Maya

První „fake news“ se objevují už ve starověku: božské dvojsmysly, faraonské reliéfy, královské nápisy i sofistická rétorika ukazují, že moc slova dokázala měnit dějiny.

Dezinformace nejsou jen fámy. Jsou útokem na důvěru, demokracii i bezpečnost. V Česku proti nim stojí lidé od BIS po učitele či youtubery. Jejich příběhy ukazují, že boj s manipulací je o odvaze i vytrvalosti.

Od směšných fám o zákazu másla či rumu při vstupu do EU až po sofistikované proruské kampaně, které dnes zaplavují český internet – dezinformace se staly silou, jež dokáže ovlivnit veřejnou debatu i politiku.

Sametová revoluce přinesla svobodu slova, konec cenzury a otevření společnosti světu. Spolu s tím však dorazily i nové formy manipulace, fámy a dezinformace. Jak se proměnil informační prostor po roce 1989?

Komunistické Československo bylo informačně uzavřenou společností. Dezinformace se šířily skrze státní kampaně i lidové fámy. Cílem bylo ovládnout veřejné mínění, potlačit kritiku a vytvořit obraz světa, který sloužil režimu.

Jak poznat, co je pravda? Fact-checking je nástroj, který nám pomáhá zorientovat se a nenechat se zmanipulovat. A naštěstí ho už nemusíme dělat sami – ale můžeme.

Digitální prostor je plný polopravd, emocí a zkreslení. Naučte se rozlišovat typy nepravdivých zpráv a posílit svou mediální imunitu. Fakta nestačí — důležitý je i kontext a záměr.

Sofonisba Anguissola byla dvorní malířkou španělské královny, mistryní výrazu a emocí, kterou uznával i Michelangelo. Přesto se o ní v učebnicích téměř nedočteme. Je čas ji znovu objevit.

V digitálním světě plném informací je mediální gramotnost klíčem k orientaci, ochraně před manipulací a aktivnímu občanství. Umožňuje nám rozpoznat fakta, ověřit zdroje a tvořit obsah s odpovědností.

Co se stane, když spokojeného a silného jedince vystavíte ponižování, nebo mu naopak dáte sílu ovládat jiné lidi? Na to dal veřejnosti odpověď Stanfordský vězeňský experiment.

Pěstounka se ohrazuje: neházejte nás do jednoho pytle s vyžírkami a neberte tím dětem šanci na lepší život, než by měly v ústavu. Výpis přesných výpočtů dávek pro pěstouny.

Vyprávění Libora, který trpí poruchou autistického spektra o tom, jak mu pomohla diagnostika v dospělosti a jak vlastně vidí svět.

V nedávném příspěvku vyprávěla Monika o svých dětských pocitech, které prožívala, když byla v devadesátých letech unesena. Po přečtení komentářů, ve kterých bylo plno otázek, se rozhodla odkrýt okolnosti příběhu alespoň tak, jak si ho pamatuje dnes.

Skutečný příběh Moniky, která byla unesena v útlém dětství. O jejích pocitech a o tom, jak to tenkrát prožívala svýma dětskýma očima.

„Pěstouni to dělají pro peníze.“ „My normální lidi na děti nedostaneme nic.“ „Kdo na to nemá, ať si dítě do péče nebere.“ „Tak to dělají v sociálně slabých rodinách, dítě si napíše teta, bere peníze a vše zůstane v rodině.“

Kde berou na mobilní telefony, jaké jsou fáze bezdomovectví? A kdo jsou vlastně streetworkeři?

Příběh o tom, jak se rodiče rozhodli dát své dceři lepší život, než měli oni sami, o tom, proč jsem se rozhodla pro pěstounskou péči a co jsem cítila, když jsem si Emičku přinesla domů.

Jak se žena v produktivním věku s poměrně slušnou inteligencí může nechat vláčet vlastními city a nedokáže přestat.