Nechyběly ani reklamy na tiskoviny.
32/40
Dva nadšenci z Perninku Martin Liška (vlevo) a Ladislav Vetešník
Pohled do původního sálu. Sedačky jsou staré desítky let.
Současný stav budovy. Do některých krovů se dala dřevomorka.
Před filmem Bobule 3 (2020)
Hrává se i pod kinem, ve sklepě.
Perninské kino na historické fotografii
Při vstupu do kina dostávají diváci historické vstupenky.
Staré dveře u kina slouží už sto let.
Dřevomorka se dala do krovů, je ale také ve zdi. Roh se musí opravit.
Dřevěné obklady pocházejí z 80. let. Zachránit se je nepodaří. „Nejde to. Nikdo tehdy nepočítal s tím, že by se sundávaly. Jsou přibité,“ vyprávějí Liška a Vetešník.
V kině má základnu i jejich divadelní spolek.
Promítalo se tu ještě před rokem.
Při vyklízení prostor se našly skutečné poklady.
Dřevěná pokladna je také původní.
Nehrajeme, ale budeme, slibují v Perninku.
Nehrajeme, ale budeme, slibují v Perninku.
Milovníci techniky se mohou v promítací kabině pokochat promítačkami.
Mají jich slušnou kolekci.
Instrukce, jak nakládat s poškozeným filmem.
Skříň, kde lze najít nástroje na opravu starých filmů.
Okno z promítací kabinky vede do sálu.
I takhle vypadá promítačka.
Skříň s kotouči, které se dříve používaly při promítání.
V kině zbyly staré vstupenky.
Na půdě zbyly německé listiny. Oblast byla před rokem 1945 čistě německá.
Kino Pernink, v promítací kabině
Podobné „destičky“ se kdysi v kině používaly během chvil, kdy film právě neběžel.
Nechyběly ani reklamy na tiskoviny.
Diváci se také v kině vítali.
Propaganda byla před rokem 1989 součástí projekcí.
„Naše další dveře,“ smějí se Ladislav Vetešník a Martin Liška.
Důkladný sklep patříval hostinci. Je pod sálem kina.
Kino Pernink stojí za místním úřadem.
Pernink, 1. máj 1985. Co budou dávat v kině?
Kino Pernink a filmová hvězda
Kino Pernink, kulturní spolek
32/40