Barbora Jiřincová

Jeden naštvaný mnich, pár tezí proti odpustkům a Evropa se ocitla ve víru válek, strachu o spásu, zabavených majetků a rozpadlých rodin. Martin Luther otevřel dveře, které už nešly zavřít.

Roku 1529 nestála Vídeň jen proti Sulejmanově armádě, ale i proti vlastní neschopnosti Evropy jednat včas. A přesto přežila. Díky bahnu, mrazu a dělům, která Osmané nedotáhli k hradbám.

Ferdinand nepřebíral království, ale bankrotující stát mezi Turky, dluhy a rozhádanými stavy. Chtěl pořádek, peníze a obranu. Češi v něm později viděli začátek habsburské poroby. Možná neprávem.

A přežívali díky hladovým vtipům: „Úspěchy revoluce? Zdravotnictví, školství, sport. Neúspěchy? Snídaně, oběd, večeře.“ Jak k tomu došlo? Proč na Kubě zuřil hlad, když u nás konečně přišel blahobyt?

Rok 1526 je zásadní zlom v českých dějinách. Ale nikdo nás neovládl. Byla to česká svobodná volba, která určila naše směřování na téměř 400 let.

Strach z tureckého nebezpečí svíral Evropu více než 300 let. Turci stáli před Vídní, zabírali téměř celé dnešní Maďarsko a země od něj na východ jim platily tribut. Odkud přišli a jak to skončilo?

Milí autoři, pojďme se podívat na to, jak konečně tu knihu dostat do světa, i když všechno ve vás křičí: Ještě ne, ještě to není dost dobré!

Bylo toho víc, co odstartovalo novověk. Od knihtisku k reformaci, od brambory po změnu klimatu, od neštovic k tyfu, od Habsburka k Bourbonovi. Dnes o tom, když se Evropanům doslova otevřel svět.

Od prvního pokusu na Amazonu po sérii, která si na sebe vydělala – jak se liší svět českých a zahraničních autorů a co si z něj může odnést každý, kdo chce psát profesionálně.

Technický a praktický základ self publishingu: od webu a newsletteru přes obálku a sazbu až po tisk, prodej a první čtenáře.

Máte nápad na knihu, ale nakladatelé ani neodpoví? Nebo jste to spočítali a koulíte očima, protože těch 5 % z prodané knihy za to nestojí? Vydejte si knihu sami. V článku se dozvíte, kde a jak začít.

Dnes o různých cestách, hlavně o těch nejznámějších. Protože kdo tvrdí, že jen jedna cesta vede k cíli, lže. Platí to v životě i ve vydávání knih.

Od snu o jedné „vydané knize“ k malé autorské značce, která si knihy píše, vydává i prodává vlastní cestou.

V knižním businessu uspějí ti, kteří vědí, pro koho píšou. Ale pro knihy platí totéž, co jinde v podnikání, musíte začít u svého proč.

Děsí vás hmyz? Buďte rádi za dnešek. Před 300 miliony let dorůstali členovci do obřích rozměrů. Vážka lovila jako orel a stonožka měřila dva metry.

Lepra budila ve starověkých a středověkých lidech hrůzu. Když se v pramenech objevuje mor, lepra mizí. Kam a proč?

Matka dvou malých dětí, trestanecká kolonie na konci světa a jediná šance: ukrást člun a vyplout. Mary Bryant to v roce 1791 zkusila – a skoro nemožné se stalo skutečností.

Řídký vzduch změnil pravidla hry. Mexická olympiáda ukázala, že nevyhrává ten, kdo trénuje nejtvrději, ale nejchytřeji.

Ještě v 70. letech mohl olympijský favorit skončit před branami her. Stačilo být „příliš profesionální“.

Zapomeňte na Terminátora. Společnost se právě teď dělí na dvě kasty: ty s AI a ty bez ní. Propast mezi nimi se zvětšuje a málokdo si připouští důsledky.

Jak se z řádu, který mnozí vnímají jako tmářský, stala nejprogresivnější síla katolické církve? Možná proto, že jeho zakladatel Ignác z Loyoly v sobě od počátku spojoval vizionáře a dobrodruha.

GaPa 1936 nebyla Berlín. Méně symbolů, víc sportu – ale stejný cíl: ukázat světu přívětivou tvář nacistického Německa.

Většina neví, co to je, protože neví, co to je ta reformace. Ale už od tatíčka Masaryka víme, že protireformace je špatná, protože reformace je správná. Reforma je přeci vždycky k lepšímu, nebo ne?

Svátek míru v rukou nacistické propagandy. Co Berlín 1936 světu ukázal – a co se snažil skrýt.

Olympijské ideály narazily hned na startu. Vlajky, víra, nacionalismus i politika byly u her dávno před televizními přenosy.

Z romantického snu jednoho tvrdohlavého Francouze k největší sportovní show světa. Jak se zrodila moderní olympiáda – a co z ideálů zůstalo?

První světová válka nezuřila jen v Evropě. Na blízkém východě zažilo britské impérium své nejdrtivější porážky. Poznejte se mnou jednu z nich, bitvu o Kut, kde hlad a nemoci zabíjely víc než kulky.

Jsou větší než králové savan a váží půl tuny. Poznejte ligry a tigony, fascinující křížence, v jejichž DNA se střetávají protichůdné geny obrů. Jak vznikají a proč je příroda sama nikdy nestvořila?

Šlo totiž o to ukázat, že Řekové jsou něco víc než ostatní. A taky potvrdit společenský řád, ve kterém jsou ženy úplně dole a po otrocích se může šlapat.

Blíží se sjezd v Kitzbühelu. Závod, ze kterého diváci omdlévají, a i ty největší drsňáky znejistí. Není divu, když na něm lze zažít salta vzad i při pádu přeletět záchranné sítě.

Od švábů, kteří žijí týdny bez hlavy, přes brouky střílející vařící chemii ze zadečku až po ryby měnící pohlaví. Objevte fascinující tvory, jejichž bizarní schopnosti popírají evoluci.

Zní to jako bulvární článek, ale přesně tak skončil roku 1303 spor mezi francouzským králem a papežem Bonifácem VIII.

Největší omyl moderní paleontologie. Vědci 508 milionů let starého tvora zkoumali vzhůru nohama a zaměnili jeho hlavu za kuličku z výkalů. Poznejte bizarního červa, který vypadá jako halucinace.

Byla dcerou Augusta, matkou císařů, ale i ženou v centru sexuálního skandálu. Proč musela dcera prvního císaře skončit ve vyhnanství a jak pravdivý je její historický obraz plný afér, sexu a skandálů?

A proč se začíná Štědrý den slavit s první hvězdou, a ne s východem slunce? Ne, není to proto, že gentleman nepije před obědem.

Píše se rok 1619 a Fridrich Falcký s manželkou a dvorním kaplanem přemýšlí, kde si sní štědrovečerní večeři. Chtějí do katedrály. Ale jsou kalvinisti a kalvinisti milují holé bílé stěny. Co s tím?

Názory na tuto osudnou bitvu českých dějin se pohybují mezi několika extrémy. Od „byla to naprosto nepodstatná šarvátka“ po „byla to národní tragédie.“ Ani jeden extrém není podle pravdy.

Na první pohled mají hodně společného. Jsou to plazi, mají spoustu zubů, jsou staří a nebezpeční. Ale zatímco dinosauři už dávno zmizeli z povrchu Země (nepočítáme-li ptáky), krokodýl tady pořád je.

Otrokářství ve starém Římě bylo podnikání jako každé jiné. A kdyby tak drazí otroci jako gladiátoři umírali jako v amerických filmech, tak by v tom oboru nepodnikal nikdo.

Jedním z nepříliš známých důsledků rekatolizace po roce 1620 byl zákaz pohřbů pro nekatolíky. Pro města to přinášelo nečekané komplikace.

Jak žili lidé ve středověkých vesnicích? Čím dále do historie se vracíme, tím více lidí ve vesnicích žilo. Až do průmyslové revoluce tedy drtivá většina lidí žila na vesnici.

Když se pološílený Rudolf II. schovával ve sklepeních s alchymisty, v Praze si podávali dveře diplomaté celé Evropy. A o tom, které dveře se otevřou, rozhodovaly vlivné dámy.

Mame-li nějaký národní příběh, Ferdinand II. je v něm bezesporu jedním z hlavních zloduchů. Jistě se smaží v českém pekle. Na druhé straně ale možná popíjí veltlín v nebi rakouském. Tak jak to bylo?

Raný novověk, období zhruba od 16. do 18. století, byl dobou protikladů. Oficiální dogma omezovalo funkce sexu na plození dětí, ale renesanční města se otvírala sofistikovaným kurtizánám.

Avaři v šestém století děsili Evropu. Zdáli se být neporazitelní. Dokud ale nezbohatli a nezpohodlněli příliš.

Za vzestupem i pádem nejoblíbenější římského diktátora stály ženy – od přísné matky po Kleopatru, která se stala jeho poslední politickou chybou.

Osmnáctého listopadu 1297 zaplatil český král Václav II. 5 000 zlatých za zisk Klatovska a Sandoměřska. Je to výjimečné období, kdy český král byl pohádkově bohatý.

Marketing je věda. Marketéři mají náskok, protože čerpají z celé řady studií, které sledují lidské chování. A to všechno ve snaze nás obelstít. Pokud ale působíte online, můžete ty triky využít taky.

V lednu 1966 došlo nad španělským pobřežím k nehodě, která mohla mít hrozivé důsledky. Dodnes se táhnou ekologické dozvuky, jsou tam prý i radioaktivní šneci, ale to může být kachna.

Myslíte, že dýcháme špinavý vzduch? Bylo hůř, nejen ve východním bloku. Přečtěte si o katastrofě z roku 1952, která donutila Británii změnit zákony a svět začít přemýšlet o ekologii.

Kdo chce vydat knihu, nemá to snadné. Cest je dnes víc, než kolik si autoři dřív dovedli představit. Klíčové je, vybrat si tu správnou.

Kytičky na klopách a děti s kasičkami v ulicích. Vybírají na válečné veterány. Ale proč právě dnes?

Zdarma na internetu neexistuje. Vždycky je něco produktem, za který někdo platí. Když tedy dostáváme na internetu něco zdarma, produkt… jsme my.

Češi jsou ve sbírání hub přeborníci. Žádný jiný národ na světě tak nemiluje chodit po lese s košíkem v ruce. Možná má ale tato záliba vědecké vysvětlení. Skryté v našem mozku.

Rožmberkové byli jedním z posledních českých rodů staré generace. Těch, kteří dokázali odložit osobní i náboženské spory pro blaho Českého království. Petr Vok byl poslední Rožmberk.

I tak by se dalo popsat dění z počátku listopadu roku 1618, kdy čeští stavové zvolili tohoto švagra anglického krále na český trůn za sesazeného Habsburka.

Hodnoty se převrátily. Na sociálních sítích se úspěšní lidé chlubí tím, jak si vzali volno, protože rodina je nejdůležitější. Matky se stydí říct, že chtějí do práce. Už nevíme, co je normální.

O největší chorobě 21. století: neochotě akceptovat, že den má 24 hodin. A o tom, jak se v tomto směru navzájem soudíme a srovnáváme.