A. Krauzová

Když prvního září přicházejí prvňáčci do školy, vede je mamka a taťka. Když se pak loučíme s deváťáky, jeden z rodičů chybí a není to kvůli tomu, že nemají čas. Rodiče už nejsou spolu.

V posledních dnech nám v mobilech a v e-mailech pípají vtipná a rádoby vtipná přání k Vánocům a do nového roku. Občas přiletí rýmovačka nebo rodinná fotografie. Přemýšlím, co napsat, aby to bylo opravdové.

To, že žáci základní školy nejsou připravováni pro soutěž Na lovu asi tušíme všichni, ale co vlastně po škole chceme?

Vždy tu byly generační střety mezi rodiči a jejich dětmi. Dnes je máme hezky pojmenované. Husákovy děti a sněhové vločky.

Hejtování, tedy slovní agrese šířená nejčastěji na sociálních sítích v komentářích, se stalo takovým českým národním sportem. Zvyšování platů učitelů je k tomu ideální příležitostí, protože nějakého učitele jsme v životě potkali všichni.

Za sociální znevýhodnění je považováno každé prostředí, které se liší od „normálu“ a  má vliv na vzdělávání. Žáci mají problémy ve škole, nesoustředí se, zhoršuje se jejich prospěch.

Slovo důchodce získalo v posledních letech takový trochu hanlivý nádech. Znevažování seniorů a neúctu k nim můžeme pozorovat téměř všude, v médiích, v obchodech, u dětí.

Školní docházka je povinná pro všechny děti. I pro ty, které to měly a mají v životě hodně těžké.

Škola pro žáky představuje známé, předvídatelné a bezpečné prostředí. Je to takové akvárium, kde je světlo, teplo, pravidelné krmení duše i těla. Když vyjedeme mimo školu, vše je najednou jinak.

Stát nenašel 800 milionů na zaplacení nepedagogických pracovníků v rozpočtu MŠMT ČR, bude je třeba nějakým způsobem nahradit. Jednou z cest je nahrazení lidské práce technologiemi.

Vždy, když se mluví o zvyšování platů ve škole, zajímá mě jedině tarif nebo odměny. Z odměn toho český učitel moc neuvidí.

Inkluze, CERMAT přijímačky, covid-19, válka na Ukrajině, online přihlášky - to je pět morových ran pro školství za poslední roky. Na morové rány učitele a školy nikdo nepřipravil a museli se s tím naučit žít

Každý z nás si jistě vzpomene na oblíbeného učitele, ale i na ty, kteří mu ze života udělali peklo. Stejně tak učitelé přemýšlejí o svých žácích. Pavel mi ukázal, že není třeba vždycky spěchat.