Sinopsis

Politici z Blízkého východu, Tchaj-wanu i Evropy míří do Pekingu, který v době prohlubujících se globálních krizí stupňuje diplomatickou aktivitu a snaží se upevnit svůj vliv na světové scéně.

Od poprav po globální policejní vliv – justice se stává součástí širší mocenské strategie Pekingu.

Peking vštěpuje svou představu o spravování kyberprostoru mezinárodnímu společenství i Hongkongu.

Usnesení Senátu i konference v Poslanecké sněmovně ukazují, jak bezprostředně se nás týká dění v Tibetu.

Setkání amerického a čínského prezidenta se odkládá. Čína v Hormuzském průlivu vyjednává vlastní podmínky.

Čína hledá nové motory růstu a pomoci jí mají také humři.

Plány projednávané na „dvou zasedáních“ zahrnují podporu technologických průlomů i zvýšený tlak na Tchaj-wan.

Německý kancléř Friedrich Merz v Číně pojmenoval problémy, které čínsko-německý vztah tíží. Řešení však jeho návštěva nepřinesla.

Čína do roku ohnivého koně vstoupila smrští robotických inovací, nových modelů AI i blockbusterů o špionech. Staré problémy s ekonomikou a porodností ji však neopouštějí.

Dvacet let vězení za svobodnou žurnalistiku je definitivním stvrzením likvidace autonomie Hongkongu.

Oceněná audiokniha chce šířit myšlenky soucitu i všímavosti.

Donald Trump varuje před čínským vlivem v Grónsku, tomu se přitom mnohem lépe daří jinde – v projektech Pásu a stezky, ale i v médiích či na univerzitách v Česku.

Ve sporu s Japonskem Čína kombinuje vojenský tlak okolo Tchaj-wanu a lákání států v regionu na ekonomickou spolupráci.

Podle generálního tajemníka strategie ČLR v celní válce se Spojenými státy posílila národní sebevědomí i mezinárodní postavení země.

Spojené státy v nové strategii vzkazují Číně, že hodlají zabránit násilnému převzetí Tchaj-wanu. Tedy především jeho polovodičového průmyslu.

Podle čínských médií by francouzskému prezidentovi mohl k průlomu v jednání pomoci odstup od Evropské unie.

Nepřítomnost Spojených států na summitu G20 i šířeji v mezinárodních organizacích dláždí cestu pro „zodpovědného lídra“ Čínu.

Zatímco setkání thajského krále v Pekingu proběhlo v „rodinné atmosféře“, protijaponské nálady v Číně dále posilují.

Japonská premiérka poprvé naznačila možnost reakce na případný čínský útok na Tchaj-wan, zatímco tchajwanská viceprezidentka vystoupila v Evropském parlamentu.

Si na summitu APEC vtipkoval o zadních vrátkách v čínských mobilech. Ve skutečnosti jsou technologie jen jednou z bran, jimiž Čína nenápadně proniká do zahraničí.

Trump a Si se na schůzce dohodli na uvolnění exportu vzácných zemin, posílení boje proti pašování fentanylu i snížení cel.

V připravované pětiletce chce Peking dál posílit rozvoj moderních technologií – ty mají být klíčovým prvkem čínského národního sebevědomí.

Čína prosazuje svůj vliv nejrůznějšími způsoby – na Filipínách pomocí dezinformační kampaně, v Londýně prostřednictvím plánované „megaambasády“.

Blíží se dohoda o prodeji TikToku americkým investorům. Nově se vynořující skandály kolem zaniklé CEFC zatím znovu připomínají, jak Peking využívá firmy napojené na stát k prosazování vlivu v zahraničí.

Zachrání po pádu developera Evergrande čínskou ekonomiku fotbal?

Americká cla sbližují Indii s Čínou, problémy s exportem krevet zase Honduras s Tchaj-wanem.

Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo prezidenta Pavla z „poškozování suverenity ČLR“ kvůli jeho návštěvě dalajlámy v Indii.

Na pražské CEVRO Univerzitě vzniká nové centrum, jehož poradní sbor povede Jan Zahradil, politik s dlouhým seznamem čínských kontaktů. Pár z nich právě teď figuruje v jednom z nejvýbušnějších případů špionáže v Německu.

Prezident Pavel při návštěvě dalajlamy vyjádřil podporu náboženské a kulturní svobodě v Tibetu. Ve stejné době česká státní agentura připravuje spolupráci s čínskými influencery – často napojenými na režim, který tyto svobody systematicky potlačuje.

Spojené státy ustoupily Číně v jednáních o čipech, EU už nemá moc couvat kam.

Čína a Rusko se ujišťují o vzájemné podpoře svých teritoriálních zájmů. Tchaj-wan se na tyto „zájmy“ připravuje rozsáhlým cvičením civilní obrany.

Wang I v Evropě nečekaně otevřeně pojmenoval jeden z důvodů, proč evropsko-čínské vztahy v poslední době nevzkvétají.

KS Číny oslavila 104. výročí, dalajláma slaví devadesátiny a plánuje reinkarnaci čínské vládě navzdory.

Peking se snaží o deeskalaci obchodní války s USA zakročením proti obchodu s narkotiky. Současně ale čelí tvrdšímu postupu EU, která omezuje přístup státem dotovaných čínských firem na evropský trh.

Zatímco ve vesmíru Čína sklízí úspěchy, chronické problémy domácí ekonomiky se jí zatím příliš řešit nedaří.

Uniklé dokumenty vrhají stín na „přátelství bez hranic“ mezi Ruskem a Čínou a odhalují obavy Moskvy z rostoucí síly a ambicí jejího mocnějšího souseda.

Na čínském trhu uspěje jen ten, kdo pomáhá budovat správný obraz země. Své o tom vědí – každý trochu jinak – česká PPF i zahraniční hoteliéři v Sin-ťiangu.

Čínské špionážní útoky cílí na české ministerstvo zahraničí, turecké úředníky i ujgurské exulanty.

Peking opanoval mezinárodní organizace i dodavatelské řetězce.

Zatímco s USA uzavřela Čína opatrné celní příměří, s Ruskem okázale demonstruje své neochvějné spojenectví.

I přes vstřícné kroky ČLR si Evropa drží svou linii – potrestala TikTok a trvá na sankcích.

Po bývalém europoslanci Zahradilovi musí leccos vysvětlovat i jeho někdejší zástupce v čele pozastavené Skupiny přátelství mezi EU a Čínou Maximilian Krah.

„Deal s Čínou“ zkouší vyjednat nejen prezident Trump, ale i západní technologické firmy jako Meta či Yahoo – často za cenu ohnutých pravidel či zad.

Chaos v Bílém domě vrací Pekingu sebevědomí a přivádí mu nové spojence.

Česko zablokovalo čínský satelitní projekt kvůli obavám o národní bezpečnost. V Evropském parlamentu zatím dále rozplétají kauzu podplácení společností Huawei.

Neohlášenými vojenskými cvičeními a útoky na podmořské kabely ČLR stupňuje tlak v sousedních vodách.

Po prvních dnech Donalda Trumpa ve funkci je zřejmé, že nový americký prezident s masivními cly zase tak nespěchá a nechává si čas, aby mohl s Pekingem dohodnout nějaký „deal“.

Čerstvě inaugurovaný prezident Tchaj-wanu a jeho strana bojují s opozicí v parlamentu, a to nejen obrazně.

Zatímco minulý týden Si chlácholil evropské představitele, tento týden vysílá stíhačky do Tchajwanské úžiny.

Čínský vůdce přiletěl do Evropy přesvědčit její představitele, že problémy ve vzájemných vztazích jsou jen mámení.

Jsou pro Západ větší bezpečnostní hrozbou čínští špioni, roztahující se v evropské politice, nebo Elon Musk, snažící se usadit na čínském trhu?

Peking vzdělává své občany, včetně dětí, jak rozpoznávat všudypřítomné špiony a bránit se proti „separatistickým hrozbám“. Jednoho našel i v Česku.

Oteplující se čínsko-české a čínsko-americké vztahy poněkud kalí čínští hackeři, špatně utajené sledování a americké sankce.

Západ viní ČLR z rozsáhlých kyberútoků nejen na své zákonodárce.

Čína zvyšuje rozpočet na obranu i stranický dohled nad armádou.

Válku na Ukrajině chce Čína vyřešit svou moudrostí, konflikt v Jihočínském moři vodními děly.

Západ kritizuje Čínu za nedodržování pravidel WTO a spolupráci s Ruskem, Čína si stěžuje na „šikanu“ a „nestydaté“ porušování mezinárodních pravidel.

Evropský byznys řeší, jak se zachovat vůči čínským firmám napomáhajícím Rusku a využívajícím nucenou práci.

Čínský developer Evergrande jde do likvidace a svět čeká na reakci Číny.

Čína dlouhodobě zneužívá otevřenosti Evropské unie, ta se teď začíná bránit.