Petr Dušek

Půldenní rozbití finského trhu, škoda 50 milionů $ a pokuta za manipulaci trhem. Takovou spoušť způsobilo firmě Kinect systémové i lidské selhání při prodeji elektřiny z větrníků v listopadu 2023.

Tak dlouho připojuješ soláry, větrníky, baterie, nabíječky pro elektromobily do distribuce, až se síť utrhne. Nizozemský Utrecht už na to doplatil, od 1. července 2026 nepřipojí ani domkaře.

Byly doby, kdy energetici o jarních víkendech či svátcích zívali nudou nad provozem, který se řídil skoro sám. Letos si nestíhají vypít ani kafe (leda malé espresso bez mléka). Čím to je?

Výročí největšího incidentu v evropské soustavě za posledních 20 let lze oslavit hádkou o příčinách nebo analýzou, kam směřuje španělská energetika po 28. 4. 2025. V tomto textu upřednostním to druhé.

Víte, co až do včerejška charakterizovalo maďarskou politiku v posledních 16 letech? Orban legend. A jak je na tom maďarská energetika? Jakš Pakš…

Provozovatelé OZE si při velikonočním výprodeji vykoledovali plošné záporné ceny napříč Evropou. Zdaleka nejšílenější situace pak zavládla stylově v zemi, kde se zrodil Green Deal. To nevymyslíš.

V úterý 24. března padla frekvence sítě v kontinentální Evropě za minutu o 193 mHz. To odpovídá ztrátě výkonu 3 200 MW, což už převyšuje evropskou rezervu. Spekuluje se o kuriózní příčině.

Britští dispečeři řeší stejní rébus jako ti němečtí: Jak dostat elektřinu z větrníků na severu k průmyslu na jihu? Protože jsou zatím i stejně úspěšní, vloni museli zaříznout rekordních 10 TWh.

Nástup OZE v EU rozhoupává nejen obchodní trhy, ale i ty vyrovnávací, které slouží k regulaci. Z obliga nejsou ani energetičtí giganti. Na „regulační raketu“ z 10. února Francouzi jen tak nezapomenou.

Zatímco sever Evropy trápí mrazy a cenové infekce, na jihu venčí psa v kraťasech a elektřinu mají skoro zadarmo. Idylka? Sotva. Španělsko zjistilo, že má totálně vybrakovanou kapacitu v distribuci!

Skandinávie se běžně trumfuje s Pyrenejským poloostrovem o to, kdo má nejlevnější elektřinu v Evropě. Jak se stalo, že se na začátku letošního roku Finsko propadlo naopak k nejdražším zemím?

Český energetický ring nabízí v současnosti bizarní obrázek. Ve stejné době, kdy do něj první provozovatel uhelných zdrojů hází ručník, letí z druhé strany vidle.

Ve středu dopoledne postihl Evropu další blackout. Tentokrát šel do tmy dánský ostrov Bornholm. Naštěstí byly dodávky obnoveny tak rychle, že nikdo ani nestihl zvolat: OZE za to nemohly!

Chcete vědět, jak by vypadala naše energetika, kdyby v Temelíně stály 4 bloky, v Dukovanech vedle stávajících i ten nový a na Labi i Vltavě o něco víc přehrad? Pod Brnem vpravo v bok, pochodem vchod!

Tato zima nám v Evropě dává zabrat. Rekordy zapisují nejen meteorologové, ale i energetici. Čemu vděčíme za to, že i když šly teploty hluboko pod nulu, v místnostech bylo nadále teplo a světlo?

Ze sobotního útoku na berlínskou energetiku mrazí. Obrazně i doslova. Pachatelé sakra věděli, co dělají, a opět se potvrdilo, že město není připraveno na krize. Opraváři nicméně zaslouží medaili.

Novoroční vycházka do roku 1985 aneb Nejsme na tom v energetice tak blbě, jak by se mohlo zdát (ale co není, může být).

Aktuálně zveřejněné vyšetřovací zprávy potvrzují, že příčinou výpadku elektřiny v ČR 4. července 2025 byl skutečně „den Blbec“. Zároveň však mezi řádky přiznávají, že máme systémový problém.

Elektrifikace všehomíra ucpává evropskou distribuční soustavu jako Středočeši příjezdové cesty do Prahy. Po jižním Holandsku začínají kolabovat i části Německa.

V neděli večer Belgičané odpojili reaktor Doel 2. Od podzimu 2022 tak už zařízli jaderný výkon blížící se celé české flotile. Chybějící elektřinu doplňují z francouzského jádra či nizozemského plynu.

Nehádejme se, nenadávejme, nespekulujme. Neřešme barvu dresů a prostě jen s chladnou hlavou počítejme. A až se dopočítáme, pojďme se konečně seriózně a bez ideologie bavit o tom, co s tím.

Zase jsem si hrál s Excelem a zase to špatně dopadlo. Jen kvůli předčasnému vypínání jaderek vypustí EU do vzduchu 2,4 mld. tun CO2 navíc. To jsou 4 roky provozu všech evropských uhelných elektráren!

Blackout nastal v neděli ráno v zemi s divným názvem a málo známou polohou, a ještě k tomu 20 dní po Španělsku. Proto ho zpravodajství vymlčelo. Přitom padlo 79% zatížení. Kvůli přepětí! Opět.

Nikde se o tom nepíše, není to blbost a nepřeháním. No dobře, možná jsem si trochu zapřeháněl, ale vy byste to jinak nečetli.

Nejzábavnější formulací ze zpráv o 28. dubnu je „nic nenasvědčovalo tomu, že“. Až na opakovaná upozornění REE, IEA, ENTSO-E, ministerstva, antimonopolního úřadu, výrobců elektřiny i rafinérií.

Měsíc před Španělskem čelila blackoutu Francie. Jak to, že o tom nic nevíme? Kratší odpověď zní: Protože její energetika to zvládla. Delší odpověď vás bude stát 10 minut života. Dají se strávit i hůř.

Na evropském spotu nastala v těchto týdnech opakovaně podivná situace typu „všude dobře, v Pobaltí nejhůř“. Příčinou byla shoda okolností, která však v baltských podmínkách může nastávat docela často.

Evropský trh s elektřinou v uplynulém týdnu zasáhla první cenová infekce.

ENTSO-E vydalo faktickou zprávu, která popisuje, co přesně se stalo 28. dubna 2025 ve Španělsku, co tomu předcházelo a co následovalo. Nic víc, nic míň. Otázky začínající na „proč“ záměrně ignoruje.

Za 3 roky zmizelo z belgické soustavy 3 421 MW jaderného výkonu. Až se 1. 12. rozloučí i reaktor Doel 2, bude exodus dohromady odpovídat celé české jaderné flotile. Energetikům dochází trpělivost.

Nedaleko Wolfsburgu leží jedno z největších ložisek lithia na světě. Pomůže Evropě zmírnit hrozivou surovinovou závislost na Číně? Sotva. Je dost možné, že v Altmarku se budou těžit tak leda bitcoiny.

Nad čím Němci marně dumají už přes 15 let, to vyřešil Marcel Boiteux během jednoho sychravého sobotního dopoledne v prosinci roku 1973. Kdo? No přece architekt francouzské jaderné flotily!

Tento týden dosáhlo Německo historicky nejvyššího podílu OZE na výrobě elektřiny. Proč jsme z toho jako dobří sousedé nic neměli? A za jak dlouho lze očekávat německou variantu španělské siesty?

Dějiny NIMBY efektu jsou kouzelné. Přinášejí totiž příběhy, které doslova stárnou do krásy. Příkladem jsou skoro 20 let staré masivní protesty Španělů proti výstavbě elektrického vedení do Francie.

Postavíme hodně solárů a větrníků! Když to nepomůže, zkusíme ještě víc solárů a větrníků. A když ani to nepomůže, tak hodně akumulace a sítí. A když to pořád nepomůže, tak ještě víc akumulace a sítí…

Zatímco před rokem jsme se před topnou sezonou modlili za mírné teploty a vítr, letos přidáme ještě jeden „zdrávas“ za déšť v Norsku. Spotovému trhu s elektřinou hrozí ještě větší výbuchy než vloni.

Že většinu solárů dodává na evropské trhy Čína, s tím už jsme se smířili (respektive děláme, že to nevidíme). Letošní pád švédského Northvoltu však naznačil, že EU prohraje i závod o výrobu baterií.

Maďarský ministr zahraničí pohrozil Ukrajině, že nepřestane-li útočit na ropovod Družba, může jí Maďarsko stopnout dodávky elektřiny. Škoda, že to napřed neprobral se svým energetickým poradcem.

Termín „pokrok“, slovník z roku 2040: Za jasného slunce či silného větru nabijeme baterii i elektromobil a pustíme pračku, myčku i malý domácí mařič. Při Dunkelflaute naopak vše vypneme či vybijeme.

„Tento vysoce nebezpečný experiment přímo před domovními dveřmi tisíců lidí v Dolním Rakousku musíme společně zastavit,“ žalovala hejtmanka Dolních Rakous na Dukovany eurokomisaři pro energetiku.

Když zavřeme pár uhelek, nic se nestane. Vždyť elektřinu pořád vyvážíme, zní oblíbený argument. Stav výrobní základny k 4. červenci ale napovídá, že mít ji předimenzovanou je docela dobrý nápad.

Prestižní Fraunhoferův institut ve spolupráci s IEA, ENTSO-E a NASA zanalyzoval přeshraniční toky elektřiny mezi Německem a Českem v letech 2010-2025. Výsledky vás ohromí.

Chcete-li dostat zcela zavádějící odpověď na komplexní otázku, zaměřte se pouze na jeden parametr a odvoďte z něj dalekosáhlé závěry. Třeba zhodnoťte dekarbonizaci jen dle meziročního vývoje emisí.

Dolní Morava se stává českým Utrechtem, jen za to nemůže Green Deal, ale překotný rozvoj turistického ruchu. Budeme to bagatelizovat coby lokální zvláštnost, nebo z toho vyvodíme systémové závěry?

Provozovatelé balkánských soustav málo prořezávali stromy u přenosových linek a špatně koordinovali činnost, odhalilo oficiální vyšetřování. Přestaňme soudit tak přísně české energetiky…

Při pátrání po okolnostech českého blackoutu je vhodné nezabývat se pouze tím, co se stalo 4. července, ale i tím, co se nestalo mnohem dřív a proč.

Ve stínu českého blackoutu zcela unikl naší pozornosti absurdní příběh: Francouzské jaderné elektrárny prý musí ve vedru tak moc snižovat výkon, že to drtivě dopadá na chudáka německého spotřebitele.

Je typický poblackoutový týden. Kdo ukazuje prstem na viníka, mele úplně stejné nesmysly jako ten, kdo mermomocí cpe pracky do ohně. Klademe přitom špatné otázky a nečteme provozní data. Napravme to!

Soudruzi z NDR udělali chybu. Za druhé světové války stříleli do vzduchu a za té stávající stavěli moc rychle soláry a větrníky a moc pomalu sítě. Distributoři hlásí, že přetížená soustava má namále.

Analýzy španělského blackoutu, které představily vláda a REE, odkrývá tak obří množství detailů, že skutečnou příčinu spíše zahalují. Vypráví však i příběhy, které prozradí víc než miliony dat.

Solární energie vtrhla na jaře do Evropy dosud nepoznanou silou. Sítě přetěžuje nejen tam, kde ujíždějí na fotovoltaice, ale i v zemích, které mají energetiku ještě v pořádku. Francie doslova sténá.

Hledají se stabilní zdroje. Zn. spěchá. Flexibilita výhodou. Něco takového inzerují všechny evropské energetiky. Investoři ale neodpovídají. Proč? A kolik řiditelných elektráren vlastně bude potřeba?

Skandinávie vyrábí elektřinu zeleně, soběstačně a skoro zdarma. Prostě energetikův sen. Až na Finsko, které na cestě za tímto ideálem poněkud klopýtá a (mimo jiné) likviduje prastaré lesy.

Taky vás nebaví čekat na výsledky oficiálního vyšetřování španělského blackoutu a pak se dozvědět, že za to mohla rozvodna? Provozní data za květen jsou k dispozici už teď a možná nám prozradí i víc.

Dánsko prožilo letos na ledě podobný příběh, jaký píše dlouhodobě v energetice. Napřed nadšení, potom rozpaky. Proč se uchyluje čím dál častěji k omezování produkce své proslulé větrné flotily?

Zatímco o španělském blackoutu už víme skoro vše (samozřejmě až na to nejdůležitější), o tom portugalském téměř nic. A to je škoda, protože v kontextu evropské energetiky jde o neméně poučný příběh.

Nestraším, nespekuluji, nevyhrožuji, jen počítám. A doufám, že ta hrozivá čísla poslouží jako dostatečný argument pro to, aby kamsi mezi Třebíč a Brno začaly co nejdřív najíždět domíchávače s betonem.

Slíbil jsem článek o španělském startu ze tmy. Práce s daty byla tentokrát ošidná, protože sváděla k nesmyslným závěrům. Například že síť nešla na nulu nebo že její restart zajistila fotovoltaika.

V přítmí diskuze o španělském blackoutu zůstává otázka mezinárodního propojení sítí. V době, kdy přebytkové země nadávají na své deficitní sousedy, jde přitom o mimořádně pikantní téma.

Pyrenejský poloostrov se vzpamatovává z největšího blackoutu v historii. Na odhalení skutečné příčiny je brzy. Otevřená data nám však již nyní dávají poměrně jasnou představu, co se v síti odehrálo.