Poetessa

Mé výpravy za výstředními díly kontroverzního Davida Černého nekončí. Už mám za sebou čtvrtý výlet, z něhož si odnáším víc, než bych si pomyslela.

Vydávám se po Praze za poznáním podivného, rozporuplného i zajímavého, co vytvořil kontroverzní umělec David Černý. Toto je můj druhý a třetí výlet, které mě opět poučily, překvapily i potěšily.

V centru Prahy můžeme kromě historických a turistických zajímavostí narazit také na řadu děl kontroverzního umělce Davida Černého. Vydala jsem se po jeho stopách a zkoumám hloubku jeho mnohdy podivných výtvorů.

Další díl dokumentární série „Láska a sex… “ představuje Mexiko plné mužského machismu, násilí, světa narkobaronů, ale také zavede do míst, kde je víra na prvním místě nebo mezi domorodce obdivující třetí pohlaví.

Milostný a intimní život v Izraeli, zemi silné víry, náboženských zvyklostí, konzervatismu, ale i touhy po svobodě a moderním způsobu života.

Zajímají mě silné životní příběhy, baví mě historie a miluji centrum Prahy, proto jsem již podruhé vyrazila na tak trochu jinou procházku.

Bylo mi zle. Dva dny jsem proležela s horečkou, žaludečními a střevními obtížemi. Když už jsem myslela, že jsem v pořádku, přepadla mě dušnost, bolest na hrudi a brnění v ruce.

Zajímavosti skryté v kultovním českém snímku plném humoru, nadsázky, gagů a legendárních hlášek.

Na dovolenou jsem se těšila, ale poprvé a naposledy jsem letadlem letěla před osmnácti lety, proto mě přepadaly lecjaké obavy.

Fenomenální mistr filmů plných děsu, napětí a tajemna. Filmy povyšoval na umění. Jako režisér byl herci obdivován i zatracován.

Světlo světa oficiálně spatřily před 152 lety a nosí je většina z nás. Ale víme o džínách více než, že nám sluší?

Od dětství jsem snila o bydlení v krásném domečku se zahradou, ale mé touhy časem a zkušenostmi vzaly za své.

Životem si nesu pošlapané sebevědomí. V dětství jej zadupávala má matka a její štafetu jsem si pak v jiné podobě převzala já sama. Od vyhozené kytary jsem nic nečekala, protože jsem si zase nevěřila.

Pozdě večer, když jsem ulehala ke spánku do své pohodlné postele, do čerstvě vypraných voňavých peřin, do bezpečí svého domova, na mě dopadla tíha války.

Je všude kolem nás, vkrádá se do našich životů a ubližuje. Nenechme šikanu bujet, učme se jí bránit a braňme její oběti.

Vrásčitá tvář, chraplavý hlas, otevřenost a syrový příběh o životě za hranou a ztrátě všeho.

Vzpomínky nesmažeme, přestože již čas mnohé změnil. Dětství je pryč, ale jeho chuť zůstává.

Nostalgicky se ohlížím za chutěmi a vůněmi svého dětství v 80. letech, kdy jsem v předškolním a školním věku tak ráda mlsala, poznávala a prožitky do své paměti ukládala.

Část dětství jsem prožila v době socialismu, kterou bych rozhodně vracet nechtěla, ale takovému jahodovému koktejlu z Automatu Koruna, retro atmosféře bufetu U Rozvařilů nebo poctivé šunce od řezníka bych se rozhodně nebránila.

Letní hit Despacito se stal natolik populárním, že dokázal mnohem více, než pobavit, rozveselit a roztančit.

Dnešní rodič by měl své dítě provázet nejen při prvních krůčcích po zemi, ale také v online prostředí. Dát dítěti volný přístup do světa internetu je jako vložit mu do rukou zbraň, s níž si může snadno ublížit.

V hloubi své duše nosím jakousi tíži a tuším, že má něco společného s mým dětstvím, se základní výbavou do života matčinou výchovou i navazujícími prožitky.

Ruské násilnosti se skloňují především s válkou na Ukrajině, ale jak jsou na tom Rusové ve vztazích, manželství, rodinách a sexu uvnitř své domoviny?

Mají Indové spokojené vztahy naplněné sexuálními touhami podle starověkých návodů Kámasútry nebo žijí nešťastně v předem domluvených sňatcích bez lásky?

Čína je hned po Indii druhou nejlidnatější zemí světa, avšak pokles a stárnutí populace je i zde aktuálním tématem. Jak jsou na tom Číňané se vztahy a sexem, mají možnost demografickou krizi zvrátit?

Nepřiměřené reakce, hněv a hádky rozpoutané pod článkem popisujícím dobytí namísto osvobození českého území Sověty mě přivádí k zamyšlení.

Na místě slavné výletní kavárny a penzionu leží již jen zbytky sutin, přesto tato mýtina Slavkovského lesa a její okolí zůstanou navždy zahalena rouškou tajemství i významné historie.

Po revoluci nastal velký zvrat, otevíraly se hranice a s nimi i nespočet možností a příležitostí. Lidé se vrhali do podnikání, cestovky pořádaly nákupní zájezdy do Polska a s otevřeným trhem se k nám začínaly dostávat nové výrobky a technologie.

Manuál pro vymýcení bezdomovectví neexistuje. Škrtnout lidi bez domova zkrátka nelze. Což takhle hledat způsoby, jak s nimi žít v souladu a pomáhat těm, kteří o pomoc stojí?

Vybírám reprezentativní fotky bez dvojité brady, vytahaného trika, rozcuchaných vlasů a za pár chvil již prohlížím profily mužů. Najdu tu přátelství, nebo nový vztah?

Právě zcela skončil staletý příběh jednoho slavného lahůdkářství. Necítím lhostejnost, právě naopak. Se zánikem letitých českých podniků, tradic a pochoutek přicházíme o kus něčeho jedinečného a nenahraditelného.

Dlouho jsem se odhodlávala vrátit se zpět k těmto vzpomínkám. Diagnosťák mému bratrovi pootevřel dveře života ulice s veškerou syrovostí a drsností. Cestu si sám nezvolil, ale svým přístupem k ní směřoval.

Jako dnešní čtyřicátnice, která část svého dětství prožila za socialismu, bych se chtěla na chvíli ve svých myšlenkách vrátit do tehdejšího dětského světa hraček a her.

Lamač dívčích srdcí z Horečky sobotní noci, okouzlující tanečník i zpěvák z Pomády, drsný Vincent Vega z Pulp Fiction a v soukromém životě sedmdesátiletý pečující otec již jen dvou dětí.

Míříme za zážitky a nemám ponětí, jaké informace díky tomu později načerpám. Stačí jen malé setkání a vyplouvá vzpomínka na filmy podle skutečných událostí. Chci vědět víc. A co vy?

Dnešní zrychlený způsob života, svět internetu a techniky na nás i našich dětech zanechává nesmazatelné stopy. Jsme průvodci našich dětí nebo je necháváme plácat se v oceánu plném žraloků?

Nahlížím do svého cestovního deníku, který si po léta píši a přináším jeden z velmi zajímavých zápisků o poučném, pěkném i strašidelném pobytu na Chomutovsku.

Jako malá holka jsem tuto pohádku neměla příliš v lásce. Nelíbily se mi kýčovité kulisy podobající se spíše divadelnímu představení a ani postavy ve mně nezanechávaly příliš pozitivní dojmy.

Nedílnou součástí televizního vysílání jsou také reklamní spoty. Některé jsou trapné, jiné nudí, další pobaví – a pak jsou ty kultovní.

Ráda se zaposlouchám do hudby, která zahltí mé smysly a vrátí mě do minulosti. I tentokrát se zvučné tóny neopomněly dotknout mých emocí a cestování v čase se stalo realitou. Alespoň v mé mysli a tomto textu.

Nejraději bych si za svou hloupost vážně nafackovala. Nejen za získání pokut, ale především za mé naivní čekání, že se to třeba samo nějak spraví.

Myslíte, že je dobré děti strašit, nebo se těmto metodám vyhýbáte?

Pokud vaši lékaři fungují a nechystají se svou ordinaci zavřít, máte štěstí. Ve svém okolí vnímám velký problém, a právě jsem jej pocítila i osobně.

Podvodníci hledají příležitosti a internetové bazary jsou jejich velmi oblíbeným teritoriem.

Přede mnou se rozprostřela nová životní výzva. Stačilo jen pár matčin slov: „A co škola? Vrátíš se tam?“ Odpovědět jsem neuměla. Studovat střední školu, nebo naplno pečovat o své malé dítě.

Každý máme své životní cesty, po nichž kráčíme. Jistě mi však každý milující rodič dá za pravdu, že posilněni láskou k dítěti se za své milované, své přesvědčení a pravdu pereme důrazněji, pevněji a silněji.

Pokud se ve vaší domácnosti nachází minimálně jedno zvířátko a nejedná se zrovna o akvarijní rybky, pak mé rozjímání nad našimi mazlíky snad pochopíte. A pokud právě zvířátko plánujete, můžete se třeba inspirovat.

Své dva bratry miluji, i když jsou takoví, jací jsou. Avšak tento příběh je především o jednom z nich.

Část svého dětství před revolucí, a ještě rok po ní, jsem prožila v centru Prahy. Zkusím vás přenést do tehdejších střípků z mého života pohledem dítěte.

Odpočinek v hotelovém pokoji v Náchodě se změnil v nervy drásající probdělé noci. Jediná klidnější noc ze tří to nezachránila.

Rok a půl se naše životy zmítaly v područí kompletní rekonstrukce panelákového bytu. Ta přinesla strasti, do kterých se tímto psaním znovu nořím a necítím se v tom komfortně. Předání zkušeností však za to stojí.

To si tak přemítáte, zda své dítko necháte očkovat proti planým neštovicím, až je málem pozdě. Mnozí řeknou: „Žádná katastrofa, všichni jsme tuhle dětskou nemoc překonali.“ Ale myslíte, že je to dobře?

Náš panelákový byt po stavebních úpravách přímo žadonil. Co nás však po rozhodnutí do toho jít čekalo, mám problém vstřebat ještě dnes.

Cestuji městskou hromadnou dopravou s platným ročním jízdním kupónem a při revizi jízdenek jen koukám, kam se můj kupón ztratil.

Jako malá jsem trpěla na silné krvácení z nosu, které se samovolně o pozornost přihlásilo kdekoliv a kdykoliv. Co mi pomohlo?

Je to jen náhoda nebo „šidilidi“ prostě přitahuji? Uvedu hned několik mých vlastních příhod.

Pozastavuji se nad pracovním nasazením, za které bych se sama vážně styděla. Stydí se i dotyční pracovníci nebo si budou dál vesele klábosit nad poctivcem, který si nenechá platit jen za poflakování?

Zamýšlím se nad svým věkem, příliš se jím netrápím. Spíše mě trápí lidé, kteří neomaleně hodnotí, jak vypadám.

Pohodová a bezstarostná dovolená by se možná konala, ale jedině v jiném ubytovacím zařízení. Beztak jsme se snažili dovolené užívat, jen kdyby kamarádka ve zlém nevzpomínala na výlet.

Nejen mé oči, ale veškeré mé dětské smysly vnímaly tyto nejsilnější momenty, o které se s vámi právě podělím. Netuším, co ve vás můj příběh vyvolá a jestli v něm najdete, co mě i mé bratry v životě ovlivnilo a ničí nás dodnes.