Poslední věc, kterou si Zarina Gijassová (na snímku) pamatuje předtím, než při výbuchu plynu ztratila vědomí, je, že lidé „hořeli a křičeli“. Dvaatřicetiletá žena utrpěla popáleniny na 65 procentech těla, výbuch plynové lahve otřásl budovou v severokazachstánském městě Ščučinsk a zabil 12 lidí. (Ščučinsk, 27. května.)

Tato tragédie znovu roznítila debatu o problémech s dodávkami energie v zemi. Přestože Kazachstán disponuje obrovskými zásobami zemního plynu, třetina z 20 milionů obyvatel je závislá na plynových lahvích. (Zaměstnanec čerpací stanice doplňuje plyn do plynové láhve ve městě Ščučinsk na severu Kazachstánu, 27. května.)

Ohořelá kostra restaurace (na snímku), kde Gijassová pracovala až do únorové nehody, je nyní zakryta kovovými deskami a zapečetěna. „Probudila jsem se v nemocnici. Vypadala jsem jako mumie, byla jsem úplně ovázaná od hlavy až k patě. Je to nepopsatelné, ta bolest byla nesnesitelná,“ řekla Gijassová agentuře AFP.

„Nevím, jestli budu moct hýbat rukama a kdy se budu moct vrátit do práce a kdy budu moct zase žít normálně,“ dodala AFP svobodná matka dvou dětí.

V posledních letech při nehodách s plynovými lahvemi v Kazachstánu utrpěly stovky lidí zranění nebo přišly o život.

Čtyřiatřicetiletý prodavač Jaroslav Voronov přiznává, že lahve nejsou příliš bezpečné, ale lidé nemají jinou možnost, protože v mnoha oblastech chybí centrální rozvod plynu. (Jaroslav Voronov, 34letý prodavač v obchodě s domácími spotřebiči, 27. května ve městě Ščučinsk.)

Riziko zvyšuje zastaralé vybavení. Na konci roku 2024 bylo v provozu ještě přibližně 350 tisíc sovětských lahví vyrobených v 70. a 80. letech.

Po výbuchu ve Ščučinsku vláda nařídila prověřit používání plynových lahví, podrobnosti však nezveřejnila. Voronov při plnění lahve nejprve kontroluje její hmotnost, technický stav a podepisuje dokument, kterým přebírá plnou odpovědnost za případnou nehodu.

Samotné plnění je přitom velmi rizikové. Dva týdny poté, co se agentura AFP setkala s Voronovem, čerpací stanice kvůli úniku plynu téměř explodovala, jak uvedli kazašští záchranáři, kterým se podařilo závadu včas odstranit. (Voronov, 27. května.)

Kazašská vláda za podpory Ruska, důležitého dodavatele plynu, plánuje do roku 2030 rozšířit plynovodní síť tak, aby pokrývala 65 procent země. Přestože Kazachstán má dost vlastních zásob plynu, nedokáže ho distribuovat po celé zemi, a tak k vlastnímu zásobování využívá i dovoz.

Při květnové návštěvě Astany prezident Vladimir Putin oznámil, že ruský státní energetický gigant Gazprom plánuje „optimalizovat a rozšířit národní infrastrukturu pro přepravu plynu, aby zajistil stabilní dodávky energie“ do Kazachstánu.

Kvůli obrovské rozloze Kazachstánu a nízké hustotě osídlení jsou ale takové projekty složité a ekonomicky nejisté. (Žena prochází kolem ohořelé budovy restaurace po výbuchu plynové láhve, Ščučinsk na severu Kazachstánu, 27. května.)