Elon Musk se v mnohém nápadně podobá Henrymu Fordovi. Ostatně za sympatie k němu se nestydí. Ford byl před sto lety silně antisemitský...

Ford v roce 1918 koupil noviny Dearborn Independent, které sloužily jako nosič jeho konspiračních teorií. Prakticky za vším špatným na světě viděl Židy, obviňoval je z rozpoutání první světové války, vymysleli prý jazz, který nesnášel, a mohli snad i za problémy tehdejšího baseballu.

Názory, které vycházely nejprve novinově, ostatně vyšly také knižně.

Ford věřil mnoha konspiracím. Za jeho názory ho uznával Adolf Hitler, ve své stěžejní knize Mein Kampf Henryho označil za "velkého muže" a jeho portrét prý měl pověšený ve své kanceláři.

Ford sám pochopil, k čemu svými teoriemi přispěl, až ve chvíli, kdy na sklonku svého života viděl záběry z koncentračních táborů.

Ford i Musk jsou géniové své doby.

Elon Musk na akci konzervativního spolku CPAC v Marylandu, 20. 2. 2025.

Gesto připomínající hajlování ale mnohé popudilo.

Elon Musk si místo Dearborn Independent koupil Twitter. Dnes na síti X sdílí nebo postuje (samozřejmě mimo informací o Tesle, SpaceX nebo počítačových hrách) dezinformace a konspirace a podporuje krajně pravicové strany.

Henry Ford se ale nikdy politicky neangažoval do té míry jako Musk a byl i v jiné situaci. Jeho světonázor nebyl v souladu s postoji tehdejšího prezidenta Franklina D. Roosevelta. Elon Musk však nejen finančně podpořil kampaň Donalda Trumpa, stal se de facto součástí administrativy USA a jeho veřejné projevy se shodují s Trumpem.

Jeho vliv se ale začíná projevovat negativně. Roste nepopularita Tesly v USA, v roce 2021 by si tam Teslu nekoupilo 17 % dotázaných, dnes je to už 32 %. Zejména v demokratických státech pak klesá podíl zákazníků, kteří by si Teslu pořídili znovu, spadl ze 72 procent na 65.

Tvrdit, že se neoblíbenost Muska už začíná projevovat na prodejích, je ale zatím předčasné.

Je ale faktem, že automobilky se snaží většinou zůstávat důsledně apolitické, aby si neznepřátelily zákazníky.