V této pouštní zemi se starobylé a ohrožené plemeno achaltekinského koně těší mimořádné úctě státu. Může za to vášnivý milovník koní Gurbanguly Berdimuhamedow, diktátor, který se pyšní titulem otcem národa. Dlouhá léta zastával funkci prezidenta, než ho v roce 2022 vystřídal syn Serdar. Nyní je v druhé nejvyšší ústavní funkci Turkmenistánu.Turkmenistán je mimořádně uzavřená země, cizinci tam mají omezený vstup. Lidskoprávní organizace ho v tomto směru řadí po bok Severní Koreji nebo Afghánistánu. Reportéři agentury AFP ale získali vzácnou možnost dostat se na soutěž v jezdeckém komplexu v Ašchabadu. Předsedal jí prezident Serdar Berdimuhamedow. (Cvičitelé vedou hřebce během soutěže krásy koní v jezdeckém areálu v turkmenském hlavním městě Ašchabadu, 25. dubna 2026.)„V Turkmenistánu se nepořádají soutěže krásy pro ženy, ale pro koně,“ řekl novinářům sedmdesátiletý chovatel Ašir. (Muži odění do stejnokrojů tleskali ve stejném rytmu a mávali národními vlajkami, zatímco si nejvyšší ocenění odnášel pískově zbarvený hřebec Hankerven, zdobený šperky a tradičním kobercem, 25. dubna.)Vládnoucí tandem Turkmenistánu si udržuje nad zemí pevnou kontrolu. Kritika režimu i jakákoli opozice vůči jejich dynastii jsou potlačovány a státní aparát kolem obou politiků vybudoval rozsáhlý kult osobnosti.Gurbanguly Berdimuhamedow, známý svou vášní pro koně, je autorem několika knih věnovaných achaltekinskému plemeni. Na počest jednoho ze svých hříbat dokonce složil a nazpíval rapovou skladbu.Odhaduje se, že z celkového počtu čtyř až sedmi tisíc achaltekinských koní na světě žije naprostá většina ve státních hřebčínech v Turkmenistánu. Jeden z těchto koní se navíc zapsal do Guinnessovy knihy rekordů výkonem v disciplíně nejrychlejšího sprintu na zadních nohách na vzdálenost 10 metrů, kterou zvládl za pouhých 4,19 sekundy.„Toto plemeno se vyvinulo v drsném pouštním podnebí a osvědčilo se ve vytrvalostních závodech, drezúře i parkurovém skákání,“ řekl agentuře AFP při slavnostním předávání cen 66letý veterinář v důchodu Sapargeldy, který nechtěl uvést své příjmení. Režim v Turkmenistánu odrazuje obyvatelstvo od hovorů s cizinci.Státem kontrolovaná média vykreslují tyto koně jako „strategickou prioritu“ země a „neotřesitelný pilíř národní identity“. Achaltekinští koně hrají významnou roli také v turkmenské diplomacii. Turkmenistán je často věnuje jako prestižní dar zahraničním státníkům a významným hostům. Mezi obdarovanými byli například francouzský exprezident François Mitterrand, ruský vůdce Vladimir Putin nebo čínský prezident Si Ťin-pching.Oficiálním mottem Turkmenistánu pro rok 2026 je: „Nezávislý a neutrální Turkmenistán je domovem odhodlaných okřídlených koní.“ Achaltekinští koně jsou často označováni za „nebeské koně“. Tato přezdívka vychází z legendy o achaltekinském hřebci, který v bájném závodě dokázal porazit sokola. (Jeden z mnoha zlatých pomníků postavených těmto koním, vyfoceno v jezdeckém areálu v hlavním městě Ašchabadu.)Podle chovatele, se kterým AFP mluvila, se tito koně vyznačují „vysokou postavou, dlouhými nohami, dobře vyvinutým svalstvem a štíhlou, elegantní hlavou posazenou na dlouhém rovném krku. Charakteristické jsou také jejich výrazné oči, vysoký kohoutek a pevná kopyta“.Podle chovatele se také na slunci jejich srst nápadně leskne. Tento efekt způsobují jemné chlupy s dutým jádrem, které odrážejí světlo jiným způsobem než srst většiny ostatních koní.Ašchabad spojuje kořeny kultu achaltekinských koní s obdobím před vznikem moderního Turkmenistánu, kdy na zdejších pouštních územích žily kočovné kmeny. Jejich éra skončila až v 19. století, kdy oblast ovládlo Rusko.
NaN/13