Skoro každý den čtu článek, jak nedostupné bydlení, malé sociální jistoty, klimatická krize nebo vyhynutí čolka lesního jsou důvodem, proč mladí nemají děti.
Tomáš Mikolov, nejznámější český výzkumník AI, opouští ČVUT, protože nesehnal financování pro svůj projekt. To je poslední střípek do skládačky špatného grantového systému v ČR. Dnes vám ukážu i další střípky a můžete posoudit sami.
Měl jsem rád Ameriku. Byla pro mě synonymem demokracie, volnosti, rozumu. Koncentrovaly se tam nejchytřejší mozky světa. Vždycky měla svoje negativa, ale pozitiva vždy zásadně převládala.
Na síti koluje o AI spousta nesmyslů a nezodpovězených otázek. Rozhodl jsem se zvednout rukavici a pár věcí osvětlit nebo i vyvrátit. Nejsem nejpovolanější k tomuto tématu, ale ti nejpovolanější pracují na dalším vývoji AI, takže vám musím stačit já.
Minulý rok jsem tu publikoval sérii blogů, kde jsem popisoval naši cestu z nulového bodu (dítě znalostmi nepolíbené, počet bodů z testu 2 z 50) do bodu, kdy se dostalo na osmiletý gympl.
Jsem vidlák! Do Prahy jsem se přistěhoval z Budějic před cca 30 lety. Založil jsem tu rodinu, manželka je taky z vidlákova, všechny tři děti jsou rodilí Pražáci, trochu se za můj a manželčin původ stydí a zatloukají nás.
Protesty skupinky aktivistů terorizují nejen Prahu a Brno. Tato iniciativa se šíří jako mor v Evropě – Něměcku, Španělsku, Francii atd. Spolu s tím jím podobní pošuci chtějí snížit rychlost na dálnici na 100 km/h a okreskách na 70 km/h.
Před týdnem mi umřela babča. Bylo jí krásných 103 let. No reálně to tak krásný nebylo, protože mentálně umřela před 10 lety, kdy přestala poznávat lidi kolem sebe a zapomněla, že byla dost let vdaná. Teď jí pouze vypovědělo tělo.
Mám tři děti 13,11 a 5 let. Každé je jiné, od přírody, a všechny procházejí klasickým českým vzdělávacím systémem. Zážitky a poznatky ze školek, tady zmíněné, jsou mixem toho, co jsme s nimi zažili a jsou autentické.
Nedávno jsem se dočetl, že se pan Dušek vyjadřoval o rakovině. Něco v tom smyslu, že lidé, kteří ji dostali, nenáviděli život. Ten rozhovor jsem si pustil, jestli tentokrát nedošlo k chybě v interpretaci. No, nedošlo.
Nedávno probublala zpráva, že chce stát nalít do České pošty peníze. Už zase. Tentokrát čtyři a půl miliardy. Když něco vypadá jako černá díra, smrdí jako černá díra, pohlcuje balíky a peníze jako černá díra, tak to asi sakra bude černá díra.
Ahoj, já jsem Filip a tohle je článek o tom, jak jsme připravovali syna a dceru na cermaťácke přijímačky na osmileté gymnázium. Je to příběh o odhodlání, teroru, citovém vydírání a násilí. Dost se divím, že jsme to s manželkou všechno snesli.