Olí Štrejbarová

Na rakovinu slinivky břišní u nás zemře každoročně více než dva tisíce lidí. Když se na nemoc přijde pozdě, je průměrná doba dožití zhruba rok a půl. Takový osud čekal i Borise. Tento text je věnovaný jemu, ale i těm, co se dočkali zázraku. Vakcíny!

Párek, co letí podzemním potrubím až na hrad. Nic zvláštního v dobách, kdy technici České pošty dostali hlad. Potrubní pošta je klenot ukrytý 127 let pod povrchem Prahy. Dnes místo k přepravě telegramů slouží systém zdravotníkům na dopravu vzorků.

Česká asociace paraplegiků se rozhodla ukázat příběh Tomáše. Většinu svého života byl velmi aktivním člověkem, než vše v roce 2004 změnila autonehoda. Jediné, co od té doby řídí jeho život, je hlava. Zuby nehty se drží doma, mimo ústav, kvůli dcerce.

Lidské výkaly jsou plné „hodných“ bakterií. Takových, které můžou být transplantovány jinému člověku hadičkou přes nos do dvanáctníku nebo konečníkem do střev a pomoci mu k uzdravení. Vhodných dárců je ale nedostatek.

Studenti, kteří se stávají mistry svého řemesla. Tvůrci a zachránci hodnotných děl, která obdivují blízcí, i přední odborníci. Dokáží tvořit krásu pro všechny. Tu v sobě ale potřebují pomoci zachránit. Stát dal ruce pryč, na pomoc přicházejí kantoři.

V ČR se ročně narodí kolem 8 tisíc dětí předčasně. Tedy skoro každé desáté dítě. Česko patří ke špičce v péči o nedonošené děti, přičemž lékaři dokáží zachránit i extrémně nezralé novorozence krátce po 24. týdnu těhotenství. A o těch bude řeč.

Pan Jaroslav zůstal kvůli schodům v domě uvězněný ve svém bytě. Na pomoc úředníků ze sociální oblasti čekal rok. Nakonec ho nechali na holičkách a pomáhali sousedé a veřejnost. Ale ani to nestačilo.

Dnes odpoledne proběhne v jihlavské sokolovně registrace dárců kostní dřeně. Náborovou akci 23leté Eleně Krebsové s akutní leukémií zorganizovali její kamarádi. Jako slogan zvolili: „Tvých deset minut na registraci může, nejen Elče, zachránit život.“

Když usedáme do auta, nemyslíme na to, že by se nám mohlo něco stát. Pojedeme přeci opatrně! Zapomínáme ale, že náš život a zdraví není jen v našich rukách. Přesto - pojištění nemá každý desátý Čech a o nároku na odškodnění většina neví.

Většina testovaných plátýnkových masek neprošla dánskými testy. Ze 32 neuspělo hned 27. Problém se týkal také šesti masek určených pro děti.

Představte si, že jste máma čtyř dětí. Váš dům vyhoří a chvilku na to zjistíte, že vám nezbývá moc času, protože umíráte. Stěžovat si na nepřízeň osudu umíme všichni, často pro malichernosti. Pak tu jsou ale příběhy, jako je ten Martiny.

V ČR lékaři ročně provedou desítky transplantací srdce. Patříme v oboru ke špičce Evropy, s vysokou úspěšností a průměrnou čekací dobou přibližně jeden rok. Transplantace se týká lidí, pro které je to jediná možnost záchrany života. Jako u Dana.

Intimita a vztahy ve vyšším věku jsou tématem, o kterém se ve veřejném prostoru mluví jen zřídka. Přitom potřeba blízkosti nekončí s příchodem do domova seniorů. Freya zve na unikátní putovní výstavu, která tyto křehké okamžiky zachycuje a připomíná.

Skládky bývají obecně brány jako problém. Záleží ale evidentně na úhlu pohledu. Kolín například se rozhodl využít starou skládku jako poutní místo, které spolu s architekty promyslel do posledního detailu.

Vypadat jako královna Elza by si přála snad každá holčička. Žít život albína by ale chtěl jen málokdo. V ČR se s touto diagnózou narodí ročně asi deset dětí, které čeká komplikovanější život, než by se mohlo na první pohled zdát.

V Japonsku otevřeli bar pro vyhořelé zaměstnance. Pití zdarma ale není tolik jako možnost být upřímný a otevřený. To se totiž v Zemi vycházejícího slunce příliš nenosí. Proč jsou Japonci tak přepracovaný národ a jak se v pracovitosti liší od nás?

Před pár dny jsme mohli vidět v Lucerně premiéru dokumentu Derecidiva. Snímku, ve kterém je zaznamenaná řada koncertů a zážitků kapely Highland z českých věznic. Už teď víme, že bude v mnoha kinech. Rozhodně by ale měl být také součástí výuky škol.

O dušení jídlem už jsme slyšeli hodně. Mluvit o Heimlichově chvatu je důležité, protože může zachránit život. Jenže, co když není v okolí nikdo, kdo by vám ho provedl? Takovou situaci zažil Josef při večeři v kamionu.

Asi každý z nás má ve svém okolí nebo ve veřejném prostoru osobu, které si váží. Za to, co nezištně dělá. Za to, že usiluje o lepší a zdravější společnost. Dnes je, pro letošek, poslední příležitost poslat nominaci na řád Bílého lva.

Často slýchám, proč lidé vybírají peníze na invalidní vozík, když jim ho má zaplatit pojišťovna? A proč jsou tak časté sbírky na vozík? Nebudu hanit zdravotní systém našeho státu, máme se zlatě. Ale za vysvětlení to určitě stojí.

Tohle je příběh o druhé šanci a odhodlání. O tom, jak i ve chvíli, kdy vás život srazí na kolena, můžete místo ustrnutí začít hledat nový směr. Jde to ale jen v případě, že máte kolem sebe lidi, co umí dodat sebejistotu a podat pomocnou ruku.

Markéta je ovdovělá maminka dospívajícího syna, který studuje na učilišti a bydlí na internátu. Loni, po ztrátě zaměstnání, nechtěla být závislá na pomoci státu a odjela na měsíc pracovat do Itálie. Teď je kvůli tomu 5 měsíců bez koruny.

Matěj žil se ženou a roční dcerkou. Týden před svatbou se zjistilo, že maminka má rakovinu děložního čípku. Před pár dny zemřela. Matějovi se tak rozrostla rodina, která ale potřebuje větší bydlení a odbornou pomoc.

Švédské město Södertälje otestovalo pilotní projekt, který právě teď ožívá v praxi. Na úklid města využívají nejchytřejší ptáky. Po vhození cigaretového oharku do speciálního zařízení dostávají vrány jako odměnu potravu. Opeření géniové opět v akci.

Týrání dětí je v ČR závažný problém. V 92 % přichází ze strany rodičů. Zahrnuje fyzické, psychické i sexuální násilí a zanedbávání. Následkem násilí u nás zemře každý rok kolem šesti dětí. Ačkoli se podaří mnohým pomoci, následky zůstávají.

Koho někdy potrápily močové kameny, tomu asi není třeba vysvětlovat, o jak urputnou bolest jde. Můžou být v podobě mnoha drobných kamínků až po velký kámen, který ucpe trubici a je zle. V případě psů řeší veterináři takové případy až příliš často.

Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc. Tahle slova z notoricky známé - 70 let staré - pohádky všichni dobře známe. Ale jak moc jsou platná dnes? V době sociálních sítí? Víc, než si možná myslíme. A to i v případě dětských domovů.

Existují dvě možnosti, jak prožít život. Buď na všechny a všechno nadávat, nebo lidi propojovat. Jak se mi už v mnoha projektech potvrdilo, je to jediná cesta ke změně. POMOC ve výsledku ZAHŘEJE každého. Protože radost dávat znamená radost přijímat.

Čtyřiaosmdesátiletý milovník dálek a cestování zůstal letos na zimu doma. Řekl si, že už se na velkou výpravu necítí, a tak pobude ve svém domě na Kutnohorsku. Toto rozhodnutí se mu málem stalo osudným.

Větší absenci zaznamenává většina škol v Česku. Za „nemoc“ a „rodinné důvody“ se snaží rodiče skrýt mnohé. Ve školním roce 2025/2026 poprvé školky a školy zveřejňují počty zameškaných hodin jednotlivých žáků. Poslouží nejen OSPODu, ale i  k nápravě.

V ČR jich žijí desítky tisíc. Většina z nich svou diagnózu nezná. Jen se cítí jiní, nepochopení. Až zjištění, že právě jich se týká Aspergerův syndrom, jim konečně přináší úlevu a možnost klidněji žít. Dost možná se to týká i vás či vašeho blízkého.

Rodina ze Slavkova má 5 dětí. Poslední je Pepinka. Je ve věku, kdy se jí pusa nezastaví, a pokroky dělá i v dalších směrech. Důležitá je ale absolutní podpora. Když ze strany rodičů přichází, dokáží tyto děti zázraky – a stát se báječnými dospělými.

V Česku žije 28 rodin, kterým beze stopy zmizely jejich malé děti a dodnes se neobjevily. Nikdo z nás si asi neumí něco takového vůbec představit, přesto je třeba o této skutečnosti mluvit. Stejně jako o praktických možnostech, jak pomoci.

Jsme víc potichu a posloucháme výuku, tvrdí žáci v Havlíčkově Brodě a učitelé s radostí přitakávají. Psi se ve výuce osvědčili nejen u nejmenších dětí.

Možná to leckoho překvapí, ale pes vidí ostře maximálně na 7 metrů. Pak už vnímá jen obrysy a pohyb. Zrak je pro psa co do důležitosti smyslů sice až na 3. místě po čichu a sluchu, přesto jeho náhlá ztráta způsobí chaos. Léčba existuje jako u lidí.

Už jako malá čelila Mína závažné leukémii, kterou statečně překonala. Stala se z ní silná a nepřehlédnutelná bojovnice duší - i tělem. Tragédie v Thajsku semkla teď její fanoušky a přátele, kteří se snaží přepravit ostatky Míny domů.

ALS je jedním slovem bezmoc. Hlava funguje na plno, ale tělo se vás rozhodne uzamknout samo v sobě. Bez ohledu na to, jak moc milujete život. Postupně přestanete mluvit, polykat, dýchat. Nemoc je neléčitelná, rychlá… začíná nevinně a nenápadně.

V dětských domovech v Česku žije více než sedm tisíc dětí. Stejně jako jiné jsou talentované, zapálené pro svůj koníček, mají životní sny. Nemají ale rodiče, kteří by je v nich podpořili, a tak v cestě k úspěchu můžou stát i obyčejné běžecké boty.

Kdo je chlapec po boku „Geislerky“, kterému tleskali vestoje v Cannes? Hlavní mužská postava filmu Karavan, který si o víkendu převzal Českého lva? Držitel mnoha medailí z MS v atletice? Je to šťastný kluk, který dostal novou naději, rodinu a lásku.

V českých věznicích si odpykává trest 20 tisíc vězňů. Více než polovina z nich se po propuštění vrátí. První den uvěznění je začátkem přípravy na propuštění. Čím lépe se situace podchytí už zde, tím větší je šance na úspěch, říká Slováková.

Příběh, kterého si všimla bruntálská sociální pracovnice a rozhodla se pomoci. Jen díky těmto světlým lidským záchytným bodům v potemnělém sociálním systému našeho státu se snad podaří zachránit rodinu od toho, aby skončila na ulici.

Usrkáváte právě i vy svůj šálek kávy? Pak pro vás mám dobrou zprávu - při pražení kávy dochází k uvolnění chemikálie, která brání tvorbě bílkovin, jež jsou odpovědné za vývoj demence a Parkinsonovy choroby.

Loni Janě zemřel při tragické autonehodě dvacetiletý syn. Dva dny po pohřbu se stala obětí brutálního útoku. Aktuálně se léčí s nádorem na mozku. Když už bylo vší té bolesti moc, musela jí lásku k životu vrátit rodina. Kvůli ní se rozhodla bojovat.

Ze všech typů migrací je pro obojživelníky nejnebezpečnější právě jarní tah ze zimovišť na místa rozmnožování. Probíhá masově v poměrně krátkém období. Provozem na silnicích je ohroženo několik druhů obojživelníků. Pomoc organizací je rozhodující.

„Madlence je mnohem lépe a mně také. Zase stojím na zemi, která se nehýbe,“ řekl na Dobrém dni Radiožurnálu tatínek. V prostorách Jatka 78 v rámci 2. ročníku Dobrého dne Radiožurnálu zaznívaly při 24h charitativním maratonu desítky silných příběhů.

Je jich kolem 250 tisíc. Jsou mezi našimi kolegy, sousedy, často v rodině. Někdy víte, že pomoc potřebují, většinou se ale o ni stydí říct. Pod hranicí chudoby žije polovina z nich. Nestojí k MDŽ o žádnou kytku. Chtějí jen jídlo pro své děti.

Představte si, že váš svět končí u vchodových dveří. Za nimi není bezpečný přístav, ale neprostupné bludiště z krabic, papíru a věcí, které už dávno ztratily svůj účel. Rodiče vás milují, ale nemůžou si pomoci. A takových rodin je v Česku nespočet.

Počet nepravých bankovek a mincí v loňském roce vzrostl. Převažovaly napodobeniny, v jejich počtu Česká národní banka hlásí dokonce prudký skok. Jak se nenechat podvést a jak učit poznávat svět peněz i ty nejmenší?

Po loňském 1. ročníku Dobrého dne Radiožurnálu se už tento pátek a sobotu můžou posluchači a návštěvníci těšit na pokračování. Během 24 hodin se představí řada organizací, která drží naši společnost nad vodou. Podporu přislíbily i známé osobnosti.

Infarkt míchy je vzácné, ale kritické onemocnění, které je kvůli nespecifickým příznakům obtížné diagnostikovat. Projevuje se náhlou bolestí zad, ochrnutím nebo poruchou citlivosti, což může připomínat spíše vyhřezlou ploténku než cévní příhodu.

Leosh se stal atestovaným záchranářským psem specializovaným na vyhledávání ztracených osob a jeho schopnosti pomohly v krizových situacích nespočtu rodin. Dnes sám trpí bolestmi a potřebuje pomoc.

Smrt taxikářky z minulého týdne připomíná znovu vyznání jejího partnera. 44 letá žena, kterou vrah bodl ze zadního sedadla kuchyňským nožem a poté ji vyhodil na ulici, byla matkou tří dětí. Právě pro ně teď její pozůstalý partner hledá podporu.

V České republice zemře v průměru 600 dětí ročně. Z toho v polovině případů jde o kojence. Asi není třeba mluvit o tom, že jde o tu nejbolestivější věc v životě. Bohužel ale často doprovázenou obavou, že rodina nebude mít na úhradu pohřbu.

Stačilo mi jen pár dní s malým superhrdinou, abych to pochopila.

Od léta už úřední uznání pohlaví v ČR nevyžaduje nucenou sterilizaci. Jde o zásadní vítězství pro lidská práva, ale naše interrupční legislativa na tuto změnu stále nereagovala. Současný zákon z roku 1986 umožňuje přístup k interrupci pouze ženám.

V ČR si každý rok vezmou život desítky dětí. A počty stále rostou. Není to slabá generace, to jen svět kolem je tvrdý. A my vůči jejich tichému volání o pomoc hluší a slepí. Pokud si někdo zaslouží výsměch a pohrdání, jsme to my dospělí.

Výskyt Aujeszkyho choroby u prasat divokých zaznamenali veterináři u tří 28 případů. Ohniska jsou na Nymbursku, na Olomoucku, v okolí Litomyšle, ale i na Vysočině. V žádném případě ale podle veterinářů nejsou výsledky monitoringu důvodem k panice.

Anežka zvládla operaci kožního štěpu na půlce hlavy, těžkou operaci uzlin v krku, ozařování, imunoterapii i chemoterapii. Bohužel nic z toho nedokázalo agresivní nádor zastavit. Existuje ještě jedno řešení. Za částku, která je pro rodinu nedostupná.

Spousta z nás sledovala před startem OH v Miláně kluka se širokým úsměvem na cestách. Překonal bolesti, příšerné počasí, sám sebe. Aby všem ukázal, že nejdůležitější v životě je nebát se a nečekat. Teď jeho poselství bude pomáhat nemocnému chlapci.

Je jim 4-10 let. Přesto už v životě překonali příliš vysoké překážky. Strach, ztrátu, hlad i bolest. Žijí teď v dětském domově a mají velký sen. Zjistit, jestli je moře nekonečné. A my jim ho společně dokážeme splnit. Vím to.