

14/14
Archeologové z dánského muzea Moesgaard objevili u obce Søften na Jutském poloostrově rozsáhlý vikinský areál zaměřený na výrobu textilu. Lokalita leží asi deset kilometrů severně od Aarhusu, druhého největšího města v Dánsku.


Naleziště má plochu přibližně 100 tisíc metrů čtverečních a pochází z období mezi lety 600 až 950 našeho letopočtu, tedy z pozdní doby železné a raného vikinského období.


Součástí areálu je více než 80 zahloubených domů, které Vikingové využívali jako dílny i obydlí. Archeologové zde objevili také prostor určený ke zpracování lnu.


Vedoucí desetiměsíčního výzkumu Liv Stidsing Reher-Langbergová uvedla, že právě jednoznačné zaměření na textilní výrobu odlišuje toto místo od většiny dalších známých vikinských osad.


V zahloubených dílnách našli odborníci přesleny, tkalcovská závaží i další předměty spojené se spřádáním a tkaním. Nálezy potvrzují, že zde probíhala rozsáhlá a specializovaná textilní výroba.


Kromě vybavení dílen archeologové odkryli také stříbrné mince, skleněné korálky a keramiku.


Tyto předměty dokládají nejen každodenní život obyvatel, ale také jejich obchodní kontakty.


Rozvržení sídliště naznačuje vysokou míru organizace. Výrobní a řemeslné části jsou oddělené od jediného obytného domu, což podle odborníků svědčí o řízení výroby jednou mocnou osobou. Archeologický průzkum odstartovaly nálezy amatérských hledačů s detektory kovů, kteří v okolí během posledních tří desetiletí objevili několik stříbrných mincí. Zkušební výzkum následně potvrdil význam lokality.


Rozsáhlé vykopávky proběhly ještě před plánovanou výstavbou nové silnice a průmyslové zóny. Díky tomu se podařilo lokalitu důkladně zdokumentovat.


Historik Kasper Andersen označil objev za další důležitý dílek skládačky při poznávání hospodářských, kulturních a politických poměrů vikinského období v oblasti dnešního Aarhusu.


Aarhus, tehdy známý jako Aros, byl podle historiků významným královským centrem i obchodním uzlem napojeným na mezinárodní obchodní cesty.


Odborníci předpokládají, že textilie a další výrobky putovaly ze Søftenu do Aarhusu, odkud se prostřednictvím obchodních sítí dostávaly do dalších částí Evropy i mimo ni.


Podle archeologů by výroba v takovém rozsahu nebyla možná bez dobře fungující organizace práce, efektivního řízení zdrojů a existujícího trhu, který dokázal produkci dlouhodobě využít.


Nález podle vědců výrazně mění pohled na Vikingy. Místo obrazu neorganizovaných barbarských nájezdníků ukazuje společnost s rozvinutou výrobou, specializovanými řemesly, mezinárodním obchodem a propracovanou ekonomikou. Další podrobnosti mají přinést radiokarbonové analýzy a výzkum pylových zrn, které pomohou určit, jaké textilie se zde vyráběly.


14/14

