Radek Pešout

Na jedné straně stojí region s potenciálem, na druhé straně lidé, kteří se v něm snaží najít své místo. Nad tím vším se vznáší stín Prahy: magnet i nepřítel zároveň. Proč lidé nadávají na rodný kraj?

Andrej Babiš pokračuje v geopolitické hře v domácích kulisách i v zákulisí. Mnichov 2026 se do historie zapíše jako důležitý milník. Zatímco s Washingtonem řeší geopolitiku, s Berlínem levné energie.

České regiony jsou jako jeviště dvou odlišných tragikomédií. Na jedné straně stojí „překvalifikovaný“ člověk, kterého trh práce odmítá, a na druhé straně lékař, kterého ten samý trh prosí o pozornost.

Zatímco panelová sídliště byla plodem státního monopolu a snahy ubytovat masy, developerské projekty jsou plodem volného trhu, individuální touhy po statusu a snahy vytěžit z pozemku maximum.

Duo Andrej Babiš a Petr Macinka rozehrává hru na několika šachovnicích najednou a jejich cíle, ač se zdají být odlišné, se v jednom klíčovém bodě protínají: v totální proměně české státní doktríny.

Česká televize a Český rozhlas usilují o zachování koncesionářských poplatků především argumenty o seriózním zpravodajství. Pak ale mohou mít jeden kanál a jednu stanici. Nebo je to jinak?

Cestovní ruch v Česku prochází změnami, které dopadají na podnikatele a mnozí z nich raději končí. Investice se šplhají do desítek milionů, jenže český turista není ochoten platit vyšší ceny.

Toto je příběh politického vyjednávání, který se odehrává ve stínu „zastírací“ aféry SMSgate. Andrej Babiš a jeho tým i koaliční partneři rozehráli hru, jejíž výsledek můžeme uvidět za pár dní.

Historie se opakuje, protože v ní působí aktéři, kteří už zažili vzájemný spor. Petr Macinka pravděpodobně cíleně poslal SMS na mobil Petru Kolářovi proto, že byly určeny pro něj. A ne pro Petra Pavla.

Polarizace české společnosti je takřka na maximu. Zahájení prezidentské kampaně ze strany Petra Pavla pro rok 2028 už naznačilo, že opoziční tábor, do loňského října vládní, se semkl kolem Hradu.

Historie se opakuje. Petr Macinka rozehrál vysokou hru a současný střet s prezidentem Petrem Pavlem není zřejmě náhoda, ale promyšlený tah ministra zahraničních věcí. Má školu Václava Klause.

Sedmidenní válka mezi Československem a Polskem v lednu 1919 a následné události mohou sloužit jako příklad k pochopení geopolitických ambicí Varšavy i v roce 2026. Praha zvolila taktiku vyvažování.

Doba nepřeje malým regionům. Investice přitahují jen velcí hráči i v rámci jednotlivých zemí. Bavorský premiér Markus Söder nastolil v Německu téma spojování spolkových zemí. Je to téma i pro Česko.

Dva regiony na opačném konci Česka mají podobnou historii, tu začali psát ve Vídni. Transformační proces mají nastavený odlišně, ale spásu hledají tam, kde není. A čekají na něco, co nemusí přijít.

Česku roste nový ekonomicky silný partner na severní hranici. Německo s Polskem posiluje vazby, na jeho hranice rozšíří dálnice směřující z Německa na východ Evropy. Berlín hledá cestu k Varšavě.

Češi se dívají na Německo přes Bavorsko, tak jako Američané či Japonci. Ale už nevidí, že přerod z agrárního státu na průmyslový vedl přes decentralizaci Bavorska. Češi musí omezit vliv Prahy.

Praha je ekonomickým motorem Česka, ale zároveň neumožňuje rozvíjet zbytek Čech i Moravu. Zejména moravská města jsou pod tlakem Vídně i Katovic. Vhodným řešením je vytvoření aglomerační oblasti.

Emigrace z Německa probíhala neustále. V každém období měla jiné důvody i charakter. Specifická emigrace je především v 19. a 20. století. A Němci zjišťují, že pokračuje i po roce 2020.

V českém zdravotnictví hrají prim fakultní nemocnice, pak velká pracoviště krajských nemocnic. Ale v oblasti porodnictví se prosazují malé porodnice, protože ženy nejsou pacientkami, ale klientkami.

Hřensko je vstupní branou cizinců nejen do Ústeckého kraje, ale i do Česka. Ze změny image bude mít výhody nejen Děčín, ale celý český cestovní ruch. Nyní se ještě musí vrátit čeští turisté.

Úmrtí moderátora Patrika Hezuckého má hlubší dopad na českou společnost, než se na první pohled zdá. Zároveň je to milník mezi érou milénia a novým mediálním obdobím pro Gen Z a Alfa se svými idoly.

Ústecký kraj poprvé dostal do čela hejtmanství manažera, který je s krajem spjat více, než by se zdálo. Richard Brabec ale musí kolem sebe poskládat kvalitní tým manažerů v politickém prostředí.

Ivan Hlinka zářil v 70. letech v dresu Litvínova jako hráč, pak odešel do NHL. V 90. letech stál za úspěchy českého hokeje. Jak to dokázal? A kde hledat počátky úspěchů na přelomu milénia?

Oblast, která hledá identitu a trpí mnoha okolními protiklady. Šluknovský výběžek, nazývaný také jako České Nizozemí z německého pojmenování, může lépe prosperovat. Pokud ho za svůj přijmou Pražané.

Polsko-německé vztahy jsou historicky komplikované, ale podařilo se je politicky harmonizovat v roce 1991. Český vztah k Němcům je určen optikou odsunu sudetských Němců z území dnešního Česka.

Internet, jak ho známe posledních dvacet let, v podstatě končí. To se dalo tušit, ale nepočítalo se s tím, že to vezme tak rychlý spád. Chce se zvolat: Zachraň se, kdo můžeš!

České středohoří patří do „chudého regionu“ severozápadně od Prahy, přitom má ekonomický potenciál. Stačí se jen inspirovat Rakouskem a z Lovosic vytvořit bránu do této jedinečné oblasti.

Otevřené hranice, zvyšující se kupní síla obyvatel a naopak zdražující ceny služeb umožňují změnit poměr sil v pohraničním cestovním ruchu v České republice. Vidět je to třeba v Krkonoších.

Zatímco většina Čechů začíná objevovat Polsko až v posledních letech, nápad ho lépe poznat jsem dostal před patnácti lety. Ani nevím, co jsem od toho čekal. Ale tehdy jsem litoval, že jsem tam byl.

Kuj železo, dokud je žhavé. Je idiomatické spojení, které znamená, že je třeba jednat bezodkladně, dokud je k tomu vhodná příležitost nebo se nabízí šance. Litvínov ji promarnil.

Jsem ve věku, ke kterému se říká: mládí pryč, ale do důchodu daleko. Avšak včas jsem si uvědomil, že je to riziko stagnace. Naštěstí jsem byl v kontaktu se zástupci Gen Z. A teď je to výhra.

Oblast Český ráj, jak ji známe, je na svém místě odnepaměti. Jenže to jméno bylo původně určeno pro zcela jiný region. Nacházel se v Sudetech, a tak došlo k „přemístění“.

Změna veřejnoprávních médií bude nutná. I když to z politických důvodů polarizuje veřejné mínění. Jenže jsou tu měnící se preference publika, technologický vývoj a nástup generace Z a Alfa.

Nedoceněný potenciál má unikátní region na severozápad od Prahy. Místní obyvatelé pod vlivem složení obyvatelstva pochybují o kraji i městech podél řeky. Média se soustřeďují převážně na problémy a přehlížejí obrovský potenciál této části Česka.

Česká média jsou ve vleku technologických firem, které sídlí v USA či Číně. Proto trvat na zastaralém modelu zpráv a seriálů i v nadcházejících letech je mrhání penězi koncesionářů České televize.

Nic není náhoda a v hudebním showbyznysu už vůbec ne. Management vydavatelství a zpěvačky si byli vědomi, že Česko posledních sedm let hudebně zaostává za trendy západní Evropy.

Už na podzim se budou rodiče s dětmi z devátých tříd rozhodovat, kam zamíří po základní škole. Týká se to dětí patřící ke generaci alfa. Ta vstoupí do středního školství už v éře umělé inteligence.

Užijte si božský klid bez dětského křiku. Stále více agentur, hotelů a wellness resortů propaguje dovolenou jen pro dospělé bez dětí. Je to trend šířící se Evropou jako lavina.

Volby rozhodují i mladší voliči a prvovoliči. Přesvědčili se o tom nejen v USA, ale i v Německu. A v Česku na tuhle skupinu, která může rozhodnout, vsadilo hnutí ANO a především Motoristé.

Toho si musel všimnout každý. Centra českých měst se rok od roku stále stávají výkladní skříní prázdných výloh s cedulemi k pronájmu. Ovšem to není jen fenomén u nás, ale i v Německu.

Jsem poslední ročník spadající do generace X. Vychovávali mě rodiče patřící do generace Baby boomers, tzv. boomeři. Bratr už patřil do generace mileniálů Y a už na tom byl zcela jinak než já.

Země v horách, které chyběla vlastní identita národa. A tak si vymyslela idylický obrázek horských masivů a pohostinných lidí žijících v souladu s přírodou. Rakousko je nyní na rozcestí.

Digitální rádio DAB+ v roce 2025 bude k dispozici na celém území Česka. Promění český mediální trh vznikem nových celoplošných stanic i žánrových rádií bez nutnosti připojení k internetu.

Víc symbolické to být nemůže. Česká auta i autobusy míří do Drážďan na tradiční vánoční trhy. Do metropole větší než Brno, které stále čeká na tři pruhy v každém směru. A zřejmě se jich nedočká.

Potřebujeme zvýšit koncesionářské poplatky, jinak budeme rušit program i stanice. V posledních týdnech na tuto rétoriku naskočili oba ředitelé veřejnoprávních médií a chtějí tím mobilizovat politiky.

Před deseti lety se do popředí dostával fenomén sociálních bublin umocněných sociálními sítěmi. Ty nás utvrzují v našich názorech a postojích. Naopak odmítáme témata, se kterými nesouhlasíme.

O Ústí nad Labem se říká, že je to nepěkné město v krásné krajině. Kopce, údolí Labe, zámek Velké Březno nebo Hrad Střekov. Ale i vlastní město má - možná - překvapivě pro turisty co nabídnout.

Korespondenční volba není z podstaty špatná. Naprosto mizerná ale bude její realizace. Upřednostňuje velké kraje na úkor těch malých a rozdělení Česka se bude prohlubovat.

Česko je podobné Bavorsku rozlohou i počtem obyvatel, přitom má odlišnou veřejnou správu. V optimalizaci a redukci státní rozpočet může výrazně ušetřit.

České školství není v dobrém stavu, a přestože každá vláda mluví o zásadní reformě, skončí to spíše blamáží. Systémová změna vzdělávání tu už měla být dávno, neboť je to běh na dlouhou trať.

Mnohonárodnostní stát Československo při svém vzniku vymýšlel mnohdy zvláštní opatření. Jedním z nich bylo vytvoření nového oficiálního jazyka na úkor ostatních. A tak vznikla českoslovenština.

Německá kolonizace od 11. do 14. století nezasáhla pouze české země, ale velkou část střední a východní Evropy. Tady hledejme počátky pozdějších Sudet a vliv německé kultury na území dnešního Česka.

Vznik Československa byl čistě pragmatický krok, který spojil dva různé národy do jednoho státu. Fungoval jako koridor z německého obklíčení a přiblížení ke slovanským národům.

Do vlastní pasti postupně míří německá velkoměsta, která v uplynulých dvaceti letech komplikovala automobilovou dopravu na svém území. Efekt popojíždějících aut chtějí řešit i radikálně.

Aktuální slovní přestřelka na sociální síti X v plné nahotě ukázala, jak je těžké pozvednout kvalitu první fotbalové ligy. Místo racionální debaty šéfové dvou klubů sklouzávají k lacinému tlachání.

Slavia a Sparta se sice senzačně dostaly do osmifinále Evropské ligy UEFA, jenže s týmy jako AC Milán a Liverpool skončily velmi neslavně. Možným důvodem je celkově slabá kvalita Fortuna ligy.

Digitální rádio asi v roce 2024 konečně bude realitou. Proběhne výstavba vysílačů pro DAB+ sítě a do nich vstoupí soukromí vysílatelé. Bude to vzpruha, nebo už mladí skutečně od rádia odejdou?

Když v roce 1990 začalo „pomlčkovou válkou“ dělení Československa, Praha vůbec nechápala, o co Bratislavě jde. Po 34 letech je to tady znovu. Jak chápat chování slovenského premiéra Roberta Fica?

Zatímco Jihlava ve vysokorychlostní železnici vidí obrovský potenciál a přemýšlí o vizi vzniku nového centra na půl cesty mezi Prahou a Brnem, Ústí nad Labem na půl cesty mezi Prahou a Drážďany tápe.

Popsat příčiny a důvody vzniku vyloučené lokality je zřejmě snadnější než řešení, jak z toho ven. A netýká se to jen severočeských měst, i když v nich jsou sídliště hrůzy, kam radši lidé nechodí.