Jiri Zais

Blíží se 80. výročí Slovenského národního povstání. Ve svém článku se chci zamyslet nad tím, proč část Slovenska, šla do boje a armáda, předurčená k obraně územní celistvosti a svobody národa, zůstala v nečinnosti.

Blíží se výročí památné bitvy. Málo kdo bude vědět, že naši vojáci museli ujít 360 km pěšky, zimní krajinou s vojenským materiálem na zádech. Na konci cesty je čekal boj, na život a na smrt. A oni šli, protože jejich zkoušená vlast je potřebovala.

Povídka Mimozemšťan a slivovice byla již zveřejněna na Spisovatelských listech. Protože jsem napsal pokračování, rozhodl jsem se první část zveřejnit pro čtenáře, kteří ji ještě neznají.

Jeli jsme s vnoučaty na výlet. Nevěřili byste, co všechno může člověka potkat na bazénu s tobogánem.

Někdo nás pomluvil, že jsme se osvědčili jako chovatelé psů a dostali jsme „dárek“, štěně. Od té chvíle se nám změnil život.