Eskarína

Neobvykle pruhované zebry kvaga byly ozdobou jihoafrických plání. Díky krotší povaze se dokonce zvažovala jejich domestikace. Kolonisté je však místo toho vyhubili a jen díky projektu německého vědce svítá naděje, že se znovu vrátí zpět do přírody.

Ella Harper se narodila s postižením, které z ní udělalo bohatou cirkusovou hvězdu. Díky tomu si konečně mohla začít plnit své sny – jenže některé z nich se bohužel proměnily v tragédii.

Jedni ho milují, druzí nenávidí. Jen máloco v historii spojuje a zároveň rozděluje lidstvo tak jako tabák. Jaké příběhy se skrývají za touto krásnou, ale jedovatou rostlinou? A jaké tresty kdysi hrozily těm, kteří si chtěli jen zapálit?

Deset a více dětí nebylo v minulosti ničím neobvyklým. Proč měli lidé tolik potomků? Šlo o projev lásky, nebo za tím stálo něco úplně jiného? A jak je možné, že dnes po nich někteří z nás vůbec netouží?

Heinz Stücke v mládí opustil práci v továrně, sedl na kolo a vydal se na cestu, která trvala neuvěřitelných 51 let. Během té doby navštívil 196 zemí a ujel 648 000 kilometrů. Jak se mu to podařilo? A jak se má dnes, kdy je mu už 85 let?

Motorovou pilu si dnes spojujeme s kácením dřeva nebo hororovými scénami. O to děsivější je skutečnost, že její předchůdci opravdu sloužili k řezání lidí – především nešťastných žen, které trpěly při porodu.

Ona byla mladá a okouzlující, on mocný a chorobně žárlivý. Vztah Adolfa Hitlera a jeho neteře Geli Raubalové skončil tragédií, která dodnes vyvolává řadu otázek: šlo skutečně o sebevraždu? A s kým byla Geli těhotná?

Když se řekne Marie Terezie, většina z nás si okamžitě vybaví slavnou panovnici Habsburské monarchie. Jenže v té době žila i Marie Terezie Savojská, která svou jmenovkyni v mnohém předběhla a poddaní ji s láskou nazývali „naše Savojka“.

Karel II. Španělský trpěl tolika neduhy, že by jimi hravě zaplnil lékařský slovník. Lidé tehdy věřili, že ho někdo proklel – ale pomoci mu nedokázal ani český astrolog. Děsivou pravdu odhalila až pitevní zpráva, která překvapila i moderní vědce.

Většina koní se dožije sotva třicítky. Hřebec Old Billy ale tento průměr zdvojnásobil – a to navzdory tomu, že strávil téměř celý život v zápřahu. Jeho sláva z něj udělala posmrtný exponát a zajistila mu místo v Guinnessově knize rekordů.

Julia Pastrana byla citlivá a inteligentní žena, kterou genetická porucha připravila o lidskou tvář. Její cesta proto vedla do cirkusu, kde se i zamilovala. Pro manžela však byla jen atrakcí, na které vydělával ještě dlouho po její smrti.

Líčení je staré jako lidstvo samo. Než se stalo ryze estetickou záležitostí, plnilo řadu praktických funkcí, které kromě žen oceňovali také muži – a to i přesto, že si na pleť nanášeli nebezpečný chemický koktejl.

Ota Benga, Pygmej z konžského pralesa, ztratil domov, rodinu i důstojnost. Zoo v Bronxu ho vystavovala jako exponát v pavilonu opic. Přesto neztratil vůli žít – dokud ho nepřemohla deprese. Veřejné omluvy se dočkal až sto let po své smrti.

Nesesmilníš – tak zní jedno z přikázání, které duchovní s oblibou připomínali svým ovečkám. Sami se jím však neřídili. Mnohdy totiž vlastnili nevěstince či lázně, z nichž jim plynul nejen tučný zisk, ale i jistá dávka potěšení.

Osamělý George – tak se jmenoval poslední zástupce vzácného poddruhu želvy sloní z galapážského ostrova Pinta. Jeho příběh vyvolal vlnu emocí, která neutichá ani 13 let po jeho smrti. Jak je možné, že po sobě zanechal tak silnou stopu?

Starověcí Egypťané věřili, že jim mumifikace zajistí posmrtný život. Netušili ale, že jejich těla jednou skončí na malířských plátnech, v lékárnách, papírnách nebo jako atrakce viktoriánských večírků.

Společnost Colossal Biosciences, která nedávno oznámila údajné oživení potomků pravlka obrovského, se nyní chystá naklonovat vyhynulé ptáky moa. Projekt podpořil i filmový režisér Peter Jackson, ale vědci zůstávají skeptičtí.

V Národním muzeu v Praze se ukrývá jeden z nejděsivějších exponátů – kůže stažená z popraveného mongolského knížete Chaisana. Tento mrazivý příběh však není ojedinělý. Lidská kůže se totiž používala i k vazbě knih nebo krvavým náboženským rituálům.

Měkký polštář je pro nás dnes samozřejmostí. Ale ve starověkém Egyptě, Číně nebo Japonsku lidé místo něj používali tvrdé opěrky ze dřeva, kamene, kovu nebo dokonce porcelánu. Proč obětovali své pohodlí a jak se jim spalo?

Pivní průmysl je dnes převážně v rukou mužů, ale nebylo tomu tak vždy – za vznikem piva totiž ve skutečnosti stojí ženy. Po tisíce let byly výbornými sládkyněmi a jejich dílo dokonce ochraňovaly pivní bohyně. Co se stalo, že o svou tradici přišly?

Koně většinou vnímáme jako ušlechtilá a elegantní zvířata. Málokdo ale tuší, že některým plemenům rostou vousy – od jemného knírku až po střapatý plnovous. K čemu slouží a proč je někteří chovatelé neholí?

Čínští paleontologové objevili dokonale zachovalé dinosauří embryo, které uvnitř vejce zaujímalo stejnou polohu jako dnešní ptáci. Nález ukazuje, že je tento vývojový vzorec mnohem starší, než se dosud předpokládalo.

Charles Sherwood Stratton připomínal vzrůstem čtyřleté dítě. Svou odlišnost ale uměl prodat – pod přezdívkou Generál Paleček dobýval srdce milionů lidí a stal se jednou z nejslavnějších celebrit 19. století.

Žádná plodina nevzbudila tak protichůdné emoce jako brambory – byly zbožňované i nenáviděné, léčivé i pohanské. Přinesly světu mír, ale způsobily nárůst alkoholismu. Češi je odmítali ještě v 18. století, dokud jejich názor nezměnil hladomor.

Silphium je nepochybně jednou z nejslavnějších bylin starověku – její motiv zdobil mince či chrámy a středomořské národy ji uctívaly jako všelék a chutné koření. Chamtivost Římanů se jí ale nakonec stala osudnou.

Reprodukce klokanů patří k nejúžasnějším v živočišné říši. Jejich kapsa totiž není jen vak, ale sofistikovaný inkubátor – cévy uvnitř regulují teplotu a dlouhé bradavky čekají, až se k nim přisaje miniaturní mládě, jež se rodí ještě ve stádiu embrya.

Když Homo sapiens opustil Afriku a setkal se s neandertálci, nešlo jen o zdvořilé pohledy u táborových ohňů – došlo i na sex. A následky této pravěké romance si ve své genetické výbavě neseme dodnes.

Romulus, Remus a Khaleesi – tato tři sněhobílá „pravlčata“ mají být důkazem návratu děsivého pravlka obrovského. Ve skutečnosti se ale o pravěkou šelmu nejedná. Vědci vysvětlují, proč jde jen o geneticky upravenou iluzi.

Francouzka Jeanne Louise Calmentová se narodila 21. února 1875 a dožila se neuvěřitelných 122 let. Vysloužila si tak místo v Guinessově knize rekordů jako nejstarší žena (a nejstarší člověk) na světě. V čem spočívalo tajemství její dlouhověkosti?

Zapomeňte na komára z Jurského parku – jantar uvěznil mnohem zajímavější tvory. Jedním z nich je gekon starý 54 milionů let, který zůstává nejzachovalejší fosilií svého druhu.

Orly vnímáme jako symbol síly, moci a vznešenosti. Největší z nich – orel Haastův – však budil i strach. S rozpětím křídel až 3 metry lovil obrovské ptáky moa a zřejmě i první obyvatele Nového Zélandu.

Internet zaplavují fotografie opeřence, který svým vzhledem připomíná roztomilého draka Bezzubku. Ve dne vypadá neškodně a dokonale splývá s okolím – ale jakmile padne tma, promění se v nelítostného lovce, jehož tichý let kdysi naháněl lidem hrůzu.

Ptakoještěři či pterosauři byli létající příbuzní dinosaurů – přesto se čas od času objevují názory, které jejich schopnost letu vyvrací. Nedůvěra panuje zejména kolem největších rodů, jejichž zástupci připomínali svými rozměry středně velké letadlo.

Představa hustého ochlupení po celém těle dokáže leckoho vyděsit. Stephan Bibrowski však neměl na výběr – narodil se s onemocněním, jež bylo po dlouhá léta spojováno s vlkodlaky a kvůli němuž se ho zřekla i vlastní matka.

Věděli jste, že vikinský král Harald I. Modrozub inspiroval společnost Ericsson k pojmenování technologie Bluetooth? Tento legendární panovník, který sjednotil dánské kmeny a prosazoval křesťanství, možná dodnes odpočívá v polské obci Wiejkowo.

Sníte někdy o tom, jak vypadali dinosauři nebo jak by ve skutečnosti vypadala monstra, která znáte z filmového plátna? Pak si zamilujete australskou technologickou společnost, jež přivádí tyto tvory k životu v rámci divadelních vystoupení a show.

Makakové červenolící obývají téměř všechny japonské ostrovy a dokáží přežít i v mrazu o teplotě −20 °C. V boji proti drsným podmínkám jim pomáhá nejen hustá srst, ale i vychytralost. Zjistili totiž, že chladu se nejlépe čelí v horké lázni.

Se psy jakožto nejlepšími přáteli člověka je spojeno mnoho zajímavých a dojemných příběhů. Jeden z nich vypráví o životě toulavého křížence Lampa – psa, jehož láska k železnici se v Itálii stala legendou.

Koza damašská je domestikované plemeno pocházející z oblasti Blízkého východu. Její chov má dlouhou historii a Arabové ji po staletí obdivují pro její krásu. Ta se však vlivem šlechtění zvrtla a kdysi elegantní zvířata dnes často připomínají monstra.

Zákaz pyrotechniky je v Česku dlouhodobě kontroverzním tématem. Zastánci pestrobarevné podívané se ohánějí tím, že je to tradice, nebo že krátkodobá oslava nemůže zanechat na našem zdraví a životním prostředí žádné stopy. Mají ale pravdu?

Na sociálních sítích se šíří videa desetiletého chlapce z Japonska, jenž usilovně trénuje, aby se mohl stát žokejem. Diváci jsou ohromení jeho nadšením i neobvyklým způsobem cvičení, jakým napodobuje jízdu na koni.

Numbat neboli mravencojed žíhaný je malý australský vačnatec s extrémně dlouhým jazykem, který používá k lovu termitů (za den jich spořádá až 20 tisíc). Hrozí mu však vyhynutí podobně jako jeho nejbližšímu příbuznému, vakovlkovi tasmánskému.

Na poli umění dominují jména známých mistrů, ale neměli bychom zapomínat ani na ty, kteří si svůj díl slávy museli těžce vydobýt. Mezi ně patří i Sarah Biffin, anglická malířka 18. století, jež se navzdory vrozenému handicapu naučila malovat ústy.

Poletuška malá, známá také jako japonská momonga, patří k nejroztomilejším létajícím veverkám na světě. Na první pohled upoutá velkýma korálkovýma očima a zakulaceným tělíčkem, které váží pouhých 220 gramů.

Kdo by neznal pořady, v nichž účastníci vytvářejí dorty připomínající umělecká díla. Cukrový král Zhou Yi se však posunul ještě dál – vyvinul fondán tak tenký, že jeho figurky vypadají jako živé a uchvacují propracovanými detaily.

Karl Patterson Schmidt byl významný herpetolog 20. století, který po sobě zanechal více než 200 vědeckých publikací. Láska k plazům ho ale nakonec stála život – po uštknutí jedovatým hadem nevyhledal lékaře a raději zapisoval, jak na něj jed působí.

Velemlok čínský je největší obojživelník na světě a v poslední době získává pozornost jako kriticky ohrožený druh. V Česku se chovem těchto vzácných zvířat pyšní zoologická zahrada v Praze – postavila pro ně unikátní Velemlokárium za 23,6 milionu Kč.

Dlouhé uši a smutné oči – to je typický basset hound. Za touto komickou fasádou se však skrývá pes s bohatou loveckou historií a dokonalým čichem. Pro svou milou povahu se stal také vyhledávaným rodinným společníkem a parťákem poručíka Columba.

Sklípáci z rodu Cyclocosmia jsou proslulí placatým zadečkem ve tvaru disku, jenž mnohým připomíná razítko nebo sušenku Oreo. Unikátní jsou však nejen svým vzhledem, ale i důmyslným způsobem lovu a obrany před predátory.

Paroží zdobí hlavy samců jelenovité zvěře. Jak se ale tyto impozantní kostěné výrůstky vyvíjejí a co všechno musí jejich nositelé vytrpět? Jak ukazuje zábavné video, pocity paroháčů se při jejich shazování pohybují mezi radostí a zděšením.

Anglický špringršpaněl Dexter nám ukazuje, že i v nejtěžších chvílích existuje naděje. Po tragické nehodě, která ho připravila o přední nohu, se naučil chodit vzpřímeně jako člověk. Nyní svým příběhem inspiruje tisíce nemocných lidí po celém světě.

Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) patří mezi největší motýly v Evropě. Ačkoli nám svým vzhledem může nahánět strach, ve skutečnosti se jen snaží odradit přirozené predátory. Navíc oplývá vlastnostmi, které z něj dělají unikát hmyzí říše.

Mexický naháč, známý také jako Xoloitzcuintli nebo Xolo, patří mezi fascinující plemena s dlouhou historií. Ztělesňoval boha podsvětí, ale i věrného společníka, jenž prý dokáže vyléčit svého pána.

Strašík na první pohled připomíná ponorku nebo monstrum z jiné planety. Ve skutečnosti je to druh hlubokomořské ryby, která se svou neobvyklou anatomií přizpůsobila životu v temnotě. Podobu unikátního tvora se v roce 2021 podařilo zachytit na kameru.

Krátkokrčce dlouhoocasé se často přezdívá „punkrocková želva“ díky vodním řasám, které na ní rostou a dodávají jí poměrně osobitý vzhled. Další zvláštností je její schopnost dýchat kloakou. Kde tato neobvyklá želva žije a proč je ohrožená?

Norský lundehund se vyznačuje anatomickými zvláštnostmi, které jej odlišují od ostatních psů: šestiprsté tlapky, uzavíratelné uši a neuvěřitelně ohebné klouby z něj dělají raritu. Proč tak vypadá a jaká je jeho historie?

Jména dostihových koní bývají extravagantní. Historicky jim ale jednoznačně vévodí Potoooooooo, jeden z nejlepších závodních koní 18. století v Anglii. Jak ke svému jménu přišel a co všechno dokázal?

Muntžakové jsou jelenovití savci pocházející z Asie. Jedná se o nejstarší druh jelenů, kteří obývali tuto planetu už před 15–35 miliony let. Prehistorický původ se odrazil i na jejich vzhledu: jak vypadají a která česká zoo je chová?

Potuové patří k nejpodivnějším ptákům Jižní a Střední Ameriky. Zatímco na sociálních sítích budí smích, v temnotách tropických pralesů nahánějí hrůzu. Jejich křik prý připomíná lidský nářek a stal se námětem několika domorodých legend.

Sviňucha kalifornská (známá také jako vaquita) je nejmenším kytovcem na světě. Její existence však visí na vlásku – podle odhadů zbývá z celé populace přibližně 10 jedinců.