníci desítky kilometrů.

Pohraničníci Jevhen Hnaťjuk a Vladislav Vloch a jejich belgický vlčák Freja.

Na starosti mají nejvyšší úsek ukrajinské hranice, který se táhne po hřebeni Maramureše.

Na starosti mají nejvyšší úsek ukrajinské hranice, který se táhne po hřebeni Maramureše.

Přesně v těchto místech kdysi vedla nejvýchodnější část československo-rumunské hranice.

Dnes tu však hrdě tyčí ukrajinské hraniční sloupy. I když hluboko v jalovcích se stále ještě dá občas narazit na ty staré československé.

Žiletkový drát je tu proto, aby především zkomplikoval útěk těm ukrajinským mužům, kteří odmítají sloužit v armádě a bojovat za svou zemi.

Pokud by se jim po strastiplném a riskantním horském putování podařilo dorazit až sem, k vrcholu Mezipotoky, tak by při posledním ohlédnutí spatřili Hoverlu, nejvyšší horu rodné vlasti, 2061 m.n.m. ( vrchol uprostřed obrázku)

Pro nezkušené je ovšem překonání karpatského hřebene nadlidský úkol. Od začátku války v roce 2022 tu ukrajinští pohraničníci objevili 16 těl, těch, kterým se to nepodařilo. Zemřeli totálním vyčerpáním a podchlazením.

...a samozřejmě i dronů opatřených termovizí.

Často tak pohraničníci působí nejen jako represivní složka, ale i jako záchranáři, kterým jsou nakonec vyčerpaní narušitelé hranic vděční za to, že nezemřeli někde v horské závěji.