Jan Hlubek

Když byl objeven vrak u Antikythéry, odborná komunita zůstala v šoku. Mezi nádhernými sochami a spoustou amfor ležel také mechanismus připomínající orloj. Jak se něco takového vzalo ve starověké lodi?

Jeden z bojovníků je sražen k zemi. Druhý obrací svůj zrak k tribuně a vyčkává na znamení. Dav šílí. Císař vstává ze své lóže a zvedá ruku. V mžiku trhne zápěstím a jeho palec ukáže dolů.

Když jsem jako malý chlapec poprvé spatřil starořeckého hoplitu na ilustraci v knize o starověkých civilizacích, zůstal jsem ohromen. Vzezření těchto bojovníků evokovalo respekt.

Jejich vojska drtila vše, co jim přišlo do cesty. Podmanili si všechno a všechny. Zásluhou své geniality převyšovali soupeře a vojáci jim plně důvěřovali.

Vojtěch Fišer, Felix Krumlowský či Anna Březinová - za všemi těmito jmény se skrývala jedna a ta samá tvář, tvář spisovatele Jana Bauera (1945 - 2025).

Koukali jsme na ně všichni - naši dva slavní hrdinové prérie a jejich neobyčejné činy. Neohrožených skutků dosáhli s pomocí tří legendárních zbraní.

Starověký Egypt patří k fascinujícím oblastem naší historie a jeho tematika se tak logicky dostala do popředí v mnoha kulturních odvětvích. Od knihy až po film.

Vítejte v Ludlow. Tak známé městečko, viďte. Příběh o pohřebišti Mikmaků a hřbitovu, kde chodí Oz veuiký a stuašlivý, však není jediný, který se tam odehrál. Toto je vyprávění o jednom autu.

Potíže s močením u mužů, bolestivý pohlavní styk u žen, ale také všemi obávané poruchy erekce a přidružené komplikace. Moderní medicína si umí v naprosté většině případů poradit, jen se nesmíme bát.

Bílý obličej, roztřepená kštice a směšný nos. Tak si klauna každý představí. Je legrační, má obří boty a potrhlý smích. Současně však jde o synonymum násilí a strachu. Jenže proč?

,,Program výkrutu," oznamuje kokpit středisku. ,,Rozumím, jdi na to Challengere," odpovídá vesmírné středisko. Zakrátko je zjevné, že se manévr podařil a raketoplánu asi nehrozí nebezpečí. Nebo ano?

Jeho jméno není běžně příliš známé, přesto bychom jej mohli zařadit mezi nejzajímavější historické postavy. V dobrém i špatném slova smyslu.

„Pirátská loď na obzoru!“ zní z pozorovacího koše velké obchodní lodě. „Všichni muži na palubu!“ velí kapitán a nervózně kouká jedním okem do dalekohledu. Chce vědět, s kým má tu čest.

Zápolení pro zábavu je staré takřka jako lidstvo samo. Na rozdíl od starověku, kdy slavní gladiátoři patřili mezi otroky, však středověké turnaje příslušely společenské smetánce.

Římské legie neměly ve své době nejmenší konkurenci. Systém rozčlenění a výzbroje vojáků převyšoval řecké i makedonské falangy a zajišťoval vojevůdcům strategické úspěchy na bitevním poli. Většinou.

Královská hra je tu s námi již mnoho set let a za tu dobu se narodilo nespočet geniálních hráčů. V následujícím článku se pokusíme vybrat desítku těch nejlepších.

Narodil se na Slovensku, avšak již mnoho let žije v České republice. Při pohledu na jeho obrazy se musíte podívat pozorně, neboť první dojem je, že koukáte na fotografii - tak realistické jsou.

Jindřiška Kracíková je jméno, které ve vodách českého literárního průmyslu figuruje relativně krátce, avšak o to více pozornosti si zaslouží.

Třpytili se již z dálky. Odlesky jako od ploch zrcadel dávaly tušit, že vojsko se blíží. O zbroji neohrožených rytířů panuje nespočet mýtů, které se v moderní době dostaly do povědomí.

My jsme Sparťané, my neustoupíme! Slavná hláška, jakou máme spjatou s odvahou a hrdostí válečníka. Přesně tak líčí pověsti tři sta neohrožených mužů, kteří padli se ctí.

Pyramidy se staly neodmyslitelným symbolem Egypta, a to nejen toho starověkého. Navzdory skutečnosti, že podobné stavby se nacházejí po celém světě.

V každém filmu o pirátech vidíme truhlice plné zlata a v nich, jak jinak, obrovské zlaté mince. Skutečnost se však od hollywoodského pojetí značně odlišovala.

Posvátný kruh předků, Antiků, skrz který se můžeme dostat na jiné planety, do jiných solárních systémů i galaxií. Notoricky známá mantra vytvořila ve světě sci-fi nápad, jaký dosud neměl obdoby.

Vydala novou knížku. Opět. A opět jde o bestseller. S Petrou Klabouchovou jsme si povídali o životě, o práci a taky o digitální hrozbě pro spisovatele z masa a kostí.

Vesmír, hvězdy, planety… Už téměř každé dítě je posedlé encyklopediemi o kosmu, přeje si stát se jednou kosmonautem a kouká na sci-fi filmy. Skutečná věda však filmy hravě předčí.

Traduje se, že každý správný milionář začínal jako čistič bot. Stephen King to jako správný spisovatel přenesl do metaforické roviny - začínal jako pracovník prádelny.

Od doby, kdy vyšel román Manekýni, se hodně změnilo. Pavel Hénik vydal ve svém nakladatelství PelMel několik titulů, mezi nimiž můžeme zmínit knihy Kon$pirace či Korporac€.

Žije v Ostravě, městě s pověstí černého srdce, tolik příhodném pro temné reálie. Jako u málokoho bychom u něj mohli zcela bez nadsázky říct, že hororu zasvětil celý život.

Říká se, že v každém z nás dřímá malé dítě. Nebývá výjimkou, že i my, dospělí, si rádi pustíme poctivý animák nebo přečteme komiks. Jako hororový nadšenec jsem sáhl po komiksu Joanna Sfara.

Hrůzostrašné rekvizity jako z Hollywoodu. A přitom na dosah ruky. V jistém ostravském ateliéru vznikají díla, jaká svým dětem nejspíš neukážete.

Už jste si někdy říkali, jak by bylo skvělé jen sedět, nic nedělat a chodit do obchodů obdivovat své knihy, které vám vydělaly na nový dům? Nejste sami. Skutečná cesta k úspěchu je ale strmá.

Autor knihy dopíše poslední řádek, spokojeně zavře textový editor a odejde do kuchyně, aby se napil. Ve spíži najde kvalitní olej, tak si ho dá. No proč asi?