Lubomír Stejskal

Jedním z dilemat, která po desetiletí provázejí izraelskou společnost, je otázka vykonávání vojenské služby mladými muži patřícími do ultraortodoxní komunity (tzv. charedim).

Netýká se ekologie, nýbrž tématu č. 1 v nynějších politických debatách v Izraeli - žádosti premiéra Netanjahua o milost v jeho korupčním soudním řízení. Adresovaná je prezidentu Isaacu Herzogovi.

Nadav Šošani je jedním z těch statisíců, komu protiizraelská agrese Hamásu ze 7. října 2023 zásadním způsobem změnila život. Službu v armádě (IDF) ukončil v roce 2022, aby se k ní záhy vrátil.

Bezpochyby nenapíšu nic objevného, když uvedu, že na letošní rok připadá 1700. výročí konání První nicejského koncilu postapoštolské, ještě nerozdělené křesťanské církve.

Nejnovější vývoj tomu nasvědčuje. Zdá se, že liberální premiér Carney jako ekonom a bankéř přistupuje ke konfliktu energetika versus ochrana klimatu podstatně rozumněji než jeho předchůdce Trudeau.

26. listopadu publikovala společnost Sev.en na svém webu strohou zprávu s dalekosáhlými důsledky. Nejpozději do března 2027 ukončí provoz dvou největších uhelných elektráren v ČR.

Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že příští sudetoněmecký sjezd se má konat v ČR, mám pocit, že bych se k tomu měl vyjádřit. Prostě proto, že jsem sudetský Čech.

Na pozadí vnitroizraelského sporu o to, zda události týkajících se masakru ze 7. října 2023 má vyšetřovat vládní, nebo státní komise, proběhlo souběžné šetření v armádě (IDF).

V pátek 14. listopadu došlo na východě DR Kongo k příšernému zvěrstvu, které se ovšem dostalo na první stránky serverů jen výjimečně. Vždyť je to tak daleko (šest tisíc kilometrů od Prahy).

Jsme svědky v naší době nejrůznějších dilemat. U nás řešíme otázku, zda je správné, aby se příští Sudetoněmecký sjezd konal v ČR, Poláci zase svůj vztah k holocaustu.

V období od letošního června do září jsem na Médiu publikoval několik textů týkajících se dění v sinajském řeckoortodoxním klášteře sv. Kateřiny. Jejich přehled uvádím v příloze na konci článku.

Vývoj v posledních dnech naznačuje, že podobnější pravdě je odpověď ano. Než se dostaneme k podrobnostem, musíme si ozřejmit rozdíl mezi Anglikánskou církví a Anglikánským společenstvím.

V neděli 19. října začíná v Jakartě mistrovství světa ve sportovní gymnastice. Ještě nebylo zahájeno a už ho provází hanebný skandál.

Kdo sleduje dění v severovýchodní Africe, dobře ví, že mezi Egyptem a Etiopií panuje letitý spor. Týká se přehrady GERD (Velká přehrada etiopské obrody), největší v Africe.

Měl by to být budíček i pro ty naše občany, kteří jsou zatím nerozhodnuti, koho volit a koketují s myšlenkou dát hlas partajím, jejichž vztah k Rusku „není nevstřícný“.

Ptám se, jak tomu rozumět? Na účtu kardinála Dominika Duky na síti X jsem si potvrdil, že za zavražděného konzervativního aktivistu Charlieho Kirka bude sloužena katolická zádušní mše.

Od konce května 2025 jsem sledoval mimořádně napjatou situaci v sinajském ortodoxním klášteře sv. Kateřiny. Zde na Médiu jsem tématu věnoval tři články (odkazy níže), dnes přidávám čtvrtý, shrnující.

Otázka nestojí tak, jestli se může do nebe dostat, to samozřejmě ano, ale jak. Vyvolal ji on sám, když nedávno naznačil, že usiluje o ukončení války na Ukrajině právě kvůli nebi.

Nebyl to počátek krize, ale její klíčový moment. Na konci července část mnichů kláštera odvolala během jeho nepřítomnosti opata Damiana, který je současně arcibiskupem řeckoortodoxní Sinajské církve.

Vlastně začal ten zápas dávno před ruskou agresí na Ukrajinu, myšlen vpád do země v únoru 2022. Ukrajina usilovala o vlastní pravoslavnou církev záhy po rozpadu Sovětského svazu.

Už ani ty summity nejsou, co bývaly. Setkání v Anchorage odráží podobu dnešního prapodivného světa. Vzpomeňme namátkou na jednání Reagan – Gorbačov na Islandu v říjnu 1986.

Třetího srpna jsem zde psal o problémech, kterými prochází klášter svaté Kateřiny na Sinaji. Těch se nakupilo několik. Než uvedu aktuální vývoj, připomenu dvě klíčové záležitosti.

V posledních týdnech panuje kolem něj čilý ruch. Nikoli ovšem turistický, i když ten asi taky, ale takříkajíc politicko-církevní.

Zdá se, že prezidentu Trumpovi se jeho mírotvorné úsilí nedaří tak, jak bychom si mnozí přáli. Tentokrát nemám na mysli Ukrajinu, ale teroristický gangsterismus jemenských Húthiů.

Letošní Letnice neboli Svatodušní svátky připadly na 8. června. Jak jsou významné? Stejně jako Vánoce a Velikonoce, třebaže se ve veřejnosti netěší takové „popularitě“.

Stále slyšíme: Gaza, Gaza, Gaza. Hladomor, nedostatečná humanitární pomoc, izraelská agrese, genocida. Méně už o izraelských rukojmích a o dopadu agrese Hamásu na život izraelské společnosti.

Letos posledního května přinesl portál Premier Christian News zprávu týkající se světoznámého kláštera sv. Kateřiny na jihu Sinaje, který jistě mnozí čtenáři navštívili.

Kdo má rád nezávislou Kanadu (ne Kanadu jako 51. stát USA) a k tomu monarchistické ceremonie a tradice, ten si přišel na své šestadvacátého května a zejména o den později.

Není nad to, když zástupce menšiny ve společnosti, která si nárokuje respekt, uznání a rovnoprávnost, volá po diskriminaci. Právě tak si počíná rakouský zpěvák JJ.

Písničková soutěž Eurovize, původně Velká cena Eurovize, se zrodila ve stejném roce jako já. Sledovat jsem ji začal ve dvaceti, v roce 1976. Od té doby jsem jí věrný.

Kartágo, po punských válkách Římany opět obnovené, začátek třetího století našeho letopočtu. Do arény vstupuje mladá žena. Slyší posměšky publika, kolem se pohybují divoká zvířata. Jistá smrt.

Křesťanství existuje dvě tisíciletí a za tu dobu se rozdělilo na bezpočet církví, denominací a nejrůznějších duchovních společenství. Jedním z nich je i Koptská ortodoxní církev (KOC).

Ne každý ví, že papežský úřad se nevztahuje pouze k nejvyšší hlavě Římskokatolické církve. Svého papeže má i Koptská ortodoxní církev působící především v Egyptě, ale nejen tam.

V saúdské monarchii bylo loni popraveno více než tři sta lidí. O čem to vypovídá?

Je projevem elementární politické slušnosti, když se v jedné demokratické zemi konají parlamentní volby, že se vůdce sousední demokratické země zdrží nepatřičných poznámek.

Nevím, jestli dělám dobře, ale každé ráno po probuzení sáhnu po mobilu a na internetu se seznamuji s tím, co je ve světě nového. Zabrousím také na Trumpovu síť Truth Social.

Může-li být prezident Trump v některé oblasti úspěšný, pak na Blízkém východě, při upevnění arabsko-izraelského narovnání. Alespoň si to myslí nový US velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.

Když jsem se během dopoledne o Velikonočním pondělí dozvěděl, že odešel duchovní vůdce Římskokatolické církve, položil jsem si otázku, co k tomu jako nekatolík mohu napsat.

A to nejen proto, že o tom píše apoštol Pavel, jak si připomeneme níže, ale ze samotné logiky velikonočních svátků.

Je až šokující, že za situace, v níž se Izrael nachází, si dovolí luxus vnitřní války mezi nejvyššími institucemi. Přesto tomu tak je.

Někdejší dlouholetý europoslanec, ve své době místopředseda ODS a její výrazný politik, Jan Zahradil oponuje myšlence zachránit Svobodnou Evropu.

Den obvykle začínám několika nahlédnutími. Na venkovní teploměr, oblohu a nové posty Donalda Trumpa na jeho síti Truth Social. Tam se dozvím nejrychleji, co je nad řekou Potomac nového.

Dnes, kdy připravuji tento článek, je 15. března. Jedno z nejčernějších dat v dějinách československého státu. S tématem tohoto článku nesouvisí jen zdánlivě.

Zaparkovali jsme v ontarijské rezervaci Rockwood Conservation Area západně od Toronta a všude kolem stály desítky karavanů. Vzápětí se mi dostalo od hostitele poučení.

Uprostřed mediální bouře týkající se Ukrajiny je užitečné podívat se do terénu a  seznámit se se svědectvím těch, kdo jsou ruské agresi nejblíže. Patří k nim pastoři Oleg Magdych a Andre Furmanov.

Patriotismus je bezpochyby ctihodná ctnost, přestože Oscar Wilde byl toho mínění, že je to ctnost mizerná. Ale jako všechno, nesmí se ani vlastenectví přehánět. Přesně toho jsme v USA nyní svědky.

Že je kanadským národním symbolem javorový list, přinejmenším tuší patrně každý. Dominuje tamní vlajce už šedesát let. Málokdo ale ví, že na 15. únor připadá v Kanadě Den vlajky.

Že k něčemu takovému může dojít, dalo se vyčíst mezi řádky v článku na portálu Episcopal News Service ENS, který 17. 1. informoval o chystané modlitební bohoslužbě ve washingtonské Národní katedrále.

Vždycky, když archeologové v Izraeli, zejména v Jeruzalémě, informují o novém objevu, kladu si otázku, nakolik výsledek jejich práce potvrdí pravdivost biblického záznamu.

International Christian Concern (ICC) je lidskoprávní organizace zaměřená na pronásledování křesťanů v celosvětovém měřítku. Každoročně vydává zprávu Global Persecution Index.

Je to vždy hluboký emocionální zážitek, totiž přenos bohoslužeb z washingtonské Národní katedrály, ať už jde o bohoslužbu inaugurační při nástupu nového prezidenta nebo státní pohřeb.

Nejsem antitrumpovec. Naopak. Na sociální síti Truth Social mám účet. Mám s Trumpem ledacos společného. Kladný vztah k Izraeli. Oba také máme první ženu (já i poslední) původem z Československa.

Každá taková událost je obrovská lidská tragédie. Hned na začátku musím proto vyjádřit nejbližším upřímnou soustrast a zraněnému turistovi úspěšné uzdravení.

V sobotu 28. prosince 2024 přišla z Egypta zpráva, že v Suezském kanálu přibylo dalších deset kilometrů této vodní cesty, která umožňuje obousměrný provoz.

Z našeho i zahraničního vánočního dění mě kromě jiného zaujal proslov britského krále Karla. Toho jména třetího. Nejsem skalní monarchista, zato konzervativec, a k britské monarchii chovám respekt.

Jedny svátky, ale slaví se v různých kulturách v různých termínech. Čím to? Nejde jen o dva kalendářní systémy – gregoriánský a juliánský.

Anglikánskou denominaci čeká v roce 2025 výběr její nejvyšší duchovní hlavy – arcibiskupa z Canterbury. O důvodu ví snad každý: Justin Welby 12. listopadu 2024 rezignoval.

Během přípravy tohoto článku jsem si udělal malé Vánoce. Na YouTube jsem si pustil záznam vánoční bohoslužby Koptské ortodoxní církve z katedrály Narození v Nové administrativní metropoli Egypta.

Pokud byste měli do 5. ledna 2025 cestu do New Yorku, a nebo tam již jste, lze doporučit návštěvu Židovského muzea na rohu Páté Avenue a 92nd Street. Vystavují tam totiž archeologický unikát.

Člověk nemusí být římský katolík, a to vskutku nejsem, aby se mohl těšit na znovuotevření sakrální perly Paříže a Francie, katedrály Notre-Dame de Paris, po hrůzném požáru z roku 2019.