Petra

Odvolání u příspěvku na péči. Žadatelé mají 15 dní, úřady naopak měsíce. Zprávy zestárnou, systém selhává. Proč ta nerovnost?

Dokument „Co s Péťou?“ ukazuje, jak náročné je zajistit péči o dospívající dítě s těžkým autismem v českém sociálním systému.

Ženy po péči o dítě čelí na trhu práce bariérám, nízké nabídce částečných úvazků a předsudkům.

Rozhodnutí nasadit dítěti léky bývá často ta poslední možnost, které se rodiče velmi často brání.

Celodenní výlet: pro děti ráj, pro rodiče zkouška nervů i fyzické kondice. A když jsme mysleli, že máme hotovo, hned druhý den děti plánovaly další cestu.

Prázdniny. 8 týdnů zábavy pro děti. Pro rodiče spíše 8 týdnů chaosu, multitaskingu a špetky zoufalosti. Úvaha o tom, jak dokáže být osm týdnů těžkých a zároveň zábavných.

Život s dítětem s autismem a mentálním postižením je plný výzev. Ale ta největší výzva není teď – je to budoucnost. Co bude se starším synem, až už tu nebudu stát po jeho boku?

Ve společnosti se často objevuje tvrzení, že je dnes jednodušší „sehnat dítěti papíry na hlavu“, než ho vychovávat. Skutečnost je však zcela opačná.

Být rodičem dítěte s postižením znamená neustálý boj o rovnováhu mezi péčí, láskou a spravedlností. Vedle dítěte s diagnózou však často vyrůstá i jeho sourozenec. Skleněné dítě.

V české společnosti žijí děti, jejichž postižení na první pohled nepoznáme. Právě jejich „neviditelnost“ však často znamená, že se jejich rodiny setkávají s nepochopením, předsudky a izolací.

Být osobou pečující opravdu není žádná dovolená, ačkoliv si to někteří z nás možná myslí.

Člověk nechce být „srab“ a vypínat komentáře, ale občas se to jeví jako nejméně bolestná cesta.

Před rokem jsem s obavami a smutkem sledovala, jak můj autistický syn nastupuje do první třídy speciální základní školy.

Píšu, tedy jsem.

Život s dítětem na spektru autismu je plný výzev. Není to život s Rain Manem ani Forrestem Gumpem.

„Babi a děda se moc nezajímají. Vlastně skoro vůbec. A hlídání? To neexistuje.“

Nemocné děti, strašák snad každé mámy. A co když je dítě navíc autista?

Jsem mámou skleněného dítěte. A není to snadné.

Nikdo z nás není nesmrtelný. Ani já. Bohužel.

Úředníci ministerstva školství zruší od školního roku 2027/2028 známkování v první třídě základní školy.

Holky si hrají s panenkami, a kluci zase s auty. Většina z nás to má asi takhle zažité, co?

Přes 15 let jsem byla věrná jednomu operátorovi. Včas sem platila vyúčtování, měla stejné číslo.

Je to tady zase. Poslední den letošního roku. A spolu s ním si určitě spousta z vás říká, jak změní tohle, přestane s tímhle. Proč tolik spoléháme na nový rok, když jde o předsevzetí?

Řada z nás si neumí poslední den v roce představit bez ohňostroje. Tradice? Možná ano, ale velmi krátká.

Vánoce - svátky, které mají dlouhou tradici, jak v náboženském, tak kulturním smyslu. Pro křesťany je to čas oslav narození Ježíše Krista, pro mnohé z nás jsou to hlavně svátky plné pohody a lásky.

Vánoce. To kouzelné období roku, na které se těší většina z nás. Výzdoba, blikající světýlka a vánoční trhy.

Táta není chůva, který by děti hlídala. Táta je taky rodič, který se stará a vychovává.

Každý z nás to už jistě někdy zažil. Snažíte se najít místo k zaparkování a všude plno. Jediné volné místo je to, které je označené symbolem invalidního vozíku.

Blíží se pátý prosinec. Datum, které je tradičně spojené s návštěvou Mikuláše, čerta a anděla. Proč si ale spousta rodičů i dnes plete tradici s výchovným strašením?

Kolikrát jsem slyšela, že se všechno děje z nějakého důvodu a že náš autistický syn věděl, proč se má narodit právě nám.

Kolik toho může vydržet máma dítěte, které má na veřejnosti autistické projevy, nebo snad dokonce záchvat a lidé kolem ji začnou poučovat, urážet a soudit?

Postižení může být různého charakteru: fyzické, psychické nebo oboje dohromady. Co když jste rodičem dítěte, které nemá na první pohled patrný handicap?

Smrt. Ztráta blízkého. Každý z nás se s ní někdy setká. Dříve, nebo později. Jak se s ní vyrovnat? Jde to vůbec?

Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě.