Bohumír Tichánek

„Jestliže někdo zasvětí celý svůj život geometrii čtyřrozměrného prostoru, dovede si snad posléze čtyřrozměrný prostor i představit.“ - J. H. Poincaré

Roku 1957 Sovětský svaz vypustil družici. Úspěšně létala kolem Země po tři měsíce, a lidé se ptali na hvězdárnách – jaký je to motor, který jí umožňuje takový dlouhý let? Žádný.

Zrakové zážitky tvaruje perspektiva. Souhra lidských smyslových vjemů vede k názoru, že jejich příčinou je hmota. Jednoduše rozmístěná v lineárním Euklidově prostoru - jenže ten nelze exaktně matematizovat.

Vysokoškolská učebnice kdysi sdělila: důvody zpomalení času, při pohybu, už nebudou nikdy nalezeny. Relativistický časoprostor se přiblížil svým mezím. Ty nepřímo určuje našich pět smyslů; vnímají spojitý svět.

Názory vědců na záležitost různých prostorů. Vzato zeširoka, zařazeno víc výpisků. Další díl se bude zabývat fyzikálními vlastnostmi délek, hmotností, časů, otáčení kotouče dle STR a STI.

Věda získala mnoho poznatků o hmotě a to pokusy a výpočty. Umožnila velký technický pokrok. Mohla by technika nečekaným postupem něco předat vědě - oplatit jí něčím jiným než přístroji?

Grafy časoprostoru pro 1D a 2D geometrický prostor. Souměrný graf časoprostoru dbá rovnocennosti času a prostoru - vědou nepoužívaný. Přitom vychází z Lorentzovy transformace. Krátká zmínka o Zdroji.

Vědci J. Wheeler, B. Riemann dbali pojmu „fyzika jako geometrie“, potřeby posuzovat početní výsledky geometrií. Mechanickými modely. Žijeme ve hmotě, takže jen výpočty, rovnice, to není v souladu s fyzikou.

Je v silách fyziky vysvětlit umělé vytvoření vesmíru. A jeho neustálý provoz zajišťovaný skrytou Vyšší civilizací. Jenže věda vychází z materialismu, a tímto směrem nejde. Vždyť má vzpomínky - na brzdu náboženství.

První díl zdůraznil perspektivní geometrii: přesné početní výsledky. S ní je svázaný bodový čili diskrétní prostor. Zde jako šachovnice, rozložená do tří směrů. Krychle z oddělených bodů.