Mikuláštíkovo fojtství bylo po staletí správním centrem obce Jasenná a sídlem dědičných fojtů z rodu Mikuláštíků, kteří významně ovlivnili hospodářský i společenský rozvoj obce.

Roubenka z poloviny 18. století patří k nejzachovalejším na východní Moravě, udržela si mimořádně autentickou podobu bez zásadních přestaveb.

Z menších selských staveb okolo hlavní budovy se zachoval jen sklípek (vpravo).

Nové trámy pracovníci muzea nechali bez nátěru, aby přirozeně zešedly, jak se to tradičně dělávalo. Důkladně však sledují jejich stav a v případně potřeby budou dřevo ošetřovat.

Fojství při pohledu z ulice. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 17,6 milionu korun.

Jižní fasáda. Kromě budovy fojtství mohl Jiří Mikuláštík nechat v obci postavit i vodní mlýn. Zastával i funkci portášského velitele a byl kostelním hospodářem.

Fojtství má krásně zdobené detaily ve štítě. V kulaté stříšce zvané na Valašsku kozub (obecně kabřinec) je letopočet stavby 1748. Pěkně zdobené jsou i desky pod střechou – přídeští neboli okřídlí.

Fojtství si v roce 2012 vysloužilo titul Lidová stavba Zlínského kraje. Od roku 1958 je památkově chráněno, národní kulturní památkou se stalo roku 2014.

Budova vypadá jako dřevostavba, ale je zděná z cihel.

Mikuláštíkové v chalupě bydleli i po zániku fojtského úřadu a věnovali se sedlačení.

Přízemí na západní fasádě.

Budovy zčásti uzavírají dvůr.

Bývalý vchod do chléva se teď nepoužívá.

Hlavní vchod.

Za sklípkem je parkovací místo pro hendikepované.

Nové a staré.

Zadní strana chalupy. Od fojství se dá po malém chodníčku sejít i k soše portáše, která sousedí s turistickým přístřeším.

I na východní straně bylo nutné řadu trámů vyměnit.

Okýnko ve zděné části vede do kuchyně.

Socha portáše při hlavní silnici pod budovou fojtství.