Lina Klimarová

Svitavského rodáka Oskara Schindlera zná celý svět. Méně se ale ví, že na záchraně více než tisícovky Židů za druhé světové války se podílela také jeho žena Emilie, která pocházela ze severomoravského Maletína.

Starý Most se památkami vyrovnal Českému Krumlovu, Kutné Hoře či Litoměřicím. Toto královské město však bylo ve druhé polovině 20. století srovnáno se zemí kvůli těžbě hnědého uhlí. Roku 2014 na jeho místě vzniklo jezero Most.

V roce 1983 se čtyřčlenná rodina z Československa rozhodla pro neobvyklý útěk na Západ. Vlastnoručně vyrobeným balonem z nepromokavé látky přeletěli železnou oponu od Božic u Znojma a přistáli v Dolním Rakousku ve vinařské obci Falkenstein.

Pocházel z rodiny uhelných magnátů v Karviné a v letech 1939 až 1945 spravoval velkostatek v Jevišovicích se dvěma zámky. Koncem války po čtyřhodinovém vyjednávání s nacisty pomohl odvrátit vypálení nedaleké obce Slatina včetně vyvraždění místních.

Jedno století před nechvalně známými čarodějnickými procesy na Šumpersku a Velkých Losinách probíhaly ve Velké Bíteši na Vysočině soudy s ženami obviněnými z čarodějnictví. Nejméně 22 z nich skončilo na hranici.

Kačenka česká patří v Česku mezi tradičně sbírané jarní houby. Zatímco část lidí ji snese bez problémů, u jiných po konzumaci vyvolává nevolnost, zvracení, ale i neurologické potíže.

V srpnu roku 1967 se osmičlenná rodina Šindarových pokusila utéct na Západ přes hraniční přechod České Velenice – Gmünd. Pohraničníci na rodiče s dětmi stříleli ze samopalů a 12letého chlapce, který na hranici „zamrzl“, zavřeli do dětského domova.

Automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně objevil roku 1950 v šumavských lesích vrak nacistického kolopásového transportéru. O tři roky později projel s manželkou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi lidmi opraveným strojem přes železnou oponu do Bavorska.

V červenci 1969 se šest chlapců a jedna dívka z Trutnova ve věku 16 až 19 let pokusili náklaďákem Škoda 706 RT zvaným trambus překonat železnou oponu. Jejich cesta za svobodou skončila tragicky a měla soudní dohru v roce 2002.

V roce 1954 překročila šedesátiletá žena ze Spolkové republiky Německo železnou oponu u Železné Rudy směrem do Československa. Po dvou dnech bloudění v lese se sama přihlásila úřadům.

Jiří Haas byl antifašista a milovník zvířat i žen. V květnu 1945 si raději vzal život, než aby šel do odsunu. Svůj hrad tak nikdy neopustil, neboť je pohřben v hrobce pod hradní kaplí.

Huť neželezných kovů Szopienice byla kdysi jedním z největších průmyslových závodů v Polsku. Dnes již neexistuje, ale stále se neblaze připomíná. A to nejen v seriálu Olověné děti. Ne nadarmo se jí říkalo slezský Černobyl.

Jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert. Navrženi na ni byli Karel Čapek či Milan Kundera. A také rodilá Moravanka Marie Dubská, jejíž knihovna byla po 2. světové válce zkartována a hrobka zdevastována.

Bude to již 110 let, kdy se v prosinci 1916 utrhla na italské frontě v Dolomitech série lavin, která zabila tisíce lidí. Ta největší zasáhla 13. prosince rakousko-uherská kasárna pod horou Marmolada, kde zaživa pohřbila 270 vojáků.

Ve zveřejněných Epsteinových seznamech lze nalézt jméno Slovenky, která patřila do Epsteinova nejbližšího okruhu. Podle svědeckých výpovědí a soudních dokumentů se objevuje v souvislosti s verbováním dalších dívek.

Sto let uplynulo od chvíle, kdy pod Ledovým sedlem ve Vysokých Tatrách zemřeli během 15 minut tři muži. Byli různého věku i fyzické kondice. Z této skupiny přežila pouze žena, která u mrtvých a zmrzlých těl pobývala 37 hodin.

V souvislosti s Grónskem se v tuzemsku otevřelo dlouho opomíjené téma. Jde o moravské bratry, tedy pokračovatele Jednoty bratrské, kteří odešli z Moravy nejprve do Německa. Zde založili Ochranov, odkud putovali do celého světa.

JK neboli „žota ká“. Tyto iniciály patřily bývalému brazilskému prezidentovi Juscelinovi Kubitschekovi, který nastartoval rychlou modernizaci země a založil nové hlavní město Brasília. Pátrání po jeho českých kořenech je ale velmi zamotané.

Olovo je pro lidský organismus silným jedem, který zabíjí velmi nenápadně. V 70. letech 20. století vyvolal v průmyslovém Horním Slezsku tichou epidemii otravy u dětí, kterou se tehdejší režim snažil ututlat.

Otec neznámý, matka svobodná. V matrikách se objevují pouze pod jménem a evidenčním číslem. Nejčastěji šlo o nemanželské děti svobodných služek a nádenic a ještě na přelomu 19. a 20. století byl jejich život více než tragický.

Kostel svatého Linharta uprostřed střední Novomlýnské nádrže je jediným ostrovním kostelem Česka. Je na očích, a přesto nedostupný. Lednové mrazy k němu vytvořily improvizovanou ledovou lávku, kterou navzdory zákazu využily desítky lidí.

Kitty Weichherzová z Čadce bývá označována za slovenskou Annu Frankovou. Díky deníkům, které psal od jejího narození až do transportu do Sobiboru její otec Béla, v nichž popisoval jak život své dcery, tak atmosféru uprostřed Slovenského štátu.

Tragický požár ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana připomněl další událost, která se stala před 55 lety. Ve švýcarském klubu a kasinu Montreux při koncertu Franka Zappy 4. prosince 1971 tehdy v euforii odpálil světlici český emigrant.

Carola Braunbock ztvárnila v pohádce Tři oříšky pro Popelku nezapomenutelnou zlou macechu. Hrála v němčině a do českého znění ji nadabovala Jaroslava Adamová. Jenže nemusela. Carola totiž uměla skvěle česky.

Přesně před 106 lety našel Rudolf Těsnohlídek s přáteli v lese opuštěnou 17měsíční Lidušku. Na počest této události započala tradice vztyčování vánočních stromů republiky. Kdo ale byla Liduščina matka a proč se rozhodla vzdát svého dítěte?

V 50. letech 20. století přijala ČSR na 900 korejských dětí, které byly umístěny mj. na zámcích Valeč a Jindřichov. Právě zde působili coby vychovatelé dnes 91letí J. Kučera a M. Bartošová-Koláčková, kteří se rozhodli podělit o své vzpomínky.

Česko zaplavily podvodné balíčky posílané na dobírku. Podvodníci využívají předvánočního shonu a posílají nejčastěji ze zahraničí lidem zásilky, které si vůbec neobjednali. A řada lidí tyto dobírky nevědomky zaplatí.

Předvánoční evergreen, který známe z Prahy i Brna. Postarší Rumunka hraje na akordeon a vedle ní leží bernardýni, kteří všímavým kolemjdoucím přijdou apatičtí. Akce jedince? Spíš organizovaná skupina používající nebohé psy k žebrání jako rekvizitu.

Zlatá ulička skrývá spoustu tajemství. Jedním z nich je domek č. p. 14, kde žila vyhlášená vědma Matylda Průšová zvaná Madame de Thébes. Klientelu měla až za hranicemi Československa, ovšem jedna z jejích předpovědí se jí stala osudnou.

Arnold Schwarzenegger. Podle jména tohoto slavného herce a bývalého kalifornského guvernéra byste řekli, že jde o rodilého Rakušana. Jenže české kořeny má jak z otcovy, tak matčiny strany. A jeho dědičné příjmení v otcovské linii je Mach.

Při obléhání Sarajeva celý svět v roce 1993 sledoval osud bosenského děvčátka, kterou BBC pojmenovalo „sarajevská princezna“. Její příběh bohužel dopadl špatně. Lékař, který se ji pokusil zachránit, dnes působí v Praze.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Měla pouhých 26 let, když se v listopadu 1945 vrátila v hermeticky uzavřené a úředně zapečetěné rakvi do Valče, kde byla bez obřadu pohřbena. Rakev s hraběnčinými ostatky bylo zakázáno otevírat, snad aby se neodhalila skutečná příčina její smrti.

Černobyl. Místo, kde se 26. dubna 1986 zastavil svět a kde příroda v následujících desetiletích získala zpátky nadvládu nad opuštěnými městy. V roce 2022 se tato uzavřená zóna stala dějištěm pětitýdenní ruské vojenské okupace.

Obchodní dům Dyje byl v horní části znojemského Masarykova náměstí otevřen přesně před 50 lety. Tato stavba, která nenávratně zasáhla do značné části historického podzemí, budí velké emoce i po desetiletích. A to nejen ve Znojmě.

Irina Čišićová oslavila 8. října 1993 své první narozeniny. O čtyři dny později ji v ulicích Sarajeva zabil ostřelovač, když šla s matkou na procházku. Její rodiče si dodnes kladou otázku, zda to byla náhoda, či záměrná střelba na dítě.

Nový polský seriál Heweliusz kritici přirovnávají k seriálovému hitu Černobyl. Pojednává o tragédii, která si roku 1993 během hurikánu Verena vyžádala v Baltském moři 56 obětí. Mezi nimi byli bohužel i dva čeští řidiči kamionu.

Porodnost v Česku zažívá historický propad. Jiné to ale bylo před 50 lety, kdy vrcholil největší poválečný babyboom. Jenom v roce 1975 se u nás narodilo 191 776 dětí. Dodnes se vedou diskuze o tom, jaký byl hlavní důvod této populační exploze.

Koncentrační tábory nacistického Německa byly továrnou na smrt, ovšem také na zlato. V Osvětimi, Treblince, Sobiboru či Ravensbrücku v tomto ohledu hráli zvrácenou roli nacističtí zubaři, kteří zlaté zuby extrahovali mrtvým i živým vězňům.

Moravský Krumlov láká nejen na zámek s Muchovou Slovanskou epopejí. Na samotné město shlíží z kopce poutní kaple svatého Floriána, které místní neřeknou jinak než Floriánek. A má opravdové genius loci.

Ve městě Hanover v americké Pensylvánii se v pátek 31. října během halloweenského průvodu katolické školy sv. Josefa objevil alegorický vůz, který nesl repliku brány koncentračního tábora Osvětim s nápisem Arbeit macht frei.

V centru Tišnova se nachází jedna z nejužších pojmenovaných ulic Česka. Koželužská ulice měří zhruba 49 m a v nejužším místě je široká 77,5 cm. A její historie sahá do středověku, kdy zde řemeslníci provozovali řemeslo, které zrovna dvakrát nevonělo.

Původně to byla vodní tvrz, kterou její majitelé postupně přestavěli na hrad a poté zámek. Dnes je to chátrající skvost ukrytý na Vysočině mezi soustavou rybníků, na kterém se podepsaly dějiny 20. století.

Je 31 metrů vysoký s obvodem kmene 760 cm. Váže se k němu pověst o seznámení Oldřicha a Boženy, podle které je starý tisíc let. Ještěže Oldřichův dub v Peruci u Loun neumí mluvit, určitě by toho hodně vyprávěl.

Když se roku 1842 v dělnické kolonii v městě Zabrze v průmyslovém Slezsku narodila Joasia Gryziková, nikdo si nepomyslel, že se za pouhých 6 let stane tato polská holčička nejbohatší ženou Evropy.

Hra Monopoly zachránila tisíce spojeneckých letců, kteří byli za 2. světové války věznění v nacistických zajateckých táborech. Toto tajemství vyšlo na povrch až v roce 2007.

„Vidíme se v sobotu!“ Také vás toto spojení, které není česky správně, nevýslovně ruší a při jeho vyslovení trpíte? Stačí komunikovat s mladšími ročníky nebo si zabrouzdat na sociálních sítích a zjistíte, že „vidíme se“ je dnes standard.

Rumunsko se ocitá uprostřed vleklé medvědí krize. V zemi, kde populace medvědů čítá na 13 000 jedinců, narůstá počet incidentů, kdy tyto šelmy vstupují do zastavěných území, přehrabují popelnice a útočí nejen na hospodářská zvířata, ale i na člověka.

Brno má vilu Tugendhat a Znojmo Krammerovu vilu. Tento historizující secesní skvost se tyčí na skále nad Znojemskou přehradou a patří ke Znojmu stejně jako rotunda, hrad nebo podzemí.

Brno nedávno otevřelo náplavku podél řeky Svratky. Po několik staletí ale mělo své vlastní Benátky podél dnes již zasypaného Svrateckého náhonu. Tato zaniklá část města působí na historických fotkách malebně, s hygienou a statikou to ale bylo horší.

Od 1. ledna 2026 vchází v platnost změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou pocítí řada českých rodin s malými dětmi. Pečujícím alespoň o dvě děti mladší 15 let, ovšem starší 7 let, stát přestává hradit zdravotní pojištění.

Jedna vlajka československá a druhá červená se svastikou. Petr měl 7 let, když v Norsku nakreslil obrázek dvou velkých aut s těmito vlajkami. Petrovi rodiče však udělali osudnou chybu, když svého syna stáhli zpátky do Prahy.

Vypadají jako malá jablka či hrušky a také podobně chutnají. Oskeruše jsou zapomenutým ovocným stromem našich předků. V Česku dosud nalezneme několik památných stromů, které jsou 200, 300 i 400 let staré.

Zelená stokoruna vydaná roku 1961 patří k nejdéle platné československé bankovce, kterou mnozí z nás měli ve své peněžence až do roku 1993. V roce 2015 ji dokonce Britské muzeum vyhlásilo za jednu z nejkrásnějších bankovek světa.

Česká Kanada ukrývá spoustu turistických zajímavostí. Jednou z nich je Graselova stezka mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem a Dolním Bolíkovem, která vede bývalým loupežnickým revírem nechvalně známého Jana Jiřího Grasela.

Věra a Tibor Taglichtovi patřili do skupiny 37 českých a slovenských židovských dětí, které z okupovaného Československa přicestovaly 26. listopadu 1939 v rámci Nansenovy pomoci do Norska. Navzdory tomu je potkal tragický osud.

Zřícenina hradu Templštejn. Jedna se tyčí nad údolím řeky Jihlavy a druhá nad údolím řeky Oslavy. Dělí je vzdušná vzdálenost 28 km a pouze jedna z nich má přímou spojitost s templáři. Z obou dvou jsou však nádherné výhledy do okolí.

Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc. Tato slavná diktátová věta z filmu Marečku, podejte mi pero! se změnila v realitu. Fotopasti v Podyjí a na Pálavě potvrdily výskyt šakala obecného, který do Česka proniká z Balkánu a natrvalo se zde usazuje.

Na Lower East Side v americkém New Yorku stojí šest bloků výškových budov s názvem Masaryk Towers. Tento obrovský obytný komplex nedostal své jméno jen tak náhodou.

Zhruba 100 km vzdušnou čarou od českých hranic se vypíná zřícenina polského středověkého hradu Ogrodzieniec. Patří právem k nejoblíbenějším hradům Polska a blýskl se i v řadě známých filmů či seriálů, včetně Zaklínače.