Jan Valtr

V padesátých letech minulého století vstoupila do politiky mandelinka bramborová. Bylo to v době, kdy soudruzi hledali agenta za každým rohem. A tím byl americký imperialista. Mandelinka socialismus nezničila.

Krajina La Mancha je bičovaná horkým větrem. Na horizontu svítí bělobou staré větrné mlýny a na pastvinách se pasou stáda ovcí. Romantika. Pokud ovšem nemáte v nohách třicet kilometrů s desetikilovým rancem na zádech.

V íránské vesnici žil devadesátiletý Amou Hadží, který se stal místní celebritou. Živil se odpadky a mršinami, kouřil vyschlý dobytčí trus a pil vodu z louží. Jinak se vodě vyhýbal. Nemyl se šedesát let. Byl považován za nejšpinavějšího muže planety.

Že komunistický soud uvěznil členy skupiny The Plastic People of the Universe, ví asi každý. Plastici ale nebyli první, které si policie podala. V roce 1957 se před komunistickým soudem a později v kriminálech ocitli i ti, kteří tančili rock‘n‘roll.

Milovali ženy a včely. Spisovatelé bratři Mrštíkové se zapsali svými díly do dějin literatury i dramatu. Život mladšího Viléma skončil v krvi a je pochován na vesnickém hřbitově. Život staršího Aloise ukončil tyfus a urnu s jeho popelem někdo ukradl.

Že byl vůdce světového proletariátu Lenin ve vyhnanství na Sibiři je známo. Užíval si čerstvého vzduchu, procházek, lovu a psaní článků. I knihu tam napsal. Že se ocitl na Sibiři podruhé se už ví méně. Jako relikvie v bedně na místní univerzitě.

V pátek 25. května 1945 přišli do Postoloprt vojáci z 1. československé divize. Asi 2400 místních Němců bylo nahnáno do internačního střediska. 28. května 1945 nastaly první popravy, které trvaly do poloviny června 1945.

Město La Roda má pro poutníky na Caminu speciální ubytovnu. Přímo v býčí aréně na okraji města. Na ošetřovně, kde dávají dohromady toreadory po zápase. Samozřejmě, pokud je tam volno.

Šest týdnů po válce českoslovenští vojáci na Švédských šancích nedaleko Přerova popravili 267 civilistů. Mezi nimi i 120 žen a 75 dětí. Kdo vydal k jejich zavraždění rozkaz? Odborníci o tom dodnes spekulují.

Pařížský maškarní Bál světlušek 28. ledna 1393 skončil velkým táborákem. Kostýmy napuštěné smolou vzplály a nastal boj o život. Francouzského krále zachránila před uhořením jeho teta. Francii před zcela pomateným králem neuchránil nikdo.

Rozdílná data narození a věk, ve kterém Barbara Panklová nastoupila do školy a později na výchovu do Chvalkovic, nenechávají historiky klidnými ani po 200 letech. Platí úřední záznamy nebo se někdo pokusil budoucí BN omladit? A jaký by měl důvod?

Když viděl místní policista, že jsem si ustlal na lavičce, odvedl mě do tělocvičny. Dostal jsem dvojitou kávu a bagetu. Ve tři hodiny v noci mě probudil sen o židovském původu Cervantese. K autorovu židovství se přiklánějí i současní historikové.

Pokud se vrátíme, postavíme jako díkuvzdání kostel. Takový slib učinili obyvatelé Senetářova, když byli v roce 1944 násilně vystěhováni ze svých domovů. Nemohli tušit, že postavit kostel bude téměř nemožné. Přesto byl kostel postaven.

Příběh Boženy Němcové (BN) nezačíná pohádkově, ale spíše záhadně. Kdo byla žena, která napsala zřejmě nejznámější českou knihu „Babička“? A proč kolem jejího narození panuje tolik nejasností?

V Seminářské zahradě v Praze stojí od roku 1948 malá fontána. Uprostřed bazénku si hrají dva bronzoví chlapci. Společnost jim dělá rybka, žáby a dvě ještěrky. Sousoší je dílem sochaře Karla Dvořáka. Inspirací byli Masarykovi vnuci Leonard a Herbert.

Za celý den jsem potkal jen stádo ovcí s pasákem. Až na konci dne dvě dívky podobné těm, které potkal don Quijote. I ostatní postavy ve vsi Chinchilla jako by vypadly ze stránek románu, starého 400 let.

Před 500 lety došlo k události, která ovlivnila vývoj našeho státu na dalších téměř 400 let. Na český trůn usedl Ferdinand Habsburský. Čechy, Morava, Slezsko a Lužice se staly součástí velké monarchie, která zanikla ukončením Velké války v roce 1918.

Štábní kapitán Miloslav Kraus byl jedním z nejnebezpečnějších konfidentů gestapa. Tento muž má na svědomí smrt mnoha odbojářů včetně své snoubenky. Přesto má na Ďáblickém hřbitově pamětní desku jako hrdina třetího odboje popravený komunisty.

Praha, jaro 1929. Skupina intelektuálů se schází na Vinohradech, aby odhalila podvodníka. Srbský spiritista Jovan Jović má být usvědčen. Místo toho se ateliér změní v chaos, ozývají se rány a podle svědků promluvil „hlas faraona“.

Dlouhá etapa bez vesnic v La Mancha znamená nejen nápor na nohy a záda, ale hlavně na mozek. Nekonečné pastviny, stáda ovcí a vítr dokáží s mozkem dělat divy. Na konci potom psychická prázdnota bolí víc než puchýře a sluncem rozpálené tělo.

Hrabě Felix Achille de la Cámara je považován za muže, který v Čechách jako první přeložil a vydal upírský román Drákula. Odmalička chtěl být „něco víc“, toužil po uznání, slávě a moci. A jeho život také velmi násilně a dramaticky skončil.

Jiří Arvéd Smíchovský z prominentní pražské rodiny získal doktorát z práv, filozofie a teologie. Za Protektorátu spolupracoval s německou tajnou službou. Po válce spoluvytvářel strukturu StB. Jako udavač byl zabit ve vězení na Mírově.

Lidé se vydávají na pouť ke sv. Jakubovi z různých důvodů. Chtějí něco vyřešit, něco změnit nebo si jen užít sportovní výkon. Já jsem nic neřešil a se sportem jsem dávno skončil. Šel jsem, protože jsem jít mohl.

Syn obecního rasa Rudolf Těsnohlídek, pozdější spisovatel, který viděl utonutí svého kamaráda v Labi. V Norsku na líbánkách byl u sebevraždy své ženy a sám se zastřelil ve věku 45 let. Druhý den se otrávila plynem jeho třetí žena.

10. květen 1945. Z policejního oddělení byl vyhozen muž ve spodním prádle. Čekal na něj rozlícený dav, který ho začal lynčovat. Jeho utrpení ukončila dávka ze samopalu. Tím mužem byl vážený režisér Jan Sviták.

Krátká etapa se stoupáním hned na začátku mě zavedla na dohled nového kraje La Mancha. Teorie o společnosti poutníků se nenaplnily. Jdu sám a nikoho nepotkávám. Vlastně jednoho ano. Jmenuje se Miguel de Cervantes.

„Bude třeba vylikvidovat zejména nekompromisní Němce v zemích českých, Maďary na Slovensku,“ řekl prezident Beneš. K tomu účelu byly zřízeny Revoluční gardy a ty konaly, jak řekl prezident.

Dne 30. listopadu 1631 byla v průvodu odnesena rakev s 11 lebkami popravených „českých pánů“ od Staroměstské mostecké věže do chrámu Matky Boží před Týnem. Poté byly lebky pochovány na tajném místě, aby je katolíci nenašli. Dodnes je nenašel nikdo.

Božena Němcová umístila do své Babičky postavu Viktorky jako vedlejší, ne zrovna zapadající do děje knihy. Snad se jí osud ubohé žebračky, o kterém slýchávala, natolik dotknul, že jí chtěla postavit pomník. To se Němcové podařilo dokonale.

Když se 31. března 1694 rozezněly zvony, vydal se průvod ke kostelu Matky Boží před Týnem. Málokdo pochyboval, že je svědkem něčeho velkého. Ne však proto, že by někdo znal pravdu. V rakvi leželo dítě. Dvanáctiletý chlapec Šimon Abeles.

Sbíral lidové příběhy. Žil spořádaný život úředníka a psal jedny z nejtemnějších veršů české literatury. Příběh K. J. Erbena ukazuje, že za slavnou Kyticí se skrývá nejen národní poklad, ale možná i osobní tragédie a nevyřčené otázky.

Třetí den cesty začal probuzením na lavičce a prázdnými ulicemi Játivy. Zbytky mohutného hradu pamatují dva rodáky, ze kterých se stali papežové. Přemýšlení o důvodech, proč jsem tady, ukončí ubytovna. Konečně postel, sprcha a čisté tričko. Možná!

Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým dílům na světě. Věž spolu s mostem nechal vybudovat podle návrhu Petra Parléře císař Karel IV. Brána do Starého Města pražského byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk.

O TGM se říkalo, že nemůže být synem kočího a kuchařky. Ze spekulací o jeho původu vyniká ta, která Masaryka pokládá za utajeného syna rakouského císaře Františka Josefa I.. Pravdu by mohly potvrdit testy DNA, ale ty Masarykovi potomci zakázali.

Druhý den cesty začal v pomerančových hájích, střežených tlupami polodivokých psů. Následoval místní intelektuál, který se mě v baru snažil zpovídat a končí na lavičce pár metrů od rodného domu Roderiga de Borja, pozdějšího papeže Alexandra VI.

Stalinův kat Vasilij Blochin je považovaný za vraha s největším zaznamenaným počtem obětí. Negramotný pasáček skotu osobně povraždil desítky tisíc lidí. Byl nositelem mnoha státních vyznamenání včetně Leninova řádu s hodností generálmajora.

Život Paula Gauguina je stejně fascinující jako jeho obrazy. V žilách mu kolovala krev peruánské šlechty. Ve Francii se stal bohatým makléřem na burze. Ve 35 letech začal malovat a druhou polovinu života prožil v Polynésii mezi domorodci.

Nannie Doss byla jednou z nejznámějších amerických sériových vražedkyň. Za svou „kariéru“ zabila nejméně jedenáct osob ve své rodině. Během soudních jednání se smála, listovala v časopisech, proto dostala přezdívku „chechtající se babička“.

Jako svoji třetí pěší pouť do Santiaga de Compostela jsem zvolil nejdelší španělskou trasu: Camino Levante. Začíná na jihovýchodě Španělska ve Valencii a měří něco přes 1300 kilometrů. Celá trasa je rozplánovaná přibližně na 42 dnů svižné chůze.

Jiří Wolker bývá připomínán jako hlas proletářské poezie. Jenže za touto školní představou se skrývá mnohem barvitější postava: mladík, který miloval život, ženy, večírky, alkohol i sám sebe.

Klement Gottwald je tragickou postavou našich dějin. Opilec, syfilitik, diktátor a vrah. Mluvil čtyřmi jazyky. Německy se naučil ve škole ve Vídni. Rusky, francouzsky a anglicky se učil jako samouk. Miloval výtvarné umění a „vše krásné“.

Malíř živořící na okraji společnosti prodal za svůj život jednu jedinou malbu. Dnes se ceny jeho obrazů pohybují v desítkách milionů dolarů. Historku s uříznutým uchem zná asi každý. Nad smrtí Vincenta van Gogha stále visí otazník.

Juraj Jánošík se narodil do rodiny zámožného sedláka v Terchové. Nebyl to chudý sirotek, když měli jeho rodiče dost prostředků na to, aby ho vykoupili z vojenské služby. Jeho oficiální životopisy jsou snůškou polopravd a naivních lží.

Srdce Frédérica Chopina bylo po smrti vyjmuto z těla a uloženo do stříbrné schránky s koňakem v kostele svatého Kříže ve Varšavě. Během druhé světové války bylo srdce ukradeno fašisty. Po válce leželo téměř 30 let mezi harampádím v podzemí kostela.

Velikonoční příběh patří k nejznámějším v dějinách. Každý zná scénu, ve které Pilát váhá, dav křičí „Ukřižuj ho!“ a židovští velekněží intrikují v pozadí. Výsledek? Ježíš umírá na kříži. Jenže to má háček. Historicky to nedává úplně smysl.

Sedmdesát čtyři centimetrů vysoký Matthias Buchinger se narodil bez rukou a nohou. Navzdory svému osudu vystupoval na dvorech panovníků i šlechty, stal se fenomenálním umělcem i mužem, který měl se čtyřmi manželkami čtrnáct dětí a množství milenek.

Krátce po smrti legendárního herce se odehrál jeden z nejpodivnějších zločinů 20. století. Dva chudí emigranti vykopali rakev Charlieho Chaplina a požadovali výkupné. Jejich plán byl zoufalý, naivní – a přesto na krátkou chvíli fungoval.

Paříž během druhé světové války. Město strachu, útěků a naděje. Lidé mizí beze stopy — a jeden muž jim slibuje záchranu. Je to lékař. Důvěryhodný. Respektovaný. Jenže za dveřmi jeho domu končí všechny cesty.

Jméno Karla Sabiny vyvolává dodnes rozpaky. Byl to cynický zrádce, nebo člověk zlomený okolnostmi? Odpověď není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát.

V seriálu 30 případů majora Zemana měl případ jasné rozuzlení. Ve skutečnosti ale vrah mladé dívky z Vysokých Tater nikdy dopaden nebyl. Zůstalo po něm jen pár stop, které vedly do prázdna.

Filosof Arthur Schopenhauer patřil k největším myslitelům 19. století – a zároveň k největším samotářům. Lidské vztahy považoval za zdroj utrpení, ženy za intelektuálně méněcenné a společnost za obtížnou. O to větší náklonnost choval ke svým pudlům.

Po desítky let byla symbolem oddané manželky komunistického hrdiny Julia Fučíka. Gusta Fučíková se z válečné vězeňkyně a vdovy stala součástí státní propagandy – i terčem pozdějšího výsměchu.

O vůdci bolševické revoluce se mluvilo jako o asketovi oddaném komunistickým ideálům. Vztah Vladimira Iljiče Lenina, jeho ženy Naděždy Krupské a francouzské revolucionářky Inessy Armandové patřil k nejutajovanějším příběhům své doby.

Když rakouský filosof Jean Améry vydal knihu „O sebevraždě“, jeden student se ho zeptal, proč napsal tuto knihu a nespáchal rovnou sebevraždu. Améry odpověděl: „Trochu trpělivosti!“ Svůj život ukončil v 67 letech.

Na první pohled obyčejná hrobka. Masivní kamenné dveře, žádné známky násilí, neporušený vstup. A přesto pokaždé, když ji otevřeli, byly těžké olověné rakve rozházené po místnosti, převrácené, jiné naražené na stěny. Co se dělo uvnitř Chase Vault?

Text vydávaný za tajný plán Židů na ovládnutí světa vznikl v carském Rusku jako propaganda. Přestože byl opakovaně odhalen jako podvrh, dodnes ovlivňuje konspirační teorie i antisemitismus.

Bazar v Šanliurfě není jen tržiště, ale organismus. Pot, krev, čaj a tabák se tu mísí s vírou i předsudky. Kurd, Turek, Arab i cizinec stojí rameno na rameni. Kouř dusí, peníze šustí a modlitba všechno na chvíli zmrazí.

Brutální mučení, vykonstruovaná obvinění a smrt v izolaci. Příběh kněze Josefa Toufara ukazuje, kam až dokázal zajít komunistický režim, když potřeboval zlomit člověka a zdiskreditovat církev.

Ikonická fotografie chlapce se zdviženýma rukama patří k nejsilnějším obrazům holokaustu. Vznikla při likvidaci varšavského ghetta v roce 1943 a byla součástí Stroopovy zprávy, která měla dokazovat „úspěšné“ vyhlazení židovské čtvrti.

Kolombo mě přivítalo 38 stupni ve stínu, vlhkem, smogem – a kolem, které zřejmě pamatovalo britské impérium. Cesta za kulturou se proměnila v grotesku s policejním výslechem, psí smečkou, posedlým metařem i dávným traumatem z opery.