Jan Janula

Gustav Frištenský se narodil 11. 5. 1879. Byl neduživý, tak ho rodiče nutili cvičit. Učil se kovářem, ale spolužák na něj nastražil žhavou podkovu. Vážné si popálil ruku, tak šel na řezníka. Po vyučení se přestěhoval do Brna.

Narodil 14. 11. 1930 v Praze. Studoval obchodní školu, ale rád si doma prozpěvoval. Otec, řezník, se znal s kapelníkem Zdeňkem Bartákem. Když mu na vystoupení nepřišel zpěvák, nabídl ho jako náhradu, i když považoval zpěv za nestabilní zaměstnání.

Allanovy sestry, založené v roce 1940, byla významná česká dívčí vokální skupina převážně swingové éry. Zejména za II. světové války a v padesátých letech koncertovaly, nahrávaly desky, účinkovaly v rozhlase, bylo jich prostě všude plno.

Milan Neděla se narodil 23. 2. 1934. Otec, účetní, pomáhal před válkou židovským rodinám, cíleně likvidoval jejich firmy tak, aby skončily v minusu - ulité peníze si odvezli do exilu. Při střetu s obrněným vozem mu přejel nacistický voják ruku.

Arnošt Kavka se narodil 4. 3. 1917. Od patnácti hrál na saxofon a bicí, založil studentskou kapelu. V roce 1944 ho zatklo gestapo přímo na koncertu, pomáhal padělat doklady židů, aby neskončili v koncentráku. Tam se nakonec ocitl sám, ale uprchl.

Obraz Madony s dítětem a malým svatým Janem je předmětem mnoha debat nejen mezi uměleckými experty, ale i tzv. ufology. Pravděpodobně pochází již ze šestnáctého století, ale neví se to jistě, stejně jako to, kdo ho namaloval.

Všestranný umělec Josef Gruss se narodil 9. března 1908 v Praze na Vinohradech. Maminka ho odmalička vodila do divadel, navíc od ní dostal loutku Kašpárka, s kterou chodil spát a v postýlce si s ní potichu povídal.

Olga Havlová se narodila 11. července 1933 na pražském Žižkově. Vyrůstala v chudých poměrech, rodiče se navíc rozešli, když jí bylo šest let. Odmalička pomáhala starší sestře s péčí o jejich pět dětí. Velká rodina navíc bydlela jen v malém bytě 1+1.

Jiří Strach se narodil 29. září 1973. Nepochází z herecké rodiny, přesto začal hrát ve filmu už v jedenácti, zásluhou režisérky Drahuše Králové. Ta hledala v pražských školách vhodné typy dětí do rodinného filmu Vyhrávat potichu a on jí padl do oka.

13. listopadu uběhlo patnáct let od úmrtí Miroslava Plzáka, lékaře, který se zasloužil o rozvoj a popularizaci psychiatrie tak, jako málokdo. Ovlivnil mnoho lidí, kteří se přestali stydět za své duševní problémy, byl expert na partnerské vztahy.

Erik Pardus se narodil 2. února 1957. Maminka byla zpěvačkou. S herectvím začínal už v dětství, dostal například roli vnuka Jana v televizní adaptaci románu Boženy Němcové Babička. S tím je spojena jedna humorná příhoda…

Judita Čeřovská se narodila 21. 4. 1929. Matka Němka se nikdy nenaučila moc dobře česky, otec byl ale Čech. Byla odmalička bilingvní, navíc mluvila dobře i anglicky a francouzsky. Po Mnichovu jí někteří spolužáci odsuzovali pro „germánský“ původ.

Jiřina Šejbalová se narodila 17. září 1905. Otec byl účetní na pražském magistrátu a matka dcera zemského účetního rady, oba ale měli k umění pozitivní vztah, podporovali ji v jejím koníčku, kterým byl zpěv.

Ilja Racek se narodil 24. června 1930 v Praze. Jeho otec byl profesor a měl sen, že se jeho syn stane zemským školním inspektorem. Jenže na něj měl mnohem větší vliv dědeček Adolf. Byl velký bohém, naučil ho milovat knihy a umění, ale i hrát mariáš.

Včera zemřela ve věku 81 let všestranná umělkyně Eva Křesadlová. Proslavilo ji především divadlo Semafor i manželství s Milošem Formanem, naším nejúspěšnějším filmovým režisérem, se kterým měla dvojčata Petra a Matěje.

Antonie Hegerliková se narodila 27. 11. 1923. Vyrůstala v Žilině, kde otec pracoval jako vojenský pekař. Bohužel zemřel, když jí bylo osm let, ale až do smrti na jeho moudré rady vzpomínala. K herectví se dostala víceméně náhodou.

Vlasta Matulová se narodila 31. 10 1918 v Brně do rodiny holiče a zaníceného ochotníka. I proto se rozhodla věnovat herectví. V mládí byla velice krásná, z jejího půvabu se mužům tajil dech a mnoho z nich by se mohlo přetrhnout, aby jim patřila.

3. listopadu uplyne 126 let od narození Otomara Korbeláře, jednoho z nejpopulárnějších prvorepublikových herců. Jeho otec byl železniční inženýr, zemřel, když byly Otomarovi pouhé čtyři roky.

Jana Werichová se narodila 18. 10. 1935. V jejich třech letech rodiče emigrovali do Ameriky, kde prožila šťastné dětství, považovala ji za svůj domov. Návrat do Čech byl pro ni šok. Těžko si zvykala na nové prostředí a že otec je slavný herec.

Stella Zázvorková se narodila 14. dubna 1922 v Praze. Její otec byl známý architekt, který navrhl Národní památník na Vítkově, takže vyrůstala ve finančně zabezpečené, intelektuální rodině. Nicméně měla napjatý vztah s matkou, bývalou manekýnkou.

Jiří Holý se narodil 27.11. 1922. Byl odmala sportovně založený, hrál basketbal, hokej a volejbal. Měl rád i ochotnické divadlo a výtvarné umění. Za války studoval UMPRUM u věhlasných profesorů Pospíšila a Muziky, než došlo k zavření vysokých škol.

Narodil se 17. 10 1920 v Nové Včelnici, těsně po poslední oponě představení, kde hráli oba rodiče. Jejich herecký původ sahal až k  J.K. Tylovi. Ti chtěli, aby z něj vyrostlo něco pořádného, tak musel jít na gymnázium. Už v tercii ho ale vyloučili.

Blanka Bohdanová se narodila 4. března 1930. Díky matce se poprvé objevila na jevišti už v pěti letech. Byla všestranně umělecky nadaná, prošla baletní průpravou, tíhla také k malířství, kterému se později věnovala. Stala se také spisovatelkou.

Hudební komedie Zdeňka Podskalského Světáci se stala legendou, v kinech ji vidělo přes 3 miliony diváků a byla vyhlášena filmem roku 1969. Dodnes je často reprízována na všech televizních stanicích a udržuje si stále vysokou sledovanost.

František Filipovský se narodil 23. 9. 1907. Pocházel z rodiny hudebníka a skladatele. Jako dítě měl nádherný alt, zpíval na mši v kostele. Hrál i na klavír, housle a flétnu. Láska k hudbě mu zůstala do konce života, s oblibou účinkoval v kabaretech.

Martin Štěpánek se narodil 8. 1. 1947. Otec byl herecká legenda a předpokládalo se, že jako nejstarší syn půjde v jeho stopách. Ale on si to nemyslel. Zajímal se o chemii, nakonec se rozhodl pro studium medicíny. Ale pak se přece jen projevily geny.

Rudolf Jelínek se narodil 27. února 1935 v Kutné Hoře. Hrál sice v ochotnickém spolku, ale o herecké kariéře nikdy nepřemýšlel. Vždycky si představoval, že bude učitelem tělocviku nebo stavebním inženýrem. Nakonec však přece jen absolvoval DAMU.

Jiří Zahajský se narodil 19. 1. 1939 v Mšeně u Mělníka do rodiny přístavního dělníka. Vyučil se soustružníkem a hrál u ochotníků pod vedením režiséra Jana Hipiuse. Ten mu doporučil zkusit štěstí u E. F. Buriana, který zrovna otevíral hereckou školu.

Zdena Procházková se narodila v Praze 4. 4. 1926. Matka pocházela z vážené právnické rodiny. Otec pracoval v Živnobance, ale duší byl sedlák, milující přírodu. Stala se první českou herečkou v poválečné historii, která dostala angažmá ve Vídni.

Narodil se 14. května 1925 v rodině výpravčího v jihočeském Písku. Po přestěhování do Prahy otec vypravoval vlaky z Denisova nádraží, v jehož budově na Těšnově bydleli. Odmalička bylo nepřehlédnutelné, že má výrazné kreslířské i literární nadání.

Eman Fiala se narodil 15. dubna 1899 v Praze do umělecké rodiny. Dědeček byl učitel hudby, otec herec, starší bratr, známý jako Ferenc Futurista, zase slavný komik. Měli k sobě blízko a často spolu vystupovali v kabaretech nebo před filmovou kamerou.

Městečko Glastonbury leží v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie. Šlo o starobylé území Keltů, kterému dominoval kopec Glastonbury Tor. Někteří zvlášť citliví jedinci líčí, že při stoupání na něj pociťovali stavy podobné transu.

Narodil se 6. 6 1935 v Praze. Tatínek z něj chtěl mít studovaného člověka, protože sám začínal jako pomocný dělník. Později se vypracoval na strojvedoucího, i tak si přál, aby syn měl lepší život. Tak chodil na obchodní akademii, kde ho to ale nebavilo.

Narodil se 5.5 1932. K hraní ho přivedl otec, nadšený ochotník. Na jevišti se poprvé objevil už v pěti letech, v představení Prodané nevěsty v Jilemnici, kde i odmaturoval. Vystudoval DAMU pod vedením Vlasty Fabianové. Jeho spolužákem byl Ján Roháč.

Role profesora češtiny Hrbolka z komedie Marečku, podejte mi pero přinesl Františku Kováříkovi velkou slávu. Jeho hláška: „Nepotěšil jste mě chlapče, ani já vás nepotěším,“ se stala kultovní.

František Husák se narodil 24. května 1936 v Praze. Byl jedničkář, sportoval, v běhu ho nikdo nepřekonal. Rodiče z něho chtěli mít úředníka, ale on se jim vzepřel a šel se učit horníkem, poté přestoupil na vojenskou školu, kde odmaturoval.

Jana Dítětová se narodila 7. října 1926 v Plzni, rodiče se ale nuceně přestěhovali do Prahy poté, co furiant otec s ostudou prohrál svou restauraci v kartách.

Narodil se 23. září 1929 v Plzni, vyučil se slévačem. Odmalička ale miloval divadlo, léta hrál s ochotníky, takže využil příležitosti a přihlásil se k přijímacím zkouškám na pražskou DAMU. Byl přijat a už během studia hostoval v Národním divadle

Darek Vostřel měl k herectví blízko, otec byl provozní ředitel žižkovského divadla Akropolis. V roce 1952 absolvoval herectví na DAMU. Stal se šéfem divadla Rokoko, kam přetáhl ze Semaforu jejich největší hvězdy - Evu Pilarovou a Waldemara Matušku.

Jitka Molavcová (* 17. 3. 1950, Praha) je nesmírně nadaná. Není jen herečka či zpěvačka, ale i spisovatelka a všestranná muzikantka. Hraje na kytaru, saxofon, flétnu, ukulele, klavír, banjo, ale i na středověké nástroje, jako jsou kantele a lyra.

Pavel Nový se narodil 5. 9. 1948 v Plzni. Po angažmá v řadě divadel se stal v roce 1989 členem pražské Ypsilonky, kde působí dodnes. Má typický styl hraní, jeho postavy jsou uvěřitelné a diváci s nimi souzní.

Na svět přišel v Praze 5. února 1906. Narodil se do dobré rodiny jako jedno ze šesti dětí, otec byl profesor na ČVUT. Odmala ho přitahovalo herectví, ale rodiče byli proti. Nakonec souhlasili, aby šel na konzervatoř s tím, že si tam udělá maturitu.

Byla jednou z nejpopulárnějších a nekrásnějších hereček první poloviny 20. století. Mezi jejími ctiteli byli Hugo Haas, Zdeněk Štěpánek i politici. Dnes ji zná bohužel už málokdo. To je důvod připomenout si její závratnou kariéru.

Sedmnáctiletý herec Adam Seidl, známý hlavně ze seriálu Ulice, klame tělem. Vypadá jako nedospělý klučík, ale v hlavě to má srovnané možná víc než leckterý dospělý. Nově je studentem konzervatoře v Plzni, které dal přednost před Prahou.

Mezi našimi slavnými herečkami najdeme i některé s jasnovidnými schopnostmi. Jednou z nejznámějších byla Helena Růžičková. Věštit uměla už její matka Draga, ta pocházela z bosenského Sarajeva. Za války díky předtuše zachránila život stovce lidí.

Jaroslava Haška jako spisovatele obdivuji, Švejka jsem četl snad stokrát, pamatuji si i křestní jméno nadporučíka Lukáše (Jindřich), což je v knize zmíněné jen jednou. Psát o něm článek má ale podmínku - zásadně nevěřit ničemu, co o sobě řekl.

George Sand, pravým jménem Amantine Lucile Aurore Dupinová (1804-1876) byla jedinečná i v nejen v tom, že psala pod mužským pseudonymem, ale i chováním, které často neslo znaky obojího pohlaví. Otec byl šlechtic a důstojník Napoleonovy armády.

U vchodu pasáže U Stýblů svítí nápis, že jste v ní vítáni, což zní jako výsměch. Jde o ruinu, které nepomáhá ani památková ochrana. Přitom to tam, dokonce i za „socíku“ žilo, bylo tu legendární kino Alfa, taneční kavárna, restaurace, divadlo Semafor.

Oldřich Vlach hrál ve třech stovkách filmů, často „záporáky.“ Jedním z nezapomenutelných byl v epizodě Mimikry o únosu letadla v „majoru Zemanovi.“ S dlouhými vlasy ho nepoznali ani přátelé.

Po článku o Františku Němcovi, pro diváky (navždy) otce Tomáše Holého, přišla na řadu i jeho „matka,“ Jana Preissová. Tu prokletí této role zasáhlo podobně, navíc mají - kromě „syna“ - společné to, že hrají v jednom divadle a neradi se zviditelňují.

Jiří Hálek (10. 9. 1930) o sobě sice oblibou prohlašoval, že je potomek básníka Vítězslava Hálka, ale šlo o mystifikaci. Narodil se totiž jako Hugo Frischmann, matka byla Němka, otec inženýr chemie, patřil k nadšeným ochotníkům, ale i skvěle maloval.

Jana Štěpánková se narodila 6. září 1934 v herecké rodině. Otec, Zdeněk, patřil k legendám, matka, Elena, vnučka básníka Vítězslava Hálka, také hrála. Rozvedli se v jejích šesti letech. Oba měli další potomky, ale všichni společně dobře vycházeli.

Stanislav Fišer byl mistr epizodních rolí, v kterých na sebe často upozornil stejně, jako hlavní hrdina. Ale také skvělý společník, kolegové ho milovali. Proslavil se i jako vynikající dabér.

V šedesátých letech se na televizní obrazovku výjimečně dostalo pár „kapitalistických“ seriálů, zejména z Francie. Mezi těmi budovatelskými, z kterých bolely ruce, působily jako zjevení. První, který měl masovou oblíbenost, byl inspektor Leclerc.

František Němec trpí „prokletím“ herců, které nějaká role proslaví tak, že si ho s ní diváci už navždy identifikují. U něj to byl horolezec Luboš z komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. 9. srpna mu bylo 82 let.

Emil Zátopek patří k legendám světové atletiky. Jako jediný vyhrál všechny „dlouhé“ tratě - 5, 10 km a maraton - na jedné olympiádě. Vzhledem ke specializaci dnešních běžců ho už nikdo nikdy nepřekoná. Stejně svérázný, jako ve sportu, byl i v životě.

Michal Pavlata se narodil 15. července 1945. Vyrůstal společně s dvěma bratry, nedaleko Jablonce nad Nisou. Matka byla poštovní doručovatelka, otec, úředník, měl zálibu v ochotnickém divadle a snil o tom, že se z jeho synů stanou profesionální herci.

Spánek je fyziologický proces. Nedokážeme bez něho žít, jako bez jídla, vody. Dochází při něm k obnově imunitního systému, regulaci hormonální rovnováhy, konsolidaci paměti, odstraňování metabolického odpadu z mozku. Jeho poruchy jsou bohužel časté.

Helga Čočková (83) pochází z dělnické rodiny, kde nikdo neměl sebemenší zkušenost s herectvím. Přesto odmalička vystupovala na školních besídkách, už ve třinácti se stala vůbec první dětskou hlasatelkou v ostravském vysílání Československé televize.

Léčebna v Beelitz-Heilstätten leží v okrese Potsdam v Braniborských lesích, obklopena přírodou. Byla založena roku 1898 na popud německého císaře Viléma II. (1859–1941), kvůli vzrůstajícímu počtu pacientů s tuberkulózu, které bylo nutné izolovat.