Jan Kozinski

20. století bylo století změn a pokroků - v medicíně obzvlášť. Psychiatrická léčiva čeká zásadní rozvoj až v 60. letech, ale předcházelo tomu objevení prvních účinných sedativ: barbiturátů. Snad jste o nich někdy slyšeli, ale víte, o co se jedná?

Epilepsie patří mezi častá neurologická onemocnění. Navzdory laické představě o člověku, který náhle ztratí vědomí, upadne a zmítá se v křečích se může projevovat zcela jinými, někdy až téměř bizarními způsoby. Uměli byste poskytnout první pomoc?

Při úzkostech či depresích vám psychiatr nejspíše předepíše SSRI. Proč?

Někdo „zamrzne“, někdo zpanikaří, někdo se i v kritických chvílích chová zcela racionálně. Tento rozdíl je dán našimi geny i nacvičenými schopnostmi. Většina z nás by jistě ráda patřila do třetí - „klidné“ - skupiny. Jak toho docílit?

Kritická situace. Zažil ji každý. Ale zatímco někdo „zamrzne“, jiný zase začne prožívat silnou úzkost a jedná zkratkovitě, někdo si naopak s chladnou hlavou počíná rozhodně a racionálně. Proč? A jak náš mozek funguje v „nouzovém“ režimu?

Alespoň občas se napije alkoholického nápoje většina Čechů. Ti také ví, jak vypadá opilost, nebo jak je nepříjemná kocovina. Dnes se podíváme na to, k čemu vlivem užití alkoholu dochází v mozku.

Roztroušená skleróza je závažné onemocnění a začíná obvykle mezi 20. a 30. rokem života. Čím dříve je odhalena, tím má nemocný lepší vyhlídky do budoucna. Jaké možnosti diagnostiky a léčby dnes máme?

Psychiatrie je lékařský obor založený především na subjektivních pocitech pacienta. Přesto je nutné při léčbě posuzovat stav pacienta objektivně. Vedle pozorování odborníkem však mnoho nástrojů nemáme. V blízké budoucnosti by se to však mohlo změnit.

Že je stres původcem nemocí a zejména civilizačních onemocnění, je již dlouho známo. Věděli jste však, že chronický a nadměrný stres může doslova přebudovat váš mozek? A to ne zrovna k lepšímu.

Před objevem moderních léčebných postupů byly na duševně nemocných praktikovány dnes sotva uvěřitelné zákroky. Uměle navozená kómata, nechvalně známá lobotomie a další, dnes zcela nepřijatelné metody.

Demence je kognitivní porucha (porucha rozpoznávacích funkcí). Laická představa o ní zahrnuje hlavně poruchy paměti a intelektu. Demence však postihuje více složek psychiky a paměť dlouho narušená být nemusí. Při jakých příznacích tedy zpozornět?

„Používáme pouze 10 % našeho mozku“ - tuto větu už slyšel asi každý z nás. Sice mě při ní napadá řada vtipů o politicích, ale ve skutečnosti to není tak jednoduché. Používáme skutečně jen 10 % mozku?

O serotoninu se často píše (trochu nepřesně) jako o hormonu štěstí. Především má ale serotonin v lidském těle řadu dalších úloh. Reguluje sexuální pud, cyklus spánku a bdění, chuť k jídlu a další.

Zdá se Vám, že nevšimnout si, že jste oslepli, je nemožné? Pak vězte, že v textu níže se dozvíte o tom, že to možné je. A také o několika dalších lékařských kuriozitách.

Pocit, že vlastní tělo, jeho části nebo myšlenky mi nepatří a že vše sleduji zdálky jako pasivní divák. Pocit, že okolí je nereálné a i důvěrně známé prostředí se zdá být cizí. Psychiatrický fenomén, jehož prožívání nikomu nepřeji.

Vracíte se opakovaně do bytu poté, co se chystáte jej opustit? Umýváte si ruce i zdánlivě bezdůvodně? Nebo šlapete jen na sudé dlaždice na chodníku? Pak možná trpíte rysy jedné z nejčastějších poruch.

Hraniční porucha osobnosti se v populaci objevuje vcelku často. Je tak téměř jisté, že někoho takového v textu níže poznáte. O jakou poruchu jde a jak s lidmi s hraniční poruchou osobnosti jednat?

Dopamin je jeden z neurotransmiterů v lidském mozku. Jeho aktivita v různých částech mozku je zodpovědná za příjemné pocity, ale také závislostní chování či různá onemocnění. Máme ho však v mozku všichni, proto si o něm něco povězme.

Většina lidí spí denně 6 - 9 hodin. Guinessův rekord v době bez spánku je 453 hodin. Po 18 hodinách bdění naše mysl začne pracovat jako s půl promile alkoholu. A proč je spánková hygiena důležitá?

Viděli jste film „padesátkrát a stále poprvé“? Představte si, že se po zbytek vašeho života bude vaše paměť omezovat jen na jeden den. Takový osud potkal více lidí, o nejznámějším z nich je tento článek.

Od mala problémy ve škole, v dospělosti několikrát u soudu či ve vězení. Myslíte, že to je popis sociopata schopného s ledovým klidem zabíjet? Někdy ano. Ale co když se zdánlivě chová zcela normálně?

Tíživý tlak na hrudi, brnění končetin, pocit nedostatku vzduchu, ale především neskutečně intenzivní úzkost a strach. Nejen tak vypadají projevy panické poruchy, kterou v ČR trpí desetitisíce lidí.

Slyšet hlasy, mít pocit pronásledování. To jsou typické příznaky schizofrenie. Symptomy však mohou být zcela odlišné. Ve svém okolí můžete mít schizofrenika, a přitom o tom nevědět. Řekněme si, proč.

Zoloft, Citalec, Elicea, Trittico - to jsou jen některé z obchodních názvů antidepresiv, které v ČR užívá zhruba 700 000 lidí. Panuje kolem nich řada mýtů. Je například pravda, že jsou návyková a že z lidí dělají „zeleninu“ ?

Rivotril, Neurol, Lexaurin, Diazepam, Rohypnol. Říkají Vám něco tyto názvy? Nejspíš ano - jedná se totiž o obchodní názvy jedněch z nejčastěji užívaných i zneužívaných léků. Platí pro ně úsloví: „Dobrý sluha, ale zlý pán.“

Zdravotníků je v ČR nedostatek. To není novinka. Ale personální krize ve zdravotnictví (ať již jde o lékaře, či nelékaře) je způsobena spíše nedomyšlenými zákony, jež práci zdravotníkům znemožňují.