Madame Curieuse

Osamělost může zvýšit riziko střevních zánětů až o 85 %. Vědci zjistili, že samota mění střevní mikrobiom, oslabuje imunitu a ovlivňuje zdraví celého těla.

Vedra nejsou jen otázkou nepohodlí, ale i zdravotního rizika. Horko může urychlovat biologické stárnutí a zatěžovat mozek i srdce. Tělo varuje často až pozdě.

Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.

Mozek může být biologicky o deset let starší, než napovídá občanka — nebo překvapivě mladší. Rozhodují přitom hlavně každodenní návyky. A pohyb podle vědců má větší vliv než většina doplňků stravy.

Může být med účinnější než antivirový krém? Nová metaanalýza z roku 2026 ukazuje, že propolis i med urychlují hojení oparů a lépe tlumí bolest. Co to znamená pro běžnou léčbu?

Až čtvrtina lidí slyší zvuk, který nemá zdroj. Tinnitus ale není jen šum v uších – mění spánek, psychiku i fungování mozku. Co se při něm v těle skutečně děje a proč je tak vyčerpávající?

Střevo ovlivňuje tělo víc, než se zdá. O hustotě kostí nerozhoduje jen vápník, ale i mikrobiom v břiše. Zjistěte, jak bakterie řídí pevnost vaší kostry a co dělat, aby vám kosti sloužily i ve stáří.

Bolest mezi prsty, pocit kamínku v botě nebo píchání při chůzi. Mortonův neurom patří k častým, ale přehlíženým potížím. Vysvětlíme, proč vzniká, co se děje v nervu a jak si ulevit bez operace.

Tělo potřebuje spát. Mozek odmítá.

Madlo vozíku, tlačítko výtahu, displej mobilu – a pak rohlík v ruce. Mikroby se v obchodě přesouvají rychleji, než si myslíme. Výběr pečiva tak někdy zahrnuje i neviditelný bonus.

Barvy na vlasy používají miliony lidí. Málokdo ale ví, jaké chemické reakce při barvení probíhají – a jak mohou působit na lidské tělo. Věda dnes upozorňuje i na méně známá zdravotní rizika.

Nejrozsáhlejší analýza dat ukazuje, že vegetariáni mají nižší riziko řady nádorů. U veganů se však objevila vyšší pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva a jícnu. Rozhoduje kvalita i složení stravy.

Konspirační teorie nejsou doménou „hlupáků“. Přitahují i vzdělané, hlavně v časech krize. Proč je lidská mysl přijme raději než fakta? Odpověď souvisí s hlubokými potřebami, které máme společné.

Nové studie přinášejí znepokojivá čísla i zásadní pochybnosti. Riziko není černobílé a nejvíce se dotýká těch nejmenších. Co skutečně víme o životě pár kilometrů od reaktoru?

Ultramaraton a extrémní běh mění tělo víc, než se zdá. V krvi, srdci i ledvinách se rozběhnou procesy připomínající stárnutí buněk. Kde končí přínos pro zdraví a začíná riziko?

Třes, husí kůže a pocit chladu. Zimnice ale není selhání organismu, nýbrž promyšlená strategie. Mozek ji spouští záměrně, aby zvýšil teplotu a posílil imunitu. Tím pomáhá tělu vyhrát nad infekcí.

Zapomeňte na nekonečné diety. Vědci našli molekulární „vypínač“, který řídí výrobu tuku i cholesterolu. Pokud obstojí v klinických testech, může změnit pravidla hry.

Touha vyhrát nás dokáže motivovat k výkonům i inovacím. Stejný instinkt ale může plíživě ničit vztahy, zdraví i radost ze života.

Ten, kdo se povyšuje a zastrašuje, sice vystřelí vzhůru, ale hrozí mu prudký pád. Kdo si místo toho buduje respekt, drží vliv trvale. Psychologie moci vysvětluje proč.

Hubnutí je tvrdý oříšek, a ne proto, že by člověku chyběla vůle. Mozek totiž snahu zhubnout sabotuje a vysílá signály, které většinu diet nakonec přivedou k neúspěchu.

Chlupy chrání, chladí i komunikují. Přesto je považujeme za problém. Jak se z funkční součásti těla stal nepřítel ideálu krásy?

Ledové koupele slibují štíhlost, lepší náladu a omlazení. Jenže ne každé tělo chlad zvládne. Někomu prospěje, jinému uškodí.

Arktický mráz testuje limity života. Polární zvířata jako třeba medvěd lední si vyvinula extrémní biologické adaptace, které jim umožňují přežít zimu – a dnes inspirují moderní vědu i technologie.

Hubnutí bez hladu, lepší cukr i tlak – ale co libido? Léky typu Ozempic či Wegovy mění metabolismus i mozek. Mohou opravdu tlumit chuť na sex, nebo ho naopak nepřímo zlepšují?

Vulgarismy nejsou jen projevem nevychovanosti. Odhalují skrytou sílu mozku, pomáhají zvládat bolest i stres a propůjčují nám sílu. Proč někdy jedno sprosté slovo řekne víc než tisíc spisovných vět?

Teenageři zvládají mráz nalehko, starší sahají po dalších vrstvách. Důvod neleží v módě, ale v biologii – odolnost vůči chladu se s věkem mění.

Co mají Babiš, Orbán a Trump společného? Každý kope za své vlastní zájmy a nazývá je národními. A kdo jsou jejich voliči? Hlupáci, nevzdělanci, anebo ti, nad kterými zvítězily emoce živené médii?

V zimě tělo přirozeně zpomaluje, my ale žijeme, jako by bylo léto. Proč je to v rozporu s biologií, jak to ničí spánek i zdraví a co s tím můžeme udělat dřív, než nám tělo vystaví účet.

Celulitida není stigma, ale prostě realita těla. Trvalý zázrak neexistuje — funguje jen chytré spojení zdravého životního stylu a profesionálních ošetření, která míří na příčinu problému.

Chcete vědět, proč astma udeří zničehonic, proč selhává obrana vašich plic a kteří agresoři za tím stojí? Podívejte se, co věda odhalila a jak se účinně bránit.

Hořící dřevo má nezaměnitelné kouzlo, ale spolu s hřejivou atmosférou může do domácnosti pouštět i neviditelné škodliviny. Kdy je oheň dobrý sluha a kdy už začíná být tichou hrozbou pro naše zdraví?

Pocit těžkých nohou, často doprovázený pálením nebo brněním, zprvu připisujeme únavě. Když se pak na lýtku objeví jemné metličky, vnímáte to spíš jako estetický problém, a ne jako alarm.

Mýty o statinech stojí lidské životy. Strach z  vedlejších účinků léků odrazuje lidi od léčby, i když právě statiny patří k nejúčinnějším zbraním proti infarktu.

Alkoholické nápoje by měly nést varovné štítky upozorňující na riziko rakoviny. Jakýkoli druh alkoholu představuje hrozbu a lidem škodí i mírné nebo příležitostné popíjení.

Káva nejen stimuluje mozek, ale i svaly, a nesouvisí to jen s kofeinem. V kávových zrnech se hojně vyskytuje také trigonelin, který podle nejnovějších výzkumů ovlivňuje zdraví a výkon svalů.

O brokolici se dlouho ví, že obsahuje mnoho zdraví prospěšných živin, ale až nejnovější výzkumy ukazují, jak přesně tato košťálová zelenina dokáže bojovat proti metle lidstva – rakovině.

Dnes jsou rajčata nejoblíbenější zeleninou na světě, ale ještě před třemi stoletími se jim Evropané vyhýbali jak čert kříži. Mělo se za to, že jsou jedovatá a svádějí k sexuálním neřestem.

Čím to, že dnes lidem nestačí tři porce jídla denně a musí se stále něčím dojídat? Jedním z hlavních důvodů je nešvar dnešní doby - rozptylování.

Co má společného káva a vodíkové automobily? Kofein podle vědců zvyšuje účinnost palivových článků a snižuje náklady na jejich výrobu. Tím nás přibližuje udržitelnější budoucnosti.

Italská pizza patří k nejoblíbenějším jídlům v Česku i jinde ve světě. Přitom je to obyčejná placka politá omáčkou a posypaná sýrem. V čem tkví tajemství její neodolatelné sexy chuti?

Druhá nejstarší filmová přehlídka na světě, jejímž dějištěm jsou vždy v létě Karlovy Vary, začala původně v Mariánských Lázních – ve stínu poválečného odsunu Němců a postupného zániku demokracie.

Představte si, že by David Pastrňák zvítězil ve finále dvouhry na Wimbledonu. Zní to neuvěřitelně, ale český hokejista a tenista Jaroslav Drobný exceloval v obou sportovních disciplínách.

Školní vysvědčení svědčí nejen o dosažených vědomostech a dovednostech žáka, ale i o duchu doby.

V průjezdu Staré radnice v Brně visí ze stropu jeden ze symbolů Brna - brněnský drak. Je to sice vycpaný krokodýl, ale dračí mýtus mu už nikdo neodpáře.

Jeden z nejdůležitějších lidských vynálezů, díky kterému se můžeme i v největší bouři cítit bezpečně, se u nás setkal s velkou nedůvěrou.

Podmokelský poklad je jedním z největších a nejvýznamnějších nálezů zlatých mincí v evropské historii. Bohužel z něj dnes zbylo žalostně málo.

Zvýšený hluk z dopravy úzce souvisí s nemocemi srdce a cév a může přispět dokonce k infarktu, mrtvici a cukrovce. V Česku si s tím ale veřejní činitelé příliš hlavu nelámou.

Tohle se mužům nebude číst lehce. Výzkumy prokázaly, že ženy snáze dosahují orgasmu při sexuálních hrátkách se ženami. Ženy zkrátka ví, co dělá ženám dobře.

Muži by měli zvážit, kde a jak tráví svůj volný čas. Některé rekreační aktivity jako třeba golf nebo práce na zahradě mohou vést k vyššímu riziku rozvoje amyotrofické laterální sklerózy.

Kojící matky, které každý den intenzivně cvičí, mohou zůstat klidné. Nový výzkum ukazuje, že cvičení má pozitivní vliv na složení mateřského mléka a může přinášet zdravotní výhody pro kojence.

Vysoce zpracované potraviny mají negativní dopad nejen na celkové zdraví, ale i milostný život. Výzkum ukázal, že konzumace nezdravé stravy snižuje naši atraktivitu. A nejde jen o váhu či tloušťku pasu.

Černobylští červi překvapují vědce svou schopností odolávat radiaci. Tato výjimečná rezistence otevírá dveře k novým poznatkům o rakovině u lidí.

Ayahuasca, posvátný nápoj indiánských šamanů, v poslední době přitahuje pozornost vědců. Nová studie zveřejněná v časopise Frontiers in Psychiatry přináší fascinující zjištění týkající se prožitků smrti při ayahuascových obřadech.

Japonští vědci objevili dosud neznámý osud poškozených buněk, který by mohl významně změnit naše chápání stárnutí, nemocí a způsobu, jakým se tělo samo uzdravuje.

V dnešní éře sociálních médií, kdy čím dál více lidí chce být v centru pozornosti, se vědci zamýšlejí nad nárůstem narcismu ve spojení se sílící touhou po slávě a uctíváním celebrit.

Naše myšlení a učení nejsou neutrální procesy. Náš mozek je naprogramován, aby se více učil od lidí, s nimiž sympatizujeme. To má hluboké důsledky pro to, jak formujeme své názory a jak vnímáme svět kolem sebe.

Vědci potvrdili souvislost herpesu s rizikem demence. Jak se herpesvirům daří pronikat do mozku a co to znamená pro naše zdraví? A existuje cesta, jak předejít jejich neblahým účinkům?

Vzorky z mořského dna přinášejí nové informace o vztahu mezi klimatem a pandemiemi v dávné minulosti.

Žárlivost. Tajemná a složitá emoce, která se často vkrádá do našich vztahů a může vést i k jejich krachu. Nová studie odhaluje překvapivé poznatky, které nám pomáhají porozumět tomuto fenoménu.

Vědci našli způsob, jak pomocí krevních testů odhalit u osob s depresí, zda si chtějí vzít život. Věří, že sebevraždám by se mohlo předcházet úpravou metabolismu.