Renáta Zajíčková

To, co se dnes snaží ministr školství prodat veřejnosti jako „revizi inkluze“, není žádná promyšlená reforma. Jsou to jen kosmetické úpravy a plošné škrty, kterými se Robert Plaga snaží zakrýt svou vyjednávací neschopnost při tvorbě rozpočtu.

Návrh zrušení deváté třídy Tomia Okamury a Andreje Babiše kvůli úspoře 50 miliard ukazuje na povrchnost české politiky vůči potřebám dětí. K tomu je u nás vzdělávání rukojmím Plagova rigidního úřednického alibismu, který odmítá jakoukoliv změnu.

Vláda nedávno přišla s nápadem, který na první pohled zní jako snadné řešení složitého problému: plošně a zákonem zakážeme mobilní telefony ve školách. Zejména starší generaci se líbí argument: „Za nás mobily nebyly a taky jsme tu školu přežili.“

České sportovní talenty nesmí stát před volbou: Buď vzdělání, nebo vrcholový sport. Přesto je přesně do tohoto kouta náš rigidní školský systém často tlačí.

Ministr si koupil levný politický potlesk, ale rodičům naúčtoval čtyři dny starostí navíc. Plošné zkrácení školního roku navíc boří školám logistiku. Hodit jim vidle do nasmlouvaných výletů a ubytování je projevem naprostého nerespektu k pedagogům.

Ministr školství o rok odložil druhý pokus o reformu výuky. Je to dobře? Provedla jsem anketu mezi 450 řediteli škol, abych zjistila realitu. Výsledky mluví jasně: školy se inovací nebojí, ale drtí je chaos. Tuto druhou šanci už nesmíme promarnit.

Education is our religion. Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát.