Soňa Benešová

Žijeme v době dotační ekonomiky, sociálních jistot, práva na různé služby a pomoc ve věcech, které jsou našimi osobními problémy. Pokusím se shrnout, co se očekává, že dostaneme bez vlastního přičinění.

Některá slova a slovní spojení používáme automaticky, aniž bychom nad nimi přemýšleli. Bohužel se v marketingu cení, pokud se vymyslí nějaký chyták, který nás zmate, s jediným cílem oškubat zákazníka.

Při slovu ekologie se mnoha lidem otevírá pověstná kudla v kapse a rudnou tváře. Netuším, kdo je autorem označení ekoterorista, určitě to bude někdo, kdo nezažil, co znamená smog. Takže mi dovolte se opět po delší době podělit o  moji vzpomínku.

Není žádným tajemstvím, že o tom, jestli budete studovat nebo ne, rozhodoval kádrový posudek. Kádrové posudky byly dva – jeden ze školy, druhý na vás psala místní organizace Komunistické strany Československa.

Bydlení je dnes problém, ale dříve to jinak nebylo, naopak. Byty jste nemohli vlastnit. Rodinné domy se stavěly málo a obvykle na pozemku rodičů. Krátkodobé pronájmy neexistovaly.

Překročila jsem už určitou věkovou hranici, je čas zavzpomínat na mladá léta, která jsem prožila v době „rozvíjejícího se socialismu“. První ze svých vzpomínek věnuji nakupování.