Park Gyeong-je se včelařství věnuje už téměř půl století. Z koníčku, který mu umožňoval trávit čas v přírodě, si postupně vybudoval obživu. Dnes však čelí nové výzvě: Měnící se klima ho nutí přemýšlet o tom, jak dlouho ještě bude schopen spolu se svými kolegy dále včelařit. (Park Gyeong-je mezi úly na rodinném hřbitově svého známého, kde od rodiny získal povolení k umístění úlů. Okcheon, Jižní Korea, 13. května 2026.)

Pětašedesátiletý muž provozuje včelařskou farmu v okrese Sancheong na jihu Jižní Koreje. Je to ale kočovný včelař – s úly křižuje zemi, aby stihl sezonní rozkvět květin.

Rostoucí teploty způsobené klimatickými změnami zkracují sezonu, což vede k tomu, že rostliny kvetou dříve a kratší dobu. Změny počasí s sebou přinesly také silné větry, které včelám komplikují návrat do úlů.

„Lidé z města si ročních období nevšímají, ale my zemědělci je cítíme na vlastní kůži. Teď to vypadá, že existuje už jen léto a zima,“ řekl Park agentuře Reuters. V roce 1979 začínal s pouhými osmi úly, dnes jich má asi 110. Celkem v nich žije přibližně 8,8 milionu včel.

Studie ukazují, že klimatické změny mají na včely po celém světě stále výraznější dopad. Následky nese i řada zemědělských plodin, například jablka, jahody či rajčata, jejichž pěstování je závislé na opylování hmyzem. „Kvůli změně klimatu je dnes pro včelaře velmi obtížné uživit se,“ posteskl si Park.

„Úbytek včel se nakonec promítá i do potravinové bezpečnosti,“ upozornil Yeh Sang-Wook z Ewha Womans University v Soulu. „V podstatě dochází k rozkladu základních stavebních prvků ekosystému, které udržují náš přírodní svět v chodu.“

Největším světovým producentem medu byla v roce 2018 podle údajů OSN Čína následovaná Tureckem a Argentinou. Chuť medu odráží rozmanitost květních nektarů, které včely sbírají.

Většina jihokorejského medu je z akátu, který má jemnou květinovou chuť, ale existují i jiné druhy, například kaštanový med. Ten je méně sladký a má zemitější chuť.

Údaje ministerstva zemědělství ukazují, že počet úlů pro kočovný včelařský provoz se v letech 2014 až 2023 v zemi snížil o 14 procent na 813 279. (Park Gyeong-je během oběda v restauraci. Okcheon, Jižní Korea, 9. května 2026.)

V roce 2020 činila celková plocha pastvin v Jižní Koreji 146 tisíc hektarů, což je podle údajů Národního institutu lesnických věd o 70 procent méně než v 70. a 80. letech. (Nákladní vozy převážejí úly, 4. května 2026.)

V lednu varovali vědci z Kangwon National University v pilotní studii, že pokud bude klimatická změna pokračovat, mohla by se opylovací aktivita jihokorejských včel mezi lety 2040 až 2060 propadnout v průměru o 53,5 procenta ve srovnání se současnou úrovní.

Podobně jako Německo či Řecko spustila Jižní Korea nové městské programy na ochranu včel, jejichž součástí je i zakládání střešních zahrad. (Včely, které uhynuly v důsledku stresu z přepravy v Gimcheonu, 7. května 2026.)

Jihokorejská Správa pro rozvoj venkova uvedla, že chce podpořit chov včel odolných vůči klimatickým změnám, vysazovat více nektarodárných stromů a rozvíjet technologie chytrého včelařství. (Okcheon, 9. května 2026.)

Včelař Park převáží svá včelstva napříč Koreou třemi nákladními vozy a dodávkou. Nejčastěji cestuje v noci, kdy včely spí a přeprava je pro ně méně stresující. (Přesun úlů v Sancheongu v Jižní Koreji, 4. května 2026.)

Včelaři si podle něj neustále vyměňují informace, kde co kvete, aby mohli včas přesouvat úly do oblastí s nejlepšími podmínkami. (Nakládka úlů a příprava na jejich přesun v Gimcheonu, 12. května 2026.)

„V minulosti byly mezi jižními a středními regiony velké klimatické rozdíly, což bylo pro produkci medu velmi příznivé. Nyní však kvůli globálnímu oteplování kvetou květiny po celé zemi najednou,“ řekl. (Park pálí cypřišové listy, 13. května 2026.)

Jakmile Park najde květiny a získá souhlas sousedů, vypustí včely. Na hlavě má klobouk se síťovým závojem a sleduje, jak včely sbírají nektar z květů, odnášejí ho do úlů a přeměňují na med. Zatímco dříve za akátovým medem cestoval po zemi čtyřikrát za sezonu, dnes stačí pouze dva přesuny. Samotná produkce medu navíc trvá jen měsíc až dva ročně.

„Ve srovnání s 90. lety nebo počátkem 21. století se sklizeň medu snížila asi o 70 procent,“ řekl. „V minulosti to trvalo asi 20 až 23 dní a sklízeli jsme osmkrát až devětkrát. Teď to zvládneme jen čtyřikrát nebo pětkrát.“ (Muži přesouvají sud plný medu během první sklizně, 9. května 2026.)

Přestože se farmáři snaží zvyšovat stavy včel umělými způsoby, Park doufá, že státní instituce včetně ministerstva zemědělství přijdou s novými poznatky a technologiemi, které včelám usnadní přežití zimního období i stále častějších teplotních extrémů.

Med vytékající z medometu během první sklizně na prvním místě pro migrační včelařství. (Gimcheon, 9. května 2026.)

Park Gyeong-je a jeho pomocníci večeří a připravují se na přesun úlů. (12. května 2026)

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do roku 2030 investuje celkem 32,3 milionu dolarů do výzkumu zaměřeného na obnovení zdraví včel.

Přestože počet včelařských domácností v Jižní Koreji za posledních 20 let klesl o více než třetinu, Park hodlá pokračovat. Do včelařství se navíc zapojuje i jeho druhá dcera, kterou připravuje na převzetí rodinného podniku. (Sancheong, 24. dubna 2026.)

„Budu včelařem, dokud budu moci. A kdybych dostal možnost žít znovu, vybral bych si stejnou cestu,“ uzavřel Park.