Většina ostrova, zejména východní část, je národním parkem s písečnými dunami.
11/47
Na nizozemský ostrov Schiermonnikoog se dostanete z města Lauwersoog. Cesta trajektem trvá 45 minut.
Dopravu aut mají na ostrově povolenou jen stálí obyvatelé. Za poplatek si mohou koupit měsíční, roční nebo bodové jízdné.
Na ostrově žije přibližně 950 obyvatel, přičemž ročně jej navštíví kolem 300 tisíc lidí. Stejně jako další nizozemské ostrovy, i Schiermonnikoog je oblíbenou dovolenkovou destinací Nizozemců.
Na trajektu si můžete dát kávu a něco malého na občerstvení v uzavřené části se sedačkami nebo z paluby lodi pozorovat tuleně, kteří občas vykouknou nad mořskou hladinu.
Přístav. Během odlivu se do něj můžete z pevniny dostat také pěšky po mořském dni. Oblíbená organizovaná "turistika v bahně" se nizozemsky nazývá wadlopen.
V přístavu i ve vesnici Schiermonnikoog si můžete půjčit kolo. Ostrov má rozlohu 40 kilometrů čtverečních, pokud tak na ostrov přijedete ráno, můžete si jej celý projet za jeden den.
Ideální je na ostrově zůstat o několik dnů déle a užít si jedinečnou krajinu - nekonečná otevřená prostranství i její zákoutí.
Schiermoonikoog administrativně patří k nizozemské provincii Frísko. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1440. Tehdy měl nicméně jiný tvar a ležel severněji. Mořskou činností se plochý písečný ostrov během staletí pozvolna přesouvá jihovýchodně.
Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch.
Většina ostrova, zejména východní část, je národním parkem s písečnými dunami.
Hnízdí zde řada druhů ptáků, v době hnízdění je proto přístup omezen.
Na ostrově najdete několik míst, kde je můžete pozorovat.
Cesta k majáku North Tower.
Na ostrov v roce 2015 zasadila děj svého kriminálního románu Michaela Klevisová.
Název románu Ostrov šedých mnichů vycházel z překladu slova Schiermonnikoog. Schier je archaické označení šedé barvy odkazující na oděv mnichů žijících na ostrově. Monnik znamená mnich a oog je jedno z pojmenování pro ostrov.
Autorka ve skutečnosti v románu spojila dva nizozemské ostrovy dohromady - Schiermonnikoog a Ameland.
Proč se spisovatelka na nizozemské ostrovy pravidelně vrací, popsala výstižně v článku pro deník e15: "Dají se na nich najít místa, která přímo vybízejí k uvolnění, spočinutí a rozjímání. Člověk tu může prostě jen existovat a nechat myšlenky volně plynout. Bez lákadel, která by ho rozptylovala. Je to jednoduchá krajina skládající se jen z několika čistých linií."
Mimo sezonu budete mít široké pláže jen sami pro sebe.
Stejně jako na nizozemské pevnině, i na ostrově je běžným dopravním prostředkem kolo.
Občas se může stát, že musíte nicméně plánovanou trasu změnit...
Na ostrově najdete také lesnatou část.
Prázdninové domky si můžete pronajmout například přes portál Airbnb. Ve vesnici najdete také hotely.
Buďte připravení na silný severský vítr.
A také na déšť. Počasí se tady mění z hodiny na hodinu a i v létě se může stát, že během jednoho dne třikrát zmoknete a uschnete na sluníčku.
Pobyt na ostrově vás nicméně naučí, že i "škaredé" počasí má své kouzlo. Platí tady pořekadlo, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Místní mají například speciální "oblek" do deště skládající se z kalhot a bundy, který navléknou na oděv a následně vysvlečou.
Dalším řešením je jednoduše rozšířit svou komfortní zónu a při jízdě na kole si vítr s deštěm nemilosrdně dopadající na obličej "dětsky" užívat.
Kolem roku 1700 bylo na ostrově několik vesnic. Westerburen, největší z nich, podlehla postupujícímu moři a východně od ní byla založená Oosterburen - dnešní obec Schiermonnikoog.
V ní najdete jediný obchod s potravinami na ostrově.
Ve vesnici se nachází také malá knihovna, ve které vás pohostí čajem a kávou a najdete v ní i sekci anglických knížek.
Jedinečné ubytování poskytují místní mniši ve svém klášteře. K dispozici mají šest pokojů za poplatek 60 euro za den.
Čerstvé ovoce a zeleninu si můžete nakoupit v komunitní zahradě.
Na ostrově se nachází několik bunkrů, mezi nimi také největší bunkr Wasserman.
Během druhé světové války byl Schiermonnikoog okupován německými vojsky a opevněn jako součást Atlantického valu - více než šest tisíc dlouhé německé obranné linie vybudované od Norska po Španělsko.
Spojenecká vojska jej osvobodila až 11. června 1945 jako poslední území v Evropě.
Výhled z bunkru Wasserman. Německá vojska jej vybudovala na nejvyšší duně ostrova.
11/47