Ono to jede! V Maďarsku se nám divili, že tímhle by nejeli ani do nejbližší vesnice.
67/71
Vydejte se proti proudu času a projeďte si cestu žluté žáby od konce na začátek v postřezích Dana Přibáně.
Od konce na vrcholku nad mongolským Ulánbátarem...
... přes největší jezdeckou sochu na světě...
... až po krásu klášterů v srdci mongolské divočiny.
"Ponorka? Ta k tomu patří. Lidé se nás často ptají, proč si vozíme každý svůj stan. Myslím, že v takových chvílích velmi psychicky pomáhá, že má každý svůj prostor, kde je na chvilku sám a v klidu," vysvětluje Přibáň.
Sovětská éra se neblaze podepsala třeba i na mongolských klášterech.
Pokud vůbec zůstal klášter stát, vybavení z něj bylo důkladně rozkradeno.
Slávu minulých časů tak dnes už kláštery připomínají jen těžko.
Přesto ale mají své kouzlo.
I když se uvnitř občas pase dobytek.
Tohle byl náš cíl. Jen jsme to nevěděli, dokud jsme tam skutečně nedorazili.
Jestli něco žáby umí, je to topit. Důmyslný systém ochlazování motoru funguje jednoduše tak, že horký vzduch z něj fouká přímo do kabiny. Škoda jen, že čím větší je teplo, tím topí víc - a naopak.
Jednu malou dřevěnou žábu jsme nechali v Mongolsku. Jako takové symbolické poděkování, že se nám nakonec do toho cíle podařilo dojet.
Mongolská divočina, nic takového jsme na světě ještě neviděli.
A to si troufáme říct, že jsme toho viděli docela dost.
Bylo to jako žít v dobrodružném románu, který člověk se zatajeným dechem četl, když mu bylo třináct.
Až na to, že tohle bylo skutečné!
V Mongolsku v podstatě neprší… až na chvíle, kdy prší.
A taky se tu práší. Prach je horší než voda, vleze všude.
Svět patří těm, co se nepo...
... a to zejména ve chvílích, kdy ztroskotáte uprostřed Gobi.
Tahle voda tu podle mapy vůbec neměla být. Ale tak co bychom si nezaplavali, když už tam teda byla!
Po dálnici jsou žáby schopné jet rychlostí do 80 kilometrů v hodině, tedy těsně nad limitem. V terénu to jde o dost pomaleji, zas je ale jen tak něco nezastaví.
Jako z Duny. Člověk už jen čeká, odkud vyskáčou Fremeni ve svých pouštních šatech.
Plavání by takový problém nebyl, ale dostat se na břeh, to nás občas docela potrápilo.
Někdy nepomohl ani přítel na telefonu.
Tam, kdy by trabíci měli už problém, jsou žáby ve svém živlu.
Ani na Kačenku si mongolská divočina nepřišla.
Fauna, flóra a hvězdy. Z Mongolska vám prostě spadne brada.
Během cesty se složení posádky různě měnilo. Jedni odjížděli, další přijížděli. A o tom ten život je.
Turkmenistán, stát, který by byl skvělou parodií, kdyby nebyl skutečný.
Turkmenistán dělá vše pro to, abyste do něj nejezdili, a když tam přesto přijedete, dělá vše pro to, aby z vás vytáhl co nejvíce peněz.
Těžko slovy popsat šedesát metrů širokou a třicet metrů hluboko díru, z jejíhož boku trčí přetrhané trubky a kabely, která neustále temně hučí a valí se z ní spalující žár.
Vítejte v absurdní totalitě, která posloužila Sachovi Baronovi Cohenovi jako inspirace k filmu Diktátor.
Je pravda, že v Íránu došlo kvůli masivním protirežimním protestům v posledních letech k utahování šroubů.
Žlutý cirkus na cestě po Íránu.
Íránci jsou jedni z nejmilejších lidí světa. Čajem vás tu pohostí všude.
Ono to jede! V Maďarsku se nám divili, že tímhle by nejeli ani do nejbližší vesnice.
Tak to celé začalo. Start žluté žáby byl dojemný.
I když byl časově několikrát odložený.
Přišla se na nás ale podívat velká spousta lidí.
67/71