Jeroným Ervín Vlažný

Kolik stojí klidný život bez stresu z další výplaty? V Česku zhruba 50 tisíc korun měsíčně, pro většinu lidí tedy nedosažitelná hranice. Proč ani práce často nestačí a kdo si dnes může dovolit žít důstojně?

Syndrom pomalu vařené žáby označuje metaforu stavu, kdy víme, že situace není nic moc, zároveň ale není tak zlá, aby nás nutila na ni reagovat. Je to zvláštní stav, který se dá poměrně jednoduše aplikovat na politiku, na práci i na vztahy.

Konflikt na Blízkém východě odhalil něco, co jsme dlouho ignorovali: jak křehký je náš komfort. Možná je čas přestat si stěžovat a začít přemýšlet, jestli to celé nejde dělat jinak.

Drink-spiking, tedy tajné přimíchání látek do nápoje bez vědomí člověka, se týká i Česka a může mít vážné následky od ztráty paměti až po sexuální násilí či krádeže. Jak ho rozpoznat a dá se před tím ochránit?

„Nezasloužím si to. A brzy na to přijdou.“ Pocit, který zná překvapivě mnoho schopných a úspěšných lidí. Syndrom podvodníka nenápadně podkopává sebevědomí, zkresluje vlastní úspěchy a vkrádá se nejen do práce, ale i do vztahů.

Obyvatelům českých měst vadí, že nemají dostatek parkovacích míst. Druhým dechem ale přiznávají, že jim ve městech vadí špatná kvalita ovzduší a životního prostředí.

Kdo může za klesající porodnost? Skutečné důvody jsou prozaické, ale vyžadují víc než jen ukázat prstem na polovinu společnosti.

Jednoduché gesto rukou, které slouží jako tichá prosba o pomoc. Kdo ho zná, může v rozhodující chvíli zachránit život. Lidem v jeho okolí nebo i sám sobě.

V tichosti a bez odborníků. V Česku se znovu začíná útočit na neziskovky. Tentokrát jde ale o návrh zákona, který by mohl zásadně omezit fungování občanské společnosti.

Česko je v otázce potratů zajedno, nová vláda s novými ultrakonzervativními poradci při ruce má ale jiný názor. Nenechme si zasahovat do práv lidí uměle.

Nedokážete začít, i když víte, že byste měli. ADD, neboli porucha pozornosti, by mohla být odpovědí na to, proč vás chronická prokrastinace trápí o trochu víc než ostatní.

Dovolená za luxusem může naše hodnoty vyjít draho. Nad čím bychom se měli zamyslet, když míříme „za teplem“ do zemí Perského zálivu, jež patří k politicky nejuzavřenějším na světě?

Jak dopadá ruská propaganda na běžný život Rusů v nejšpinavějším městě na světě? To nám bez obalu ukazuje nový rusko-česko-dánský film Pan Nikdo proti Putinovi, který je právě v kinech. A je toho dost, co bychom si mohli odnést.

Citlivý příběh o dívce Totě otevírá důležité otázky o svobodě, odvaze i odpovědnosti. A hlavně o tom, jak s dětmi mluvit o totalitě, a jak bychom se v osudnou chvíli zachovali i my sami.

Afghánistán neboli území Afghánců. Země, která se snaží vytlačit ženy ze života a smazat jejich existenci.

A není náhodou, že propaganda vždy útočí tam, kde společnost drží pohromadě.

První varování před tím, že demokracie se nachází pod útokem, je rezignace na základy slušného chování.

Neprofesionalita, buranství, samolibost. Je bolestné sledovat aktuální chování motoristy v čele diplomacie.

Nucené sexuální otroctví tisíců žen a dívek. Eufemismus „útěchových domů“ a „utěšitelek“ užívaný japonskými vojáky zakrýval každodenní znásilňování a sexuální násilí, jehož důsledky vyplouvají na povrch dodnes.

Často se říká: „V nouzi poznáš přítele.“ A přestože je na tom určitě kus pravdy, myslím, že je třeba tohle zažité rčení trochu narušit.

Vypadá nenápadně, možná až obyčejně. Přesto má česká vlněná čepice se zubatým vzorem za sebou překvapivě bohatý příběh.

Svět roku 2026 zhrubl dřív, než jsme se stihli vrhnout do svých předsevzetí. Válka, represe, geopolitické výhrůžky i tichá eroze demokracie se na nás valí v nepřetržitém proudu zpráv. Chuť odpojit se by nás ale mohla vyjít draho.

Pohádka Byl jednou jeden král… učí děti i dospělé, že skutečné hodnoty se často skrývají v tom nejobyčejnějším. Zatímco na plátně vítězí láska nad pýchou a mocí, skutečný život Mileny Dvorské byl mnohem složitější a bolestnější.

Ačkoli pro spoustu z nás jsou vánoční svátky obdobím svařáků, bruslení, setkávání a obecně mnoha radostných chvil, jsou zde i lidé, kteří by potřebovali trochu pomoct.

Margaret Atwood popsala svět, v němž mají ženská těla hodnotu pouze tehdy, pokud splní úlohu mateřství. Příběh služebnice nás varuje před tím, kdy se „tradiční hodnoty“ začnou stávat nástrojem útlaku.

Kdysi nenáviděná dominanta si po letech kontroverzí našla cestu do srdcí Pražanů. A díky tématickému nasvícení funguje jako symbol podpory, dialogu a solidarity.

V severní Evropě totiž není víc sexuálního násilí. Je tam víc odvahy, informovanosti a prostoru trestné činy nahlásit.

Než se interrupce v Československu staly legálním a dostupným zdravotním zákrokem, ženy často stály před volbou mezi nechtěným mateřstvím a život ohrožující operací.

Pokud vám někdo v poslední době poslal AI video s roztomilými zvířátky, které se chovají tak nějak neobvykle, zpozorněte.

Prázdnou bezpečnou ulici aby člověk ve městě pohledal. Normální je dnes pohled na auty zaplněná města, kdy je příjemnější jít po silnici, jelikož auta zasahují i na chodníky. Začneme to konečně řešit?

Jak se milovalo v době, kdy se o sexu v podstatě nemluvilo? Sexualita za socialismu byla paradoxem doby: navenek neexistující, uvnitř domácností však překvapivě svobodná – a často i pokroková.

Zatímco ve Skandinávii má diplom každý druhý mladý člověk, v Česku sotva každý čtvrtý. Stát přitom už roky slibuje, že vzdělání bude prioritou.

Uniklá videa nového poslance Jindřicha Rajchla otevřela otázku, kam až sahá právo politiků na soukromí a kde už začíná ohrožení bezpečnosti státu.

Česká poslanecká sněmovna si zvolila svého předsedu. Stal se jím Tomio Okamura, člověk s problematickou minulostí.

Uklizený domov znamená klid a prostor na příjemné chvíle a naopak. Nikdo se nechce sbližovat kolem myčky a špinavého nádobí.

Vnímat o trochu víc než ostatní je výhoda, ale i lehké prokletí. Někdy by člověk nemusel cítit většinu energií v místnosti. Na druhou stranu - i to se může hodit.

Politici na Slovensku mají pocit, že počet pohlaví je něco, co by mělo být zakotveno v Ústavě.

Zatímco české Dušičky bývají spíše tiché a truchlivé, v Mexiku se v těchto dnech rozezní hudba, rozsvítí ulice a na hřbitovech se tančí i hoduje.

V zemi, kam se dostanete jen letadlem nebo lodí, se lidé naučili žít v rytmu přírody. Kamčatka je surová i magická zároveň.

Populace „stárne“, mnozí odborníci se na televizních obrazovkách předhánějí ve vyjádřeních o tom, jak si nemůžeme tak vysoké důchody dovolit.

O tom, zda k útoku dojde, nerozhodují šaty, ale moc a kontrola, kterou chce agresor získat. Výstavy po celém světě jasně ukazují bolavý fakt, kterému je třeba čelit: Cudnost ženy před násilím neochrání.

Takzvaný „Holandský chvat“ neboli speciální otevírání dveří zachraňuje životy. Naučit se ho přitom trvá pár sekund.

Rčení „blbá blondýna“ má svůj původ v angloamerické kultuře. Tak, jak jej známe dnes, se začalo používat v první polovině 20. let.

Sociální sítě na nás chrlí obrázky, na kterých jsou lidé vysportovaní, krásní a stíhají do toho pracovat a vychovávat děti. Božské, chtělo by se říci!

Žena, která po boku Charlieho Kirka nabádala ostatní ženy, aby zůstávaly v „kuchyni“ nikdy tradiční manželkou nebyla.

Už několikrát se ke mně dostala podobná úvaha mnoha mých známých. A byť se možná zdá přitažená za vlasy, je zcela z pochopitelných důvodů naprosto smysluplná.

Proč bychom ruskému diktátorovi věřili, že něco neudělá, když zatím své sliby vždy porušil?

Bezprecedentní narušení vzdušného prostoru NATO ruskými drony ohrožuje celou Severoatlantickou alianci a testuje její sílu.

Pěstování zeleniny, život bez moderních výdobytků, klid a koně. Takhle mírumilovně si možná někteří představují život v americké komunitě Amišů. Bohužel se však za touto romantickou představou skrývá krutá realita všedních dní.

Kdybychom dnes všichni měli elektroauta a někdo by představil jako nový vynález spalovací motor, koukali bychom na něj minimálně překvapeně. A to z velmi dobrých důvodů.

Atropa bella-donna má svůj původ u nás, ve střední Evropě, a také na Kavkaze a v Malé Asii. Jedná se o rostlinu, která na pohled působí okrasně a možná neškodně, skrývá v sobě ale veliké nebezpečí.

Česká společnost se chystá na podzimní parlamentní volby. Zároveň je ale pod intenzivním tlakem falešného vlastenectví. Co s tím?

Jedete dle předpisů, přesto vám za zády visí vůz, jehož řidič se nemíní držet zpátky. Najíždění a „lepení se na zadek“ patří k nepříjemným a zároveň nebezpečným jevům na českých silnicích. Proč je to k ničemu a proč to změnit?

Nedávno se ke mně dostal jeden pojem, který pojmenovává naši (ne)propojenost s druhými ve vztazích. A trochu mě leklo, když si člověk uvědomí, že by se tzv. „phubbingu“ mohl dopouštět také.

Americká osobnost, která dokázala pojmenovat prázdnotu mnoha žen a nebála se pomoc protlačit do politiky.

Smutné výročí okupace Československa připomíná bolestnou zkušenost se ztrátou svobody. Dnes ale v nesvobodě nežijeme, proto bychom se měli snažit pomáhat těm, kteří o svou svobodu bojují nyní.

Před pár dny jsme se vrátili z Islandu. A kromě fascinující přírody a kulturních odlišností jsme ochutnali také jednu z nejpodivnějších pochutin na světě.

České léto je skvělé. Někdy na to ale při honbě za zahraničními zážitky zapomínáme. Nenastal čas ho trošku rehabilitovat?

Nedávné ochlazení vzbudilo v mnoha lidech popírajících změnu klimatu to nejhorší. Popírání globálního oteplování ho ale, světe div se, nezastaví.

Dříve bylo poměrně běžné zůstat v jednom zaměstnání takřka celý život. Dnes se ale význam práce proměňuje. Pro dobro nás všech.