Antonín ViK

Zbytků z večeře dostane se také kravám, aby dávaly celý rok hojně mléka. V chlévě je prý o půlnoci slyšet všechny hovádka spolu rozmlouvati, ale kdo by je poslouchal, zle by se mu vedlo.

Zatímco u většiny tradic nevíme, kdo s nimi přišel jako první, tak u Ježíška to můžeme říct s vysokou pravděpodobností. Podle většiny historiků to byl zakladatel protestantismu Martin Luther (1483).

V lidovém podání o babím létě je obsažen i názor o letním božstvu, které se přes zimu ukrývá a ona létající vlákna jsou z jeho pohřebního pláště. Prý to vzniklo z domněnky, že vlákna jsou přízí podzimní bohyně baby, která se vlády na podzim ujímá.

Svatováclavská tradice sehrála v českých národních dějinách důležitou roli. Již od konce 10. století byl kníže Václav prezentován jako světec a ochránce národa.

Léto pomalu končí, nastává čas podzimní sklizně a jejich slavností. Nejeden náš pradědeček nebo prababička vzpomíná s jiskrou v oku, jak se točili v kole při slavných posvícenských slavnostech.

Období kolem sv. Bartoloměje se také říká Bartolomějské léto, pro které jsou typické výrazné výkyvy teplot. Horké dny se rychle střídají s výrazným ochlazením. Neméně typické jsou i intenzivní bouřky.

Místy se světil „Vavřincův chléb“, požehnaný v ten den v kostele a rozdával se chudákům i dobytku. Za léčebný prostředek se považovala „Vavřincova bylina“, „vavřín“, neboli bobkový list.

Samotné jméno Anna je hebrejského původu, kde Anna lze přepisovat jako Chana nebo Channah, v překladu: milostivá, milá, milostiplná.

Svatá Markéta srp hází do žita nebo vede žence do žita, tak potvrzovalo staročeské pořekadlo začátek žní. Na svátek této světice (dříve 13. 7.) začínala v Čechách velká událost.

Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.

Kouzla o svatojánské noci se týkají především přilákání štěstí, zdraví a lásky. Byliny sesbírané v předvečer svátku sv. Jana mají z celého roku nejsilnější účinky.

Chceme-li prý pokácet dub, tak mu to musíme nejdříve říct, aby o tomto našem chystaném činu věděl. Kácet dub by se mělo pouze za ubývajícího měsíce.

Už i Švejk potvrdil účinnost ořechovky na naše trávení. „Kdyby zde byla pravá ořechovka,“ povzdechl, „ta by mně spravila žaludek. Taková ořechovka, jakou má pan hejtman Šnábl v Brusce.“

Na sv. Antonínka se nejčastěji obracíme s prosbou o nalezení věci nebo předmětu, který jsme zrovna někam položili. Pomoc je jednoduchá, stačí odříkat modlitbu nebo zaklínací formuli.

Legenda vypráví, že když byl Medard v chlapeckém věku, zastihla ho v polích bouře a liják. V té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho svými roztaženými perutěmi ochránil před promoknutím…

Život včely trvá v sezóně pouhých 6 týdnů, navštíví desetitisíce květů, vyprodukuje půl čajové lžičky medu (6 - 9 gramů) a přitom nalétá více než 1600 km.

V 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo neděle matek) a připadal na postní dobu před Velikonocemi.

První zmínky jsou o nich v knihách v 17. století. Doktor Munzar uvádí: „Nejstarší verzi jsme zatím nalezli ve sbírce polských přísloví z roku 1664 a rčení zní: Před Servácem nespoléhej na jisté léto.“

Pátý měsíc roku se však mohl jmenovat úplně jinak. Např. trnopuk, traven nebo tráven, jde o starý název května či dubna odvozený od praslovanského slova trava, tráva, jako takzvaného měsíce trávy.

Také v hostincích, když se zvonilo poledne nebo „klekání“, nastalo ticho. Hosté povstali ze židlí, pokřižovali se a pomodlili. Potom si přáli dobré poledne nebo dobrý večer a dali se opět do hovoru.

25. dubna má svátek Marek. Na Moravě se říkávalo: „Na sv. Marka oharky (okurky) do járka.“ Ale to platí právě jen pro sušší a teplejší oblasti. Jinde se docela určitě vyplatí počkat do května a vysévat až po zmrzlých mužích.

Obyvatele jednoho městečka na území Libye ohrožoval drak a vyžadoval denně na usmířenou dvě ovce, později dokonce i lidi vybrané losem. Nakonec došlo i na dceru krále.

Podle jedné ze svatojiřských pověr se nemá pracovat na poli, ani na zahradě nebo v sadě, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit.

Děvčata chodívala do lesa, aby si chytila mládě divokého holuba. Protože tento úkol nebyl snadný, dávala děvčata přednost koupi těchto mláďat u hajných anebo u dřevařských dělníků.