Jasmín nahokvětý má domov v Tibetu a Číně, kde roste na svazích a v horských roklinách. Na jeho květ usedá dlouhozobka svízelová, motýl patřící mezi lišajovité.

Travnaté plochy zdobí květy šafránu Tommasiniho (Crocus tommasinianus).

Dlouhozubka svízelová se trochu podobá kolibříkovi. Při sání nektaru „visí“ ve vzduchu na jednom místě a dlouhým sosákem nabírá nektar. Dlouhozubka je ovšem noční motýl, byť vylétá ponejvíce ve dne.

Jasmín nahokvětý je poměrně nenáročný keř, ovšem s jedinou výjimkou: má rád plné slunce. V České republice kvete od ledna do března.

Levandulové květy ukazuje šafrán od konce února do zhruba poloviny března, je předskokanem narcisů a tulipánů.

Teplé počasí vylákalo i drvodělku fialovou, která má černé lesklé tělo a temně fialová křídla. Tyto samotářské včely mohou dosahovat délky 3 - 4 centimetrů a přestože mají žihadlo a silný jed, nejsou útočné. Drvodělka je jednou z největších včel v Evropě. Má ráda teplé podnebí, a tak se dříve vyskytovala hlavně v jižních zemích, nyní je stále častěji vidět i u nás.

Jasmín nahokvětý může dorůstat výšky i tří metrů, větvičky, které leží na zemi, ovšem zakořeňují, a tak se tento keř rozrůstá i do šířky.

Dlouhozobka svízelová obyvkle migruje do jižní Evropy nebo Afriky, pokud ovšem není zima příliš krutá, dokáže přečkat do jara i na našem území.

Šafránový koberec v Průhonickém parku. Květy šafránu se otevírají pouze během slunečných dnů, v noci a za deště se zavírají.

V časném jarním období patří dlouhozobka svízelová k důležitým opylovačům.