Petr Zilvar

Ptám se jakožto dlouholetý sběratel kuriozit. Od dětství sbírám obrázky a obaly ze žvýkaček.

Česko každoročně přichází o sbírky a předměty, které sice nemají hodnotu investiční, ale mají hodnotu kulturní a historickou. Často jsou rozprodány nebo zničeny proto, že jejich majitelé nevědí, co s nimi, kam se obrátit. Pojďme s tím něco udělat.

Dostal jsem možnost zkusit si 29.-31. 8. 2025 malou výstavku své sbírky žvýkaček, jako součást třídenní výstavy Jiřin ve svém rodném městě Dobrušce. Zajímalo mě, jestli se lidi budou zajímat o žvýkačky a případně o co.

Nynější angažovanost Marka Wollnera s očividným cílem přesměrovat pozornost alespoň části veřejnosti na osobu přítele Lenky Šimůnkové vnímám jako úlitbu někomu „ve stínu“… Touto optikou je třeba nahlížet na jeho současnou „investigativní činnost“.

Perpetuum mobile u stroje znamená věčný pohyb bez vnějšího zdroje energie, založený pouze na jediném počátečním impulzu. V případě sběratelské organizace může jít o dlouhodobé fungování bez vnějšího financování.

Existuje řada důvodů, proč nesmíme otálet v úsilí pro Česko uchovat – v řadě případů doslova zachránit – unikátní české sbírky napříč mnoha sběratelskými obory.

O Česku se říká, že je sběratelskou velmocí. Je ale otázkou, jak dlouho si tento status udrží v situaci, kdy sběratelé stárnou a mladí nejenže se do sbírání nehrnou, ale bohužel si často ani neumí vážit toho, čemu jiní zasvětili své životy.