Jan Šik

Mrtví sovětští vojáci se vraceli domů v zinkových rakvích, které měly malé okénko. Pro rodiny vojáků šlo o poslední příležitost vidět svého blízkého.

Každá válka má své vojevůdce. V sovětsko-afghánském konfliktu hrál důležitou roli muž s přezdívkou po králi zvířat.

Sovětským bitevním vrtulníkům se přezdívalo „ďábelské kočáry“. Jejich ztráty dosáhly stejného čísla, podle kterého byla pojmenována první ruská operace na území Afghánistánu. Tři sta třicet tři.

Jednotky KGB a speciální síly sovětské armády zaútočily na palác Tádž-Bek v Kábulu. Spustily nelítostnou bouři, která trvala deset let.

Dějiny národů se skládají z drobností, které ovlivňují lidské osudy po generace. Jako v případě Afghánistánu, kdy drobné bublinky ve sladké limonádě dokázaly odvrátit smrt.

Dvě dvojice přátel se na pláži pustí do hádky, která odkryje jejich dlouho potlačené křivdy. Zatím se k nim z moře blíží něco temného a neznámého.

Za náhodným setkáním vzorného vojáčka a svádivé tanečnice stál osud. Stejně jako za nečekaným koncem, který přišel dřív, než jejich láska stačila začít.

Ten zvláštní pocit, že jste něco zapomněli. A pak zjistíte, že právě díky tomu jste prožili jeden z nejlepších dnů vašeho života.

Jde o jednu ze světových záhad, kterou se za dobu existence lidstva nepodařilo rozluštit. Nepomáhá ani studený vzduch, který vane z ledničky na mužovu hlavu.

Muž nechodí na záchod náhodou. Je to místo, kde je neomezeným vládcem světa a v němž panuje klid a mír.

Domácnost je bojištěm, kde se střetává mužské „však to počká“ s ženskou představou, že kapající kohoutek způsobí rodinnou apokalypsu.

České pohádky bývaly originální. Dnes se autoři bojí riskovat, příběhy jsou opatrné, složité a bez jiskry. Proč se vytrácí odvaha a zůstává šedý průměr?

Některé konspirační teorie bereme jako nesmysly, jiné nás nutí přemýšlet. Lost Century patří mezi nejodvážnější: tvrdí, že z dějin zmizelo sto let a s nimi technologie, které mohly změnit svět.

Káva byla jeho rituálem, každý doušek kouskem života. Hrnek, který držel v ruce naposledy, zmizel. A pak se vrátil – jako tichá zpráva z minulosti.

Nejmenovaný seriál vysílaný v nejmenované televizi v nejmenovaném čase s nejmenovanými herci. Při změně jedné postavy vypukla menší bouře.

Kam ta mládež spěje. Místo čtení knih hledí do mobilu a na počítačích hraje hry. Přesto cesta, jak z toho ven, existuje.

Jde o nerozluštitelnou záhadu, jejíž kořeny sahají do starověku. Ženy potřásají žehličkou a muži netuší proč.

Je celkem pochopitelné, když se chce podvedená žena zbavit milenky svého manžela. Podivné je, když je tomu naopak.

Boj proti drogám vedou státy různými způsoby. Americký prezident se do této války pustil naplno s vyhrnutými rukávy.

Ocitli jsme se v době, kdy pár hodin bez elektřiny stačí k vyvolání paniky a hledání viníka. Proměna světa je dokonána. Místo kouzla petrolejky přichází vztek nad zhrouceným komfortem.

Obchodní zástupci mají spoustu triků, jak vás donutit k podpisu nevýhodné smlouvy na energie. Jedním z nich může být bohyně v červených kozačkách.

Z prezidenta Trumpa je část zeměkoule nadšena a část zděšena. Co na něm vlastně jeho odpůrcům tak moc vadí?

Zbrojíš, zbrojím, zbrojíme. Do všeobecně neoblíbeného procesu se zapojili dokonce i Češi. Jeden by řekl, že svět se zbláznil.

Povinná služba v armádě se liší stát od státu. Má své místo v budoucnosti České republiky, nebo nemá?

Pro správného válečníka je nejdůležitější odhodlání a vůle zvítězit, k čemuž potřebuje minimalizovat svůj strach. Věděli to už spartští bojovníci ve starověkém Řecku.

Odvaha a statečnost nespočívá ve svalech, ale v nastavení mysli. I když jde o jablko v supermarketu.

Při spojenecké invazi roku 1943 v Itálii došlo k nehodě s bojovou chemickou látkou yperitem. Incident byl řadu let utajován a částečně vystihoval události, které se odehrávaly na italském bojišti.

Manželská soužití narušují bezvýznamnosti, které ovšem jeden nebo druhý z partnerů považuje za zásadní. Například takové ponožky na podlaze.

Z černé díry Internetu a tajemných hlubin vesmíru se vynořil nový fenomén. Koule, nebo placka, toť zásadní otázka.

Napoleon Bonaparte vedl války, v jejichž důsledku zemřelo okolo pěti miliónů lidí. Přesto se u této epizody nelze ubránit úsměvu.

Za některé činy se státní vyznamenání neudělují, asi je považujeme za samozřejmé. Nebo je jejich význam podceňován. To nemění nic na tom, že nesou hrdinský náboj. Jako u umělce Oldřicha Nového.

Zázračná pilulka na bolest duše neexistuje, stejně jako studánková voda od kouzelné bytosti nevyléčí nemocné dítě.

Člověk na ulici má těžký život. Není žádná legrace najít si vhodné místo pro přespání, zvlášť když je venku několik stupňů pod nulou.

Nejde jenom o obyčejné gesto při loučení, které může vzbudit smutek. Všichni, co si zamávají, budou mít lepší den.

Trendem moderní doby je soudit druhé. Jejich životy, co dělají, jak vypadají. Přitom zrovna vzhled člověka nevypovídá vůbec nic o tom, jaký ve skutečnosti je.

Každý probírá své starosti se svými nejbližšími. Potom od nich poslouchá rady, soudy nebo soucitné komentáře, které nechce a nepotřebuje. Přitom vyslechnutí a mlčení pomáhá nejvíc.

V životě jsou občas vidět věci, které se na první pohled jeví jako směšné. Až daleko později se ukáže, jaký měly význam.