Historické souvislosti a jak pomoci

Krátký souhrn dění:

Ve čtvrtek 24. února 2022 přepadla ruská vojska Ukrajinu.

Původně se zdálo, že se bude jednat o misi za odtržení Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východoukrajinském Donbasu. Ruská vojska však zaútočila na řadu dalších měst, jako je Žitomir, Charkov nebo Mariupol. Rakety dopadaly ale i na Lvov a Kyjev.

Poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu zůstávaly ocelárny Azovstal, z nichž se podařilo evakuovat civilisty i všechny vojáky, kteří drželi kolem areálu pozice a bránili okupantům rychlému dobytí Záporoží. Obrana Azovstalu byla ukončena 20. května.

Po ústupu okupantů z Kyjevské oblasti byly odhaleny válečné zločiny ve městě Buča a také v blízké Boroďance. Očekává se, že podobných svědectví o zabíjení, znásilňování a mučení civilistů, bude přibývat.

Pomoc ze strany NATO:

Ukrajina není členem NATO, proto se do konfliktu nemůže Severoatlantická aliance přímo zapojit.

Členské státy NATO i EU na místo posílají zbraně a vojenské vybavení na obranu. Na okamžitou pomoc na obranu Ukrajiny lze přispět přes účet ukrajinské ambasády v ČR: 304452700/0300

Důležité odkazy:

Základní info a historické souvislosti:

Podpora a pomoc:

Pokud chcete jen dát vědět na čí jste straně, může se vám hodit info:

Kde koupit vlajku Ukrajiny

Pokud chcete pomoci materiálně nebo finančně, přispějte na některou sbírek:

Sbírky pro Ukrajinu

Pokud chcete přispět na okamžitou obranu Ukrajiny, financujte nákup zbraní přes ambasádu:

Zbraně na obranu Ukrajiny

Co zatím nedělat a jaká pomoc není právě teď vhodná:

Jak pomáhat efektivně a co naopak nedělat

Pokud jste z Ukrajiny a hledáte kam se obrátit o pomoc, vše potřebné najdete tady:

Informace pro Ukrajince (nejen v Česku)

Pokud jste z Ukrajiny a potřebujete pomoci vyřídit dlouhodobé vízum nebo cokoliv dalšího

Mapa kontaktních asistenčních center pro Ukrajince

Press klub

PodcastČesko nemá trasu pro turisty od jednoho konce k druhému, postěžoval si cestovatel Pavel Hrzina

Podcast
Česko nemá trasu pro turisty od jednoho konce k druhému, postěžoval si cestovatel Pavel Hrzina