S nástupem na povinnou základní vojenskou službu byl spojen docela potupný rituál stříhání vlasů, o kterém zpívá i písničkář Nohavica. Josef Moucha okomentoval tuto fotografii slovy. "Bude ostříhán, ale nebude se smět vzdálit: spolu s ostatními bude čekat, až dojde na posledního." (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Po měsíci kasárenského drilu odpovídali nováčci na otázku „Co vám chybí nejvíce?“ těmito slovy: děvče (70 %), rodina (60 %), kamarádi /40 %), kultura (15 %). Třetině vojáků se dokonce zasteslo po práci. (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

"Vojsko tráví dny i noci pohromadě: nikdy se nedostaví pocit klidu nebo intimity." (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Životnost železných skříní, zaručená výrobcem na patnáct let, se v kasárnách zkracovala na rok až dva. (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Přípravy na inspekci. (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Kdo v den vojenské přísahy zvažoval, nebude-li nasazen proti vlastním zájmům? Nabízela se přece první příležitost k propití žoldu! (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Vrcholným projevem řečníků bývá rozvrat, válka a mrtvoly… (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Májové leštění podobizny věrozvěsta V. I. Lenina v síni tradic. (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Fotografování měnilo prožitek obecné historie v zostřené vědomí vlastního osudu. (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

"Příbor, rodné město Sigmunda Freuda.". (Ukázka z knihy Josefa Mouchy Válka za studena).

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Fotografie z knihy Josefa Mouchy Válka za studena

Také Vladimír Birgus, uznávaný pedagog, historik fotografie a fotograf, vzpomíná na své zážitky z vojenské služby v roce 1982. Do té doby byl držitelem modré knížky, která ho osvobozovala od vojenské povinnosti. Birgus mohl fotografovat pouze ve svém volném čase, především večer a o víkendech. Jeho snímky zachycují každodenní život vojáků - společné ubytování v místnosti s patrovými postelemi a sdílené sprchy s omezeným přísunem teplé vody. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

Po týdenním přezkoumání ve Vojenské nemocnici v Olomouci mu byla modrá knížka odebrána a Vladimír Birgus byl povolán k základní vojenské službě. Díky absolvování vojenské přípravy na vysoké škole narukoval pouze na jeden rok místo obvyklých dvou. Jeho fotografie dokumentují také momenty nudy, hraní karet ve společenské místnosti s komunistickými hesly a různé pitky, které vojákům pomáhaly na chvíli zapomenout na okolní realitu. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

Vzhledem k jeho zkušenostem s výukou fotografie na FAMU od roku 1978 byl Birgus přidělen do Armádního filmu jako fotograf. Tomu však předcházel měsíční přijímač v kasárnách v Benešově. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

V Benešově absolvoval výcvik společně s dalšími umělci, kteří byli povoláni do různých armádních uměleckých souborů. Mezi jeho "spolubojovníky" byli například varhaník Jaroslav Tůma nebo grafik Otakar Karlas. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

Fotografie Vladimíra Birguse z období absolvování vojenské služby v Benešově v roce 1982.

Bez mobilů a bez internetu. Vojáci na vojně měli kontakt s vnějším světem hlavně prostřednictvím dopisů od svých blízkých. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

Většina Birgusových fotografií "z vojny" zůstávala po desetiletí pouze v negativech. Zvětšil je až nedávno při přípravě výstavy a knihy "Tak mnoho, tak málo". (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).

Název knihy odkazuje na dobu, kdy se "tak mnoho muselo a tak málo smělo", čímž Birgus výstižně charakterizuje atmosféru normalizačního období v Československu. (Základní vojenská služba, Benešov, 1982).