Lina Klimarová

Češi patří desítky let k nejvěrnějším návštěvníkům Chorvatska. Jenom v roce 2025 navštívilo tuto zemi na 780 tisíc našinců. Kolem českých turistů za tu dobu vznikla řada stereotypů, které jsou dnes v Chorvatsku součástí místního folklóru.

Manželé Navarovi se synem odjeli v září 1984 na dovolenou do letoviska Rovinj. Následně se rozhodli překonat rozvodněnou řeku Muru na jugoslávsko-rakouské hranici. Tento riskantní útěk sice nejprve rozdělil rodinu, nakonec však dopadl šťastně.

V Česku najdeme desítky hradů. Pak je tu jeden, který se zásadně vymyká. Palečkův hrad stavěli podle vzpomínek pamětníků v 50. letech minulého století vězni jáchymovského lágru Rovnost na příkaz sadistického dozorce Františka Palečka.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy uprchli Anna a Jiří Pořízkovi na motorce na Západ. Tříletou dceru Pavlínu nechali u prarodičů v Prostějově, protože věřili, že si ji brzy vyzvednou. Režim jim ji však dlouhé roky odmítal vydat.

Před 50 lety otřásla Československem vražda 20leté medičky Ľudmily Cervanové. Případ, který inspiroval český film Bolero, dodnes rozděluje slovenskou veřejnost a ani po půl století není po právní stránce uzavřen.

Americkým Ohiem hýbe příběh rodiny Sidersovy, který je vystřižený jako z hororu. V domě hrůzy policisté našli 16 zanedbaných dětí. Jejich matka poprvé otěhotněla už ve svých 14 letech a během 18 let porodila nejméně 18 dětí včetně siamských dvojčat.

Podvody s láskou zvané bezness jsou v Egyptě dobře organizovaným byznysem. Do románků s místními bezzi jdou vědomě i nevědomě Evropanky včetně Češek. Zamilované podepisují orfi smlouvu a často pak dotují nejen svého muže, ale i jeho egyptskou rodinu.

Bývalý pohraničník, 28letý Jindřich Říhánek a 18letý student ČVUT Jiří Bodlák uskutečnili 10. ledna 1966 jeden z nejodvážnějších útěků přes železnou oponu. A to na koních z Jezdeckého klubu Praha–Hostivař, kteří se jmenovali Roland a Samson.

Nad Československem letěli tak nízko, že viděli tváře řidičů v autech. Polští vojenští letci s rodinami přeletěli v roce 1982 Antonovem železnou oponu a úspěšně přistáli ve Vídni. Tento let si symbolicky zopakovali roku 2019.

Manželé Pěnkovi z Brna odjeli v září roku 1984 spolu se svými třemi dětmi na dovolenou do Jugoslávie. Plánovali, že odtud utečou přes hraniční řeku Muru do Rakouska. Toto rozhodnutí však pětičlennou rodinu rozdělilo navždy.

K nejznámějším českým siamským dvojčatům patřily sestry Blažkovy ze Skrýchova. Stačí však nahlédnout do starých matričních záznamů a dobových novin, abychom zjistili, že v minulosti nebylo narození siamských dvojčat až tak výjimečné.

V září roku 1964 prorazili dva čeští mladíci kradeným vojenským náklaďákem závory na hraničním přechodu Folmava, přežili střelbu pohraničníků a dostali se na Západ. Jejich útěk však vyvolal diplomatický spor mezi ČSSR a SRN.

V březnu 1963 ukradli dva fanoušci TJ ZKL Brno, tedy dnešní Komety Brno, pasy hokejistům a přes Jugoslávii vyrazili za svobodou. Do Itálie chtěli doplout přes Jaderské moře na nafukovacích matracích. Jeden z nich nepřežil, dalšího našli po 2 dnech.

V místech dnešního hraničního přechodu Broumov–Mähring se 6. srpna 1977 odehrála tragédie, která měla soudní dohru roku 2021. Československý pohraničník zde zastřelil otce tří dětí, který se s rodinou pokoušel uprchnout do západního Německa.

Čtveřice mladíků z jižní Moravy v roce 1985 utekla podzemní cestou do Rakouska. Pod signálním plotem poblíž Úval u Valtic se jednoduše podkopala. Hlavní organizátor této akce a další člen skupiny se ale na Západ dostal železničním tunelem.

Přežili Terezín, Osvětim i pochody smrti. Když se ale po válce vrátili domů, čekal některé židovské občany Československa další šok. Československé úřady je označily za Němce a konfiskovaly jim majetek. Někteří se dokonce ocitli v odsunu.

V noci 15. května 1989 narazila Volha 24 s třemi dospělými a čtyřmi dětmi ve vysoké rychlosti do signální závory u hraničního přechodu Strážný na Šumavě. Osmiletý chlapec náraz nepřežil. Do pádu železné opony zbývalo půl roku.

V květnu 1988 našel lesník u hory Poledník na Šumavě tělo mladého muže. Nedaleko od něj ležela mrtvá žena. Teprve následné šetření ukázalo, že šlo o Franka Labuschina a Heike Bischof z NDR, kteří se pokusili utéct na Západ.

Za minulého režimu utíkali přes železnou oponu i lidé, kteří se mohli díky své práci pohybovat v zakázaném pásmu. Jedním z nich byl Bohumil Kňourek z Dolních Dunajovic na Břeclavsku, který se nechal zaměstnat jako obsluha cisternového fekálního vozu.

Svitavského rodáka Oskara Schindlera zná celý svět. Méně se ale ví, že na záchraně více než tisícovky Židů za druhé světové války se podílela také jeho žena Emilie, která pocházela ze severomoravského Maletína.

Starý Most se památkami vyrovnal Českému Krumlovu, Kutné Hoře či Litoměřicím. Toto královské město však bylo ve druhé polovině 20. století srovnáno se zemí kvůli těžbě hnědého uhlí. Roku 2014 na jeho místě vzniklo jezero Most.

V roce 1983 se čtyřčlenná rodina z Československa rozhodla pro neobvyklý útěk na Západ. Vlastnoručně vyrobeným balonem z nepromokavé látky přeletěli železnou oponu od Božic u Znojma a přistáli v Dolním Rakousku ve vinařské obci Falkenstein.

Pocházel z rodiny uhelných magnátů v Karviné a v letech 1939 až 1945 spravoval velkostatek v Jevišovicích se dvěma zámky. Koncem války po čtyřhodinovém vyjednávání s nacisty pomohl odvrátit vypálení nedaleké obce Slatina včetně vyvraždění místních.

Jedno století před nechvalně známými čarodějnickými procesy na Šumpersku a Velkých Losinách probíhaly ve Velké Bíteši na Vysočině soudy s ženami obviněnými z čarodějnictví. Nejméně 22 z nich skončilo na hranici.

Kačenka česká patří v Česku mezi tradičně sbírané jarní houby. Zatímco část lidí ji snese bez problémů, u jiných po konzumaci vyvolává nevolnost, zvracení, ale i neurologické potíže.

V srpnu roku 1967 se osmičlenná rodina Šindarových pokusila utéct na Západ přes hraniční přechod České Velenice – Gmünd. Pohraničníci na rodiče s dětmi stříleli ze samopalů a 12letého chlapce, který na hranici „zamrzl“, zavřeli do dětského domova.

Automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně objevil roku 1950 v šumavských lesích vrak nacistického kolopásového transportéru. O tři roky později projel s manželkou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi lidmi opraveným strojem přes železnou oponu do Bavorska.

V červenci 1969 se šest chlapců a jedna dívka z Trutnova ve věku 16 až 19 let pokusili náklaďákem Škoda 706 RT zvaným trambus překonat železnou oponu. Jejich cesta za svobodou skončila tragicky a měla soudní dohru v roce 2002.

V roce 1954 překročila šedesátiletá žena ze Spolkové republiky Německo železnou oponu u Železné Rudy směrem do Československa. Po dvou dnech bloudění v lese se sama přihlásila úřadům.

Jiří Haas byl antifašista a milovník zvířat i žen. V květnu 1945 si raději vzal život, než aby šel do odsunu. Svůj hrad tak nikdy neopustil, neboť je pohřben v hrobce pod hradní kaplí.

Huť neželezných kovů Szopienice byla kdysi jedním z největších průmyslových závodů v Polsku. Dnes již neexistuje, ale stále se neblaze připomíná. A to nejen v seriálu Olověné děti. Ne nadarmo se jí říkalo slezský Černobyl.

Jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert. Navrženi na ni byli Karel Čapek či Milan Kundera. A také rodilá Moravanka Marie Dubská, jejíž knihovna byla po 2. světové válce zkartována a hrobka zdevastována.

Bude to již 110 let, kdy se v prosinci 1916 utrhla na italské frontě v Dolomitech série lavin, která zabila tisíce lidí. Ta největší zasáhla 13. prosince rakousko-uherská kasárna pod horou Marmolada, kde zaživa pohřbila 270 vojáků.

Ve zveřejněných Epsteinových seznamech lze nalézt jméno Slovenky, která patřila do Epsteinova nejbližšího okruhu. Podle svědeckých výpovědí a soudních dokumentů se objevuje v souvislosti s verbováním dalších dívek.

Sto let uplynulo od chvíle, kdy pod Ledovým sedlem ve Vysokých Tatrách zemřeli během 15 minut tři muži. Byli různého věku i fyzické kondice. Z této skupiny přežila pouze žena, která u mrtvých a zmrzlých těl pobývala 37 hodin.

V souvislosti s Grónskem se v tuzemsku otevřelo dlouho opomíjené téma. Jde o moravské bratry, tedy pokračovatele Jednoty bratrské, kteří odešli z Moravy nejprve do Německa. Zde založili Ochranov, odkud putovali do celého světa.

JK neboli „žota ká“. Tyto iniciály patřily bývalému brazilskému prezidentovi Juscelinovi Kubitschekovi, který nastartoval rychlou modernizaci země a založil nové hlavní město Brasília. Pátrání po jeho českých kořenech je ale velmi zamotané.

Olovo je pro lidský organismus silným jedem, který zabíjí velmi nenápadně. V 70. letech 20. století vyvolal v průmyslovém Horním Slezsku tichou epidemii otravy u dětí, kterou se tehdejší režim snažil ututlat.

Otec neznámý, matka svobodná. V matrikách se objevují pouze pod jménem a evidenčním číslem. Nejčastěji šlo o nemanželské děti svobodných služek a nádenic a ještě na přelomu 19. a 20. století byl jejich život více než tragický.

Kostel svatého Linharta uprostřed střední Novomlýnské nádrže je jediným ostrovním kostelem Česka. Je na očích, a přesto nedostupný. Lednové mrazy k němu vytvořily improvizovanou ledovou lávku, kterou navzdory zákazu využily desítky lidí.

Kitty Weichherzová z Čadce bývá označována za slovenskou Annu Frankovou. Díky deníkům, které psal od jejího narození až do transportu do Sobiboru její otec Béla, v nichž popisoval jak život své dcery, tak atmosféru uprostřed Slovenského štátu.

Tragický požár ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana připomněl další událost, která se stala před 55 lety. Ve švýcarském klubu a kasinu Montreux při koncertu Franka Zappy 4. prosince 1971 tehdy v euforii odpálil světlici český emigrant.

Carola Braunbock ztvárnila v pohádce Tři oříšky pro Popelku nezapomenutelnou zlou macechu. Hrála v němčině a do českého znění ji nadabovala Jaroslava Adamová. Jenže nemusela. Carola totiž uměla skvěle česky.

Přesně před 106 lety našel Rudolf Těsnohlídek s přáteli v lese opuštěnou 17měsíční Lidušku. Na počest této události započala tradice vztyčování vánočních stromů republiky. Kdo ale byla Liduščina matka a proč se rozhodla vzdát svého dítěte?

V 50. letech 20. století přijala ČSR na 900 korejských dětí, které byly umístěny mj. na zámcích Valeč a Jindřichov. Právě zde působili coby vychovatelé dnes 91letí J. Kučera a M. Bartošová-Koláčková, kteří se rozhodli podělit o své vzpomínky.

Česko zaplavily podvodné balíčky posílané na dobírku. Podvodníci využívají předvánočního shonu a posílají nejčastěji ze zahraničí lidem zásilky, které si vůbec neobjednali. A řada lidí tyto dobírky nevědomky zaplatí.

Předvánoční evergreen, který známe z Prahy i Brna. Postarší Rumunka hraje na akordeon a vedle ní leží bernardýni, kteří všímavým kolemjdoucím přijdou apatičtí. Akce jedince? Spíš organizovaná skupina používající nebohé psy k žebrání jako rekvizitu.

Zlatá ulička skrývá spoustu tajemství. Jedním z nich je domek č. p. 14, kde žila vyhlášená vědma Matylda Průšová zvaná Madame de Thébes. Klientelu měla až za hranicemi Československa, ovšem jedna z jejích předpovědí se jí stala osudnou.

Arnold Schwarzenegger. Podle jména tohoto slavného herce a bývalého kalifornského guvernéra byste řekli, že jde o rodilého Rakušana. Jenže české kořeny má jak z otcovy, tak matčiny strany. A jeho dědičné příjmení v otcovské linii je Mach.

Při obléhání Sarajeva celý svět v roce 1993 sledoval osud bosenského děvčátka, kterou BBC pojmenovalo „sarajevská princezna“. Její příběh bohužel dopadl špatně. Lékař, který se ji pokusil zachránit, dnes působí v Praze.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Měla pouhých 26 let, když se v listopadu 1945 vrátila v hermeticky uzavřené a úředně zapečetěné rakvi do Valče, kde byla bez obřadu pohřbena. Rakev s hraběnčinými ostatky bylo zakázáno otevírat, snad aby se neodhalila skutečná příčina její smrti.

Černobyl. Místo, kde se 26. dubna 1986 zastavil svět a kde příroda v následujících desetiletích získala zpátky nadvládu nad opuštěnými městy. V roce 2022 se tato uzavřená zóna stala dějištěm pětitýdenní ruské vojenské okupace.

Obchodní dům Dyje byl v horní části znojemského Masarykova náměstí otevřen přesně před 50 lety. Tato stavba, která nenávratně zasáhla do značné části historického podzemí, budí velké emoce i po desetiletích. A to nejen ve Znojmě.

Irina Čišićová oslavila 8. října 1993 své první narozeniny. O čtyři dny později ji v ulicích Sarajeva zabil ostřelovač, když šla s matkou na procházku. Její rodiče si dodnes kladou otázku, zda to byla náhoda, či záměrná střelba na dítě.

Nový polský seriál Heweliusz kritici přirovnávají k seriálovému hitu Černobyl. Pojednává o tragédii, která si roku 1993 během hurikánu Verena vyžádala v Baltském moři 56 obětí. Mezi nimi byli bohužel i dva čeští řidiči kamionu.

Porodnost v Česku zažívá historický propad. Jiné to ale bylo před 50 lety, kdy vrcholil největší poválečný babyboom. Jenom v roce 1975 se u nás narodilo 191 776 dětí. Dodnes se vedou diskuze o tom, jaký byl hlavní důvod této populační exploze.

Koncentrační tábory nacistického Německa byly továrnou na smrt, ovšem také na zlato. V Osvětimi, Treblince, Sobiboru či Ravensbrücku v tomto ohledu hráli zvrácenou roli nacističtí zubaři, kteří zlaté zuby extrahovali mrtvým i živým vězňům.

Moravský Krumlov láká nejen na zámek s Muchovou Slovanskou epopejí. Na samotné město shlíží z kopce poutní kaple svatého Floriána, které místní neřeknou jinak než Floriánek. A má opravdové genius loci.

Ve městě Hanover v americké Pensylvánii se v pátek 31. října během halloweenského průvodu katolické školy sv. Josefa objevil alegorický vůz, který nesl repliku brány koncentračního tábora Osvětim s nápisem Arbeit macht frei.