„Modlíme se za déšť, ale víme, že celá země čelí nedostatku vody,“ řekl agentuře AFP György Simon, jehož společnost poskytující různé rekreační aktivity u jezera Velence byla koncem června nucena pozastavit vyhlídkové plavby.

Na plážích u města Gárdony, asi 45 kilometrů jihozápadně od Budapešti, zůstávají lehátka prázdná. Místa, kde si ještě před několika lety hrály děti ve vodě, dnes pokrývá vyschlá zem a plevel.

Jezero Velence je třetím největším jezerem v zemi. Dnes však velkou část jeho dna tvoří popraskané bahno a jedinými pravidelnými návštěvníky jsou cyklisté projíždějící po 33 kilometrů dlouhé stezce kolem břehů. (Vyschlá část jezera Velence poblíž maďarského města Gardony, 7. července.)

„Celé odvětví cestovního ruchu u jezera se potýká s obtížemi a rybářství čelí nejhoršímu roku za poslední desítky let,“ tvrdí Imre Palinkas, místní zástupce národního rybářského svazu MOHOSZ.

Méně návštěvníků znamená ztráty pro restaurace, půjčovny lodí i další podnikatele závislé na letní sezoně.

„Nízká hladina vody také uvádí ekosystém jezera do extrémně zranitelného stavu. Další extrémní počasí… by mohlo vést k jeho kolapsu,“ dodal Palinkas pro AFP. (Jezero Velence nedaleko maďarského města Pakozd, 1. července.)

„Za posledních pět let se v zemi nahromadil deficit srážek odpovídající množství srážek za jeden rok,“ řekl agentuře Attila Szegi, mluvčí Národního generálního ředitelství pro vodní hospodářství (OVF).

Podle OVF se úřady soustředí hlavně na „omezení škod“ u jezera Velence. Hrozí, že vodní plocha se po dalším odpařování rozdělí na dvě oddělená jezera. (Jezero Velence nedaleko maďarského města Pakozd, 1. července.)

Hladina jezera u Gárdony klesla na pouhých 41 centimetrů, což je nejnižší hodnota od začátku měření v roce 1931.

Hydrogeoložka Anita Erőss připomíná, že mělké jezero v minulosti už několikrát zcela vyschlo, naposledy se to podle historických záznamů stalo v roce 1866. „Jedná se o typ jezera, které čas od času vysychá kvůli své mělké hloubce a propojení s místní sítí podzemních vod,“ uvedla pro agenturu AFP. (Vysušené dno jezera Velence, 1. července.)

Ekologové ale neviní jen klimatickou změnu. Podle Tibora Horányiho z organizace Great Lakes and Wetlands Association Maďarsko po desetiletí odvádělo vodu z krajiny místo toho, aby ji zadržovalo.

K úbytku vody podle vědců přispěl také rozvoj okolních obcí. Noví obyvatelé vyhloubili stovky studní, z nichž čerpají podzemní vodu na zavlažování zahrad nebo napouštění bazénů, čímž se odčerpává podzemní voda, která by jinak napájela jezero. (Vyschlá loděnice nedaleko maďarského města Pakozd, 5. června.)

Nová proevropská maďarská vláda označila obnovu jezera za jednu ze svých priorit. Připravuje přísnější pravidla pro odběr vody a chce nejprve obnovit přirozené zdroje jejího doplňování. (Úsek pobřeží pláže Siraly v maďarském Gardony, 23. června.)

Podle státní tajemnice nově zřízeného ministerstva životního prostředí Viktorie Bogi se připravují nové předpisy, na jejichž základě bude odběr vody podléhat přísnějšímu dohledu.

„Cílem je obnovit přirozené zdroje doplňování vody, než se začne uvažovat o jakýchkoli umělých zásazích,“ dodala Bogi.

Mezi návrhy na zvýšení hladiny vody patří vypouštění vyčištěných odpadních vod do jezera nebo výstavba nákladného kanálu k Dunaji vzdáleného asi 15 kilometrů. (Lidé venčí psy na vyschlém dně jezera Velence nedaleko města Gardony v Maďarsku, 29. června.)

Odborníci varují před jednoduchými řešeními, jako je přivádění vody z Dunaje nebo vypouštění vyčištěných odpadních vod. Takové zásahy by mohly narušit citlivou rovnováhu jezera a dlouhodobě problém nevyřeší. „Z dlouhodobého hlediska se musíme připravit na možnost, že nebudeme schopni přivádět vodu z jiných částí Maďarska,“ varoval krajinářský architekt Zsombor Boromisza z Maďarské univerzity zemědělství a přírodních věd. (Pláž Pisztrang u jezera Velence v maďarském Gardony, 23. června.)