V severozápadní provincie Srí Lanky, 25 kilometrů od města Kurunegala, se rozprostírá skutečný drahokam přírody a tradiční medicíny – Zahrada léčivých rostlin Ganewatta.
Na Srí Lance jsem pobýval ještě před pěti dny, což se mi teď zdá jako celá věčnost. Bylo to 25. listopadu 2025, kdy jsme opustili tento nádherný ostrov. Ano, občas zapršelo, ale nebylo to nic takového, co by nás omezovalo v objevování Srí Lanky.
V ranních mlhách, kdy slunce sotva hladí obzor svými prvními paprsky, začíná na Srí Lance úchvatné představení. Rybáři, pánové mořského horizontu, vysedávají na elegantních chůdách, jako by byli sochami, vytesanými uměleckou rukou přírody.
Epidemie osamělosti se proplétá světem jako neviditelná síť, spletená z nesčetných jemných vláken, která vytváří podmínky pro politický stav, kde jsou vztahy nahrazeny ideologií.
Na Islandu, v zemi známé svými drsnými podmínkami a nádhernou přírodní krajinou, došlo k pozoruhodné události, která otřásá jak vědeckou komunitou, tak i širokou veřejností.
J. K. Rowlingová, autorka legendární série o Harrym Potterovi, se v posledních letech ocitá v centru bouřlivé debaty o transgender problematice, která hluboce rozděluje veřejné mínění.
Konice u Znojma, obec na jižní Moravě, jejíž charakter se vyznačuje půvabnou kombinací historického a moderního. Malebné usazení vesnice na úpatí Kraví hory nabízí výhled na široké vinice, které jsou naprosto jedinečné pro její kouzlo a atmosféru.
Naše malá parta cestovatelů, se kterou jsem už měl tu čest putovat po exotických krajích Senegalu, se tentokrát rozhodla strávit volební víkend v poněkud klidnější, ale neméně fascinující destinaci.
Steven Spielberg, ikonický režisér, který je dnes považován za jednoho z nejvlivnějších tvůrců v dějinách kinematografie, prožil při natáčení svého druhého filmu Čelisti chvíle plné nejistoty a chaosu.
Jeho nedávné prohlášení, že Belgie na Valném shromáždění OSN uzná palestinský stát, přichází v kritickém okamžiku mezinárodního dění. Belgie se rozhoduje zesílit tlak na izraelskou vládu i na hnutí Hamás.
V nemalé části Evropy, zemi s bohatou historií a komplexní kulturní mozaikou, se jedno jméno v posledních letech stává stále významnějším – Mohamed. Mohamed patří dlouhodobě k nejpopulárnějším jménům.
Morální a etická odpovědnost lékařů nepodléhá promlčení a měla by být připomínána nejen jako varování před opakováním, ale také jako potvrzení základních hodnot, na kterých je postavena moderní medicína – na respektu k lidským právům.
Turecko, země protkaná bohatou historií a kulturními tradicemi, čelí v současnosti vážným obviněním ze systematického porušování lidských práv, a to díky svému nemilosrdnému vězeňskému systému.
Příběh o zmizení váženého mnicha z Bangkoku odkrývá temnou pavučinu lží, vydírání a okázalých darů, které vrhají nové světlo na tajemství skryté za stěnami klášterů.
Operace známá pod názvem „Hoď svůj chléb“ představuje jednu z nejkontroverznějších a zároveň nejtemnějších kapitol v historii izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1948.
Irská historie je plná temných kapitol, mnohé z nich skrývané institucí, které měly chránit a pečovat o ty nejzranitelnější ve společnosti. Jedna z těchto kapitol se odehrávala v nenápadném městě Tuam v hrabství Galway.
Bytová krize hrozí zlomit vaz Evropě – krize zrozená z prosperity – tichý vrah důvěry v demokracii – Barcelona jako „ground zero“ evropské krize - Berlín hlasoval pro vyvlastnění nájemních bytů.
Po necelé hodině plavby lodí se blížím, vstříc slunci a větru, k přístavu v Jordánsku. Představuji si, jak tudy kdysi plula královna ze Sáby, a vstřebávám pohádkově vyhlížející přístavní budovy města Akaba.
Dvě hodiny ráno. Nemohu dospat, odpočítávám minuty. Oči se mi otevírají samy od sebe. Budík nepotřebuji. Ve tři hodiny je odjezd. Dahab, Taba, Akaba a pak Petra.
Dahab na jihovýchodním pobřeží Sinajského poloostrova v Egyptě je na seznamu přání mnoha potápěčů. Čím smrtelnější je pověst Modré díry, tím větší je touha po chlubit se.
Student důkladně analyzoval bitcoinové transakce. Ve své bakalářské práci varoval, že po návratu z vězení může mít Jiřikovský šanci vygenerovat přístup ke kryptoměně zpět a získat astronomický balík nazpět.
Bradford Claude Dourif. Jméno, které v sobě nese kouzlo outsidera i génia. Již více než půl století hypnotizuje svět filmu svým nepolapitelným pohledem, nervózním šepotem a tou vzácnou schopností dostat se do nitra každé postavy.
Jsme svědky kriminálního příběhu století – na jeho konci může být smrt. Klíčová postava v bitcoinové kauze, Tomáš Jiřikovský, dárce bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun pro Ministerstvo spravedlnosti zmizel.
V druhé polovině 18. století, kdy Hornouherské šlechtické rody žily ve stínu Vídně a jejich osudy byly pevně spjaty s rakouskou monarchií, se na panství v malebných údolích Malých Karpat narodil do rodiny vojenského důstojníka a aristokratky syn.
Jaké bylo postavení české služky za Rakouska-Uherska? Pokud se ponoříme do ruchu a atmosféry Vídně přelomu 19. a 20. století, nemůžeme si nevšimnout zvláštního fenoménu, který ovlivňoval nejen chod tisíců domácností, ale i tvář celé společnosti.
Stěna z přepravních kontejnerů brání přirozenému pohybu desítkám druhů zvěře. Včetně ohrožených jaguárů. Tato zvířata se potřebují k přežití pohybovat. V Arizoně je již 63 % hranice uzavřeno a zbývající otevřené úseky jsou pro divokou zvěř zásadní.
Nedaleko rušných ulic, kde běžný městský život plyne ve svém nenápadném rytmu, vyrůstá pod ochranným stínem Pastýřské stěny v Děčíně–Podmoklech. Stavba, která na první pohled vyniká mezi okolními domy.
Příběh jednoho obyčejného trička začíná v hlučné továrně někde na okraji jednoho z obrovských čínských měst. Pracovní halu zaplavuje pravidelný rytmus šicích strojů a ve vzduchu se mísí pach chemikálií a čerstvého polyesteru.
V posledních měsících se v americkém veřejném diskurzu opakovaně objevují výroky a argumenty prezidenta Donalda Trumpa, které otevřeně či skrytě odkazují k eugenickým teoriím, ačkoliv tyto byly mnohokrát vědecky i morálně diskreditovány.
Když Pablo López Alavez poprvé vkročil do ponurých stěn věznice ve Villa de Etla v mexickém státě Oaxaca, nemohl tušit, že za nimi stráví nejméně tři desetiletí svého života – za zločin, o němž tvrdí, že ho nikdy nespáchal.
Slunce na Kubě má zvláštní sílu. Jeho paprsky v sobě nesou krásu celého Karibiku. Dnešní den není výjimkou. Sedíme ve starém americkém kabrioletu, všichni s širokými úsměvy na tvářích, nedočkaví a plni očekávání.
Někdy se v životě objeví člověk, jehož příběh je tak silný, že vás zasáhne do hloubi duše. Takový je i příběh Miloslava Oktábce. Horala, cestovatele, průvodce, ale především člověka s obrovskou vnitřní silou.
Kubánská příroda je jako mistr, který mistrně ovládá paletu barev a vytváří pohlednice, ve kterých se dotýkají moře, písek, džungle a nekonečné obzory. Dvě místa, která jsem během své cesty navštívil, ve mně zanechala jedinečný otisk.
Kubánci mají potřebu přesvědčit vás o důležitosti každého místa. Jednou z takových povinných zastávek je socialistické náměstí s šedými paneláky, palmami v pozadí a monumentálními sochami revolucionářů jinak nádherného koloniálního města.
Stojím v jedné z nejrušnějších a nejživějších ulic Staré Havany. Dvě usměvavé ženy v nádherně barevných šatech, zdobených turbany, mě zastavují a vesele volají: „Příteli, vyfoť se s námi!“
Procházím rušnými ulicemi Havany a za každým rohem objevím něco, co mě přiměje zastavit se a obdivovat. Národní Kapitol Kuby, místními nazývaný Capitolio, se tyčí před očima jako kamenný svědek kubánské historie.
Zapomeňte na představu líného krokodýla, který čeká na kořist. Krokodýl kubánský je zcela jiný kalibr. Jakmile zaregistrujete jeho pruhované tělo, je třeba se mít na pozoru – tento drsňák hraje podle svých vlastních pravidel ve vlastním světě.
Někteří cestovatelé, než vůbec zabalí kufry a vyrazí někam do světa, tráví hodiny na internetu. Tito lidé nestojí jen tak naslepo před mapou a nedoufají, že když hodí šipku, dopadne na místo, kde je jen sluníčko a doutníky za pár korun (dolarů).
Žízeň, kterou cítím, je téměř protivná. Procházím ulicemi Camagüey a pomalu mi dochází energie. Město se zdá být neobvykle tiché, jen sem tam zaslechnu zvuky cvrčků nebo tiché mumlání nějakého příležitostného chodce v dálce.
Bílé mříže mezi červenými sloupy už zavřených obchodů vytvářejí téměř tajemný obraz nočního Camagüey. Každý z obchodů, nyní zastižený tichem, ve dne plný života, hlasitých rozhovorů, smíchu a proudů místních obyvatel i turistů.
Hladový a zároveň zvědavý opouštím hotel a vydávám se do restaurace hned vedle hotelu. Osvícený interiér a barevná atmosféra už při příjezdu poutají mou pozornost.
Auta, která byste jinde na světě potkávali jen v muzeích nebo na srazech veteránů, jsou zde každodenní realitou. „Tady na Kubě auta žijí navěky,“ říká mi jeden z řidičů, když se sklání nad otevřenou kapotou svého Fordu Fairlane z roku 1956.
Země před ním se rozprostírá v celé své přirozené, okouzlující kráse. Smaragdové mangrovy se pnou podél zátoky Nipe, zatímco okolní krajina dýchá bohatstvím pralesů, úrodných plání a osamocených vrcholků.
Začínáme náš den ještě za ranního šera, kdy obloha na obzoru teprve začíná přecházet z černé do jemné modři. Na parkovišti poloostrova El Ramon švitoří naše skupinka cestovatelů, stále lehce rozespalá, ale zároveň plná očekávání.
Vede z Říma, kde začíná u městské brány Porta San Sebastiano, a táhne se jako pulsující tepna přes italskou krajinu do města Capua v Kampánii, vzdáleného 195 kilometrů.
George Mortimer Pullman, muž, který během svého života vzbuzuje obdiv, respekt i neoblomnou nenávist. Geniální vizionář, anebo bezcitný tyran, který zacházel se svými dělníky jako s lidskými stroji?
Paulo Alberto da Silva Costa, obyčejný muž pracující jako vrátný v Rio de Janeiru, žije běžný denní život. Jeho každodenní rutina v roce 2020 náhle končí, když ho nečekaně zatýká policie.
A to měl Caligula aspoň koně, který se do války nepletl, víří vody globální politiky – tentokrát svými plány na geopolitickou hru století. A o co jde? Ano, o Grónsko, ten ledový poklad plný nerostů.
Proč by Donald Trump chtěl přejmenovat Mexický záliv? No, někteří to možná přisuzují jeho lásce k „velkolepým“ nápadům, jiní v tom vidí jen další kousek jeho zábavného ego-maratonu „Učiňme Ameriku opět velkou a trochu komickou“.
Dobytí Ameriky je jednou z nejzásadnějších epoch lidské historie. Střet dvou světů — starého a nového — přináší fascinující příběhy plné odvahy, brutality, kulturní výměny a inovací, které mění tvář celého kontinentu.
Samuel Colt, jméno, které se stalo synonymem pro revolver. Tento americký vynálezce a průmyslník mění historii střelných zbraní a svou vizí buduje impérium, které přetrvává po staletí.
Na vrcholu jedné z hor Panamské šíje, obklopen pralesem, těžce vydechuje Vasco Núñez de Balboa. Jeho tělo je pokryté potem, jeho zbroj je unavená po dlouhé cestě, kterou podnikl se svou družinou. Přesto je jeho pohled pevný, rozhodný.
A teď, ten okamžik konečně nastává. Na tváři ženy, která už překročila sto let, je patrná zvědavost, dojetí i drobný úsměv. Sedí na dřevěné lavici pod širým paraguayským nebem a sleduje přijíždějící auto.
Září 2018. Ohromující plameny se vznášely nad starobylou budovou Národního muzea v Riu de Janeiru. Symbol vědy, kultury a identity Brazílie zmizel během několika hodin v ohni. Unikátní sbírka zaměřená na domorodé jazyky byla kompletně ztracena.
Osud zapomenutého génia. Zcela výjimečný příběh Alberta Friče. V letech 1901–1929 podnikl sedm cest do Jižní Ameriky a jednu do Mexika a USA. Je průkopník české cestopisné fotografie. Jako mladý opouští rodnou Evropu, žije s Indiány.