M. Rajdlová

Zřejmě se rodí filmový velikán. Petr Uhlík si získal diváky i kritiky za roli vraha Hojera. Tehdy předvedl výkon srovnatelný s nejlepšími zahraničními herci. Nyní má před sebou další nelehkou výzvu. Ta ovšem predikuje famózní podívanou.

Na první pohled působí jako z jiného světa. Včela, která dosahuje bezmála 30 mm. Má téměř černé, mohutné tělo a lesklá křídla, která odráží barvy od temně modré až po třpytivě fialovou. Svým vzhledem budí respekt i fascinaci zároveň.

Americký Colt 1911 a česká CZ 75, dvě nejkopírovanější pistole všech dob. Jsou ve výrobě několik dekád a mají za sebou tak bohatou historii, že se staly skutečnými legendami. Na jejich počest vznikla světově unikátní sada s názvem Tribute to legends.

Nicoló Paganini za sebou nechal tak výrazný odkaz, že jeho ostatky nemohly být dlouhé roky církevně pohřbeny. Geniální hudební um a netradiční, pro mnohé děsivý vzhled byly zdrojem ohromení i obav okolí.

Krásná, energická a usměvavá Monika se mi v průběhu let měnila před očima. Tušila jsem, že se něco děje, ale vždy se mi dostalo skoupé odpovědi. Až jednou přišla krátká SMS zpráva s prosbou o pomoc.

Když dvanáctiletá Céline složila se svou matkou píseň, netušila, jak moc tento počin změní její život. Stala se celosvětově známou múzou, která prodala miliony desek a koncertovala napříč kontinenty. Život si pro ni ale přichystal krutý osud.

Když psychiatr a neurovědec Manfred Spitzer vydal svou publikaci s názvem Digitální demence, přirozeně čelil mnoha kritikům. Mnozí ani v nejmenším nechtěli považovat za validní to, o čem v knize hovoří. Přestože se opírá o precizní vědecké výzkumy.

Říká se, že kdybychom více četli, nemuseli bychom tolik objevovat. Ellen Key (1849-1926) byla velmi výjimečnou ženou, která pronikla do mnoha společenských disciplín, v nichž nechala výrazný odkaz. Znala odpovědi, po kterých my nyní pátráme.

Už jste někdy slyšeli o zdánlivé mentální retardaci, která je způsobená nedostatečně podnětným prostředím a zanedbanou péči ze strany rodičů? Jedná se o sociálně podmíněné mentální postižení, dříve pseudooligofrenii, která s sebou nese mnoho potíží.

Pokud bych vám popisovala město následujícími slovy jako luxus, obchody, exotické restaurace, móda, ale i znatelné rozdíly ve společenských vrstvách a  kriminalita, možná byste tipovali kteroukoliv metropoli 21. století. Nikoliv zaniklou civilizaci.

Český jazyk je mnohdy dokonale složitý a zábavný zároveň. Své o tom vědí vlastnící humorných až někdy nešťastných příjmení. Která příjmení jsou v Česku ta nejzábavnější?

Udělali jsme pro syna maximum, měl všechno co chtěl. Vedli jsme ho k povinnostem i samostatnosti. Byl u moře i na horách, měl značkové oblečení, drahý telefon a stejně se chytl špatné party. Naše výchova přišla vniveč.

Milé maminky, ohledně mateřství toho bylo napsáno již mnoho. Většina textů se nese v duchu souzení a hodnocení druhých, kdy každý ví, co je pro cizí děti to nejlepší. Níže napsaný text vznikl skrze rozhovory s úžasnou speciální pedagožkou.

Mateřská dovolená je čarovné období, které je mnohdy vyčerpávající, ale skrývá v sobě pořádný nášup lásky. A když se zadaří, tak i kopu legrace a veselých příhod.

Pokud jste někdy slyšeli o českém Chanově, povídá se, že je to pouze slabý odvar Luníku IX - městské části slovenských Košic, která je považována za největší romské ghetto střední Evropy.

Pokud ještě neznáte mladé manžele Morávkovi, je ten pravý čas to napravit. Společně vykouzlili opravdový úsměv na tváří mnoha ohroženým dětem, ačkoliv se jedná o trnité cesty, ze kterých někdy až mrazí… O to víc je jejich práce úctyhodná.

Když se Stephen Hawking stal lucasiánským profesorem, nemoc, kterou trpěl, už dávno nebyla v plenkách. Jeho první přednášku z tohoto titulu navštívily davy odborníků, které ohromil.

Člověk se nerodí sebevědomou bytostí, která si poradí s kde čím. Nerodí se schopný a plný dovedností. Rodí se učenlivým, závislým na někom zkušenějším a silnějším. A tím jsme my, rodiče.

Rybář Jarmil Koloušek je velmi osobitá hlavní postava knihy, která obsahuje pravdivé příběhy od vody pro rybáře i nerybáře. Je nadupaná humorem, u kterého se nejeden čtenář hlasitě smál. Ale skrývá v sobě daleko víc než jen skvělou zábavu.

Chci, aby dítě vědělo, co je dobré a co ne. Když něco provede, aby se přišlo přiznat a chtělo to napravit. Umělo udělat chybu, což je přeci normální, a umělo se k ní postavit čelem. Ale hlavně, aby znalo hranice.

Mamiiiii, já se nudíííím! Zní z pokoje osmiletého chlapce. Jak je možné, že se nudíš? Vždyť máš pokoj plný hraček! A Ježíšek ti jistě přinese další. Diví se maminka.

Snad v dobré víře dávají rodiče dětem všechno, co děti chtějí. V míře, kterou dožadují. Hračky, oblečení, elektroniku, sladkosti. Umí se ale dnešní děti ještě vůbec na něco těšit?

Ani přehnaná drahota materiálních věcí nás neodradí od konzumního způsobu života, je pro nás snad lehčí mít a vlastnit, než prožívat a být, což v podstatě nic nestojí?

Stejně jako každý z nás i naši rodiče/prarodiče stárnou. Přestávají být tak vitální a s ledasčím potřebují pomoci. Pomalu se to stupňuje. Přichází realita, která bývá psychicky i fyzicky náročná. Může být ale i důstojná a nemusíte na to být sami.