Moderní návštěvnické centrum skýtá dobrý výhled na celé hradiště.

Za posledními odkrytými základy velkomoravských kostelů se rozkládá mozaika lužních lesů, luk a říčních ramen Moravy, které kdysi chránily jedno z nejvýznamnějších center Velké Moravy.

V pavilonu a bílém domku jsou vnitřní expozice.

V pavilonu nad I. a II. kostelem návštěvníci tráví nejvíc času.

Na vstupu je nápis v hlaholici.

Odborný výklad pomůže se zasazením do historického kontextu i nastíněním každodenního života zdejších obyvatel.

Kostry Velkomoravanů z něj činí pietní místo.

Křížek s vyobrazením Krista od trojlodní baziliky

Fragment malované omítky z interiéru IV. kostela

Velkomoravské šperky byly detailně zdobené.

Nejtypičtější brigádnice na prvních vykopávkách byly „tetičky z Mikulčič“.

III. kostel označený jako bazilika je s délkou přibližně 35 metrů a šířkou kolem 11 metrů největším dosud odkrytým velkomoravským kostelem na našem území.

IV. kostel popsaný jako mauzoleum byl podle nálezů zdoben barevnými freskami.

VI. kostel byl první objevenou velkomoravskou rotundou vůbec.

Základy jsou skvěle dochované. Dnešní turisté chodí v podstatě po stejné zemi jako před 11 stoletími, výškový rozdíl je maximálně kolem 10 centimetrů, protože krajina nebyla opětovně zastavěna

Mostkem přes Teplý járek, vodní kanál kolem jižního valu, se dá dostat až k nedaleké řece Moravě.

V budoucnu by klidná říčka mohla být využita k turistickým plavbám.

Animace pomohou s představou, jak hradiště vypadalo v dobách největšího rozkvětu.

Areál památky je značně rozlehlý.

Když byli Cyril s Metodějem vysláni na Velkou Moravu, už byli jedněmi z nejvýznamnějších lidí své doby. Od papeže získali právo sloužit liturgie ve staroslověnštině. Tak došlo k rozvoji písma Hlaholice.

Model hradiště v návštěvnickém centru pomůže s celkovou představou.

Na návštěvu památky si vyhraďte několik hodin.

V blízkém okolí je množství dalších výletních cílů.