René Strouhal

Lidé, jež po požití drog potřebují pomoc, zažívají četné ambivalentní pocity a stud před sebou i druhými. Neváhejte a hoďte jim znovu záchranné lano. Může to být jejich poslední motivace ke změně.

V městě Nazaret se věnoval tesařskému řemeslu. A to tak poctivě a dobře, že stal se patronem dělníků a tesařů. Vtipem se klade otázka, který svatý má zuby na zádech, neboť k jeho atributům patří pila.

Svět nemocného je tolik jiný než ten, který žijí všichni kolem. V nemoci poznáváme, jak velký dar je mít zdraví. Taková dispozice sestává z několika faktorů, které se navzájem silně podmiňují.

Snaha objektivně známkovat plyne z poctivosti, úcty k pravdě a osobního charakteru. Navzdory mnohým ambiciózním rodičům, potažmo kariérním ředitelům škol či dokonce děkanům fakult.

Potká-li vás mrtvice, otočí se vám život a začne těžká etapa života. Měníte styl života, povolání, způsob dopravy, výživy a vztahy. Ne každý unese pohled na pokřivenou tvář či zdeformované končetiny.

Prošel jsem všechny možné druhy škol jako vychovávaný a vzdělávaný. A rovněž v nich skončil jako vyučující. Čím to však je, že se cítím bezpečněji a poklidněji mezi vězni než mezi dětmi a mládeží…?

Život vězňů kromě formačních programů seshora má svůj vnitřní řád a pestrost. Destruktivní. A záleží na tom, kdo je s vámi na pokoji a oddělení. K vyšším hodnotám míří jen výjimky. I tak to má cenu.

Užívání internetu patří k životu. Měli by mít na to právo i vězni? Neměli by mít spíše podmínky jako kdysi dávno na Špilberku? Výzkumná data mohou překvapit. Co když jde o nástroj k snížení recidivy?

Dle tělocvikářů se oblíbenost jejich předmětu dost otočila. Na „obávanou“ hodinu nosí žáci a studenti stále víc omluvenek. Neochota k tělesné námaze může ale prozrazovat i nízkou odolnost ve vztazích.

S mobilem pořád u ucha. Musí se přece využít hluchá místa během dne. Vydojit každou minutu. V autobusu, obchodě, před ordinací. Bez empatie k okolí. Bez celkového efektu. Vyhoření vás vrátí na start.

S mnohými lidmi musíme mít trpělivost. Mnozí ji zase mají s námi. Její starořecký výraz je vskutku výmluvný: dlouhodechost. Člověk se má dlouze nadechnout a dát si načas, než se rozčílí a něco řekne.

Jedni pro svou dovolenou využili týden s dvěma státními svátky, druzí se na ní teprve chystají. A cestovky lákají na ohromující dovolené. Je však otázka, co je pro koho ideál a kde si více odpočine…

Řeči se nesou od uší k uším, a dokonce se mění jako počasí: za co vás jeden týden pochválí, za totéž vás na druhý týden titíž lidé pomluví.