Věra Vaňková

Rádiové spojení mezi posádkami letounů a řízením letového provozu je nezbytné pro zajištění bezpečnosti letu i vzdušného prostoru. Oblastní střediska sledují let po celou dobu a vzájemně si ho předávají. Čas od času se stane, že spojení vypadne.

Současné dopravní letouny jsou vybaveny tou nejmodernější avionikou a sofistikovanými počítačovými systémy, které umí létat prakticky sami. Jenže i ta nejdokonalejší technika občas selže.

Letecké dny, nejrůznější airshow a přehlídky vojenské techniky jsou divácky velice oblíbené akce a mají dlouholetou tradici i v naší zemi. Jistě jste na nějaké z nich byli a určitě vás nenapadlo, že by vám mohla na hlavu spadnout stíhačka.

Zdaleka ne všechny letecké havárie jsou způsobeny technickou závadou, pochybením pilotů či nepřízní počasí. Občas bývá na vině i pozemní personál, tak jako v příběhu, který vám budu nyní vyprávět.

Dnes vám přináším opět jeden příběh z nevyčerpatelné zásobárny sovětských a ruských leteckých katastrof, případ, z něhož tuhne krev v žilách i těm nejotrlejším jedincům. Ale nebudu vás déle napínat, pojďme na to.

V historii letectví najdeme řadu zázračných přistání podobných tomu na řece Hudson, o nichž veřejnost prakticky nic neví a hrdiny těchto napínavých příběhů se šťastným koncem vůbec nezná.

Dnes jsem si pro vás připravila opět jeden příběh z nevyčerpatelné studnice sovětských a ruských leteckých havárií. A ne ledajaký.

Přistání po výpadku všech motorů piloti dopravních letounů pravidelně trénují na simulátorech a je součástí každoročních přezkoušení. Jenže když k poruše dojde v reálu, bývá průběh incidentu ovlivněn spoustou dalších nepředvídatelných faktorů.

Člověk si sice říká pán tvorstva, ale hlavní slovo na naší mateřské planetě bude mít vždy příroda a my se jí musíme přizpůsobit, ať se nám to líbí nebo ne. S přírodními živly není radno si zahrávat, a to ani ve vzduchu.

Dnes se opět vypravíme do země, jejíž aerolinky patří k nejnebezpečnějším na světě a tamější letadlopád představuje nevyčerpatelnou studnici příběhů o selhání lidského faktoru i techniky.

V historii letectví můžeme nalézt řadu bezvýchodných případů a krizových situací, které směřovaly k tragické havárii, ale díky bravurnímu umění špičkových pilotů skončily happyendem. A mnoho z nich téměř uniklo pozornosti médií.

Od největší letecké havárie na našem území uplynulo již více jak 50 let, přesto dodnes zůstává tak trochu zahalena rouškou tajemství. Pojďme si nyní její příběh připomenout a pokusit se ho rozklíčovat.

Moderní dopravní letouny jsou vybaveny sofistikovanými počítačovými systémy, díky nímž dokážou létat téměř sami. Ale i ta sebedokonalejší technika může někdy selhat, a proto musí piloti umět ovládat letoun i svými vlastními silami.

Boeing 747 alias Jumbo Jet můžeme vídat na nebi neuvěřitelných 55 let. Tento velkokapacitní čtyřmotorový proudový dopravní letoun je určený především pro střednědlouhé a dlouhé trasy včetně mezikontinentálních.

Matka příroda bude mít vždy na naší krásné planetě navrch. A nám nezbývá, než to vzít v potaz a přizpůsobit se. Běsnění živlů se nevyhýbá ani vzdušnému prostoru a někdy s ním člověk bojuje zcela zbytečně.

Přeprava nákladu je velice důležitým odvětvím letecké dopravy, bez něhož by se totálně zhroutila celá světová ekonomika. Piloti nákladní aviacie si pochvalují rozmanitost práce a jsou rádi, že si náklad nikdy nestěžuje.

V letošním roce uplyne 40 let od největší jaderné katastrofy v historii lidstva, havárie čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Černobylu. My se nyní podíváme na jinou, dlouhá léta utajovanou tragédii, k níž došlo rovněž v Sovětském svazu.

Nejznámějším nouzovým přistáním po střetu s ptáky je bezesporu „Zázrak na řece Hudson“, jehož hrdina Chesley Sullenberger bezpečně posadil Airbus A320 na vodní hladinu a nikomu se nic nestalo.

Příroda nám čas od času dá razantně najevo, kdo že je na naší matičce Zemi pánem a nevyhýbá se ani vzdušnému prostoru. A tak se letadla plná pasažérů někdy dostanou do nepředvídatelných situací způsobených povětrnostními podmínkami.

Dopravní letouny v Ruské federaci běžně používané zejména na vnitrostátních linkách často připomínají muzejní exponáty. A jeden takový, takřka padesátiletý bude hrát hlavní roli i v následujícím příběhu.

V historii letectví najdeme několik naprosto nepochopitelných havárií dopravních letounů, nad nimiž zůstává rozum stát. A jednu z nich, která se udála před 11 lety v jihovýchodní Asii, si právě teď rozebereme do detailů.

Zdaleka ne všechny letecké havárie, které se zdají být předem ztracené, končí tragicky. I když nás zradí technika, sedí za kniplem mistři svého oboru, kteří dokážou kritickou situaci zdárně vyřešit.

Ruská letecká doprava bývá přirovnávaná k hazardní hře s nabitou zbraní s názvem ruská ruleta. A není divu. Tamější aerolinky patří k nejnebezpečnějším na světě a časté havárie jejich letounů končí většinou tragicky.

Zdaleka ne všechny hrozivě vyhlížející letecké havárie končí tragicky. Jedna taková, dá se říci se šťastným koncem, se udála na počátku roku 2024 v Japonsku. Tak se přenesme na tokijské letiště Haneda a pojďme si o ní povědět víc.

Západoslovenské město Handlová s více jak stoletou tradicí hornictví bývalo svědkem nesmyslné honby za těžebními rekordy i uctívání kultu hrdinů socialistické práce. Ale zažilo také dvě katastrofy.

Požár na palubě je jedním z nejhorších scénářů, na jaký se piloti i palubní personál při výcviku na trenažérech připravují. Většinou však bývá zlikvidován v samém počátku a bezpečnost letu není ohrožena.

Asi všichni máme dodnes v živé paměti tragickou nehodu letounu Jak-42 v ruské Jaroslavli, při níž v roce 2011 zahynuli téměř všichni hráči místního hokejového týmu Lokomotiv včetně tří Čechů: Karla Rachůnka, Josefa Vašíčka a Jana Marka.

V poslední čtvrtině minulého století docházelo k leteckým haváriím častěji než dnes. Některé z nich vyšetřovatelům pěkně zamotaly hlavu a jsou dosud obestřeny tajemstvím.

Pod pojmem havárie jaderné ponorky si asi všichni vybavíme tragický osud ruského plavidla jménem Kursk a všech 118 členů jeho posádky. Jenže tato podvodní katastrofa, k níž došlo 12. srpna roku 2000, nebyla první.

Srážky dopravních letadel ve vzduchu bývají opravdu vzácností, ale dříve k nim čas od času docházelo. My si nyní připomeneme jeden takový případ, který se udál téměř před dvaceti lety v brazilském vzdušném prostoru.

Ruské aerolinie patří k nejnebepečnějším na světě a vstoupit na palubu jejich strojů znamená hazardovat s vlastním životem. A zdaleka ne všechny nehody lze svádět na nedostatek náhradních dílů kvůli embargu.

Černobyl zdaleka nebyl jedinou průmyslovou katastrofou v Sovětském svazu. Byl jen jednou z mála, kterou se nepodařilo ututlat, neboť radioaktivní mrak zasáhl severní i střední Evropu.

Příroda nám čas od času dá zřetelně najevo, kdo že je tady na Zemi pánem. Běsnění živlů se nevyhýbá ani letištím a vzdušnému prostoru. A právě o jednom takovém nerovném souboji si nyní povíme víc.

Počátky aviatiky v českých zemích jsou neodmyslitelně spjaté se jménem inženýra Jana Kašpara, který jako první v Čechách uskutečnil úspěšný let se strojem těžším než vzduch. Stalo se tak 16. dubna 1910 v Pardubicích.

Hurikány, tornáda, povodně či zemětřesení nám dávají najevo, že příroda bude mít vždycky navrch a my se jí musíme přizpůsobit. Proto se týmy vědců snaží minimalizovat tragické následky těchto jevů co nejpřesnějšími předpověďmi.

Pod pojmem havárie vládního speciálu si asi všichni vybavíme letecké neštěstí v ruském Smolensku v roce 2010. Při nezdařeném přistání TU-154 tam zahynuli nejvyšší vládní a vojenští představitelé Polska v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskym.

Dobývání vesmíru je spojeno nejen s novými objevy a úspěchy, ale též s nezdary i tragickými haváriemi. Tak už to zkrátka v životě chodí, něco za něco. Ale zatímco Američané své neúspěchy veřejně sdíleli, Sověti se všechny havárie snažili ututlat.

Jak se zadaří našim hokejistům na těchto zimních olympijských hrách? Tak to můžeme zatím jen tipovat. Ale vítězné tažení naší olympijské hokejové reprezentace a velkolepé oslavy před 28 lety, si pamatujeme všichni.

Legendární „Sully“ Sullenberger, kapitán Airbusu A320, který proslul ukázkovým přistáním bez motorů na řece Hudson, měl své předchůdce, o nichž prakticky nikdo neví. My se to nyní pokusíme napravit.

Pod pojmem srážka dopravních letounů se vám pravděpodobně vybaví letecké neštěstí, k němuž došlo v roce 1977 na ploše letiště Los Rodeos na Tenerife a zahynulo při něm 583 lidí.

Vyšetřování leteckých havárií bývá často stejně napínavé jako nehoda samotná a představuje pro vyšetřovatele tvrdý oříšek, který se jim podaří rozlousknout až za několik let.

V historii letectví jsme zaznamenali řadu případů, kdy tragické předem ztracené situace nakonec dopadly šťastně. Dalo by se hovořit o zázracích. Jenže ty nebyly seslány shůry, ale stál za nimi lidský faktor.

Když se v letecké terminologii řekne, že letoun přišel o dva motory nebo ztratil motory, bývá tím myšleno, že vypověděly službu, ale fyzicky dál zůstávají součástí letadla.

Časté závady u nového Boeingu 737 MAX, které vyústily i v několik havárií, se před pár lety staly pro jeho výrobce doslova noční můrou. Dnes se budeme zabývat jednou z nich, která jen shodou šťastných okolností neskončila tragicky.

Čas od času probleskne v médiích zpráva o falešném lékaři, advokátovi či podvodu s řidičskými průkazy. Ale v Rusku to dotáhli na jiný level, až k falešnému kapitánovi dopravního letounu, který nikdy neabsolvoval pilotní výcvik.

Pod pojmem zázrak v historii letectví si asi většina z nás vybaví legendárního kapitána Sullenbergera a jeho fenomenální přistání na řece Hudson s Airbusem A320 po výpadku obou motorů.

Vy, kdož sledujete mé články pravidelně, jste si patrně všimli, že mojí doménou je oblast letectví. Pro dnešek však udělám výjimku. U dopravy sice zůstaneme, ale nadoblačné výšiny a letiště vyměníme za vodu.

Ruská ruleta je nejen hazardní hra se zbraní, ale také pojem plně vystihují současnou tristní situaci v ruské dopravní aviacii. Cestování jejich letouny je opravdu jen pro otrlé milovníky adrenalinu a hazardéry s vlastním životem.

Ve Spojených státech amerických je létání zcela běžnou součástí života asi jako u nás cesta do práce městskou hromadnou dopravou. Avšak let United Airlines 232, o němž vám nyní budu vyprávět, rozhodně běžný nebyl.

Největší sériově vyráběný nákladní letoun v historii lidstva AN 124 Ruslan ve statistikách leteckých nehod příliš často nefiguruje. Ale pár tragických havárii tohoto čtyřmotorového vzdušného kolosu se přeci jen stalo.

Boeing 747 alias Jumbo Jet, vzdušný koráb honosící se přídomkem královna nebes, byl v poslední čtvrtině minulého století nejrozšířenějším dopravním letounem určeným pro dlouhé trasy a mezikontinentální lety.

Když se řekne pilot, vybavíme si většinou elegantního muže nebo ženu ve skvěle padnoucí uniformě se třemi nebo čtyřmi prýmky na výložkách. Ale já vám teď představím trochu jiné piloty – muže i ženy z řad našich VIP osobností.

Řídící letového provozu naštěstí neslýchají příliš často volání „Mayday“. Ale pokud ho posádka vyšle, znamená to, že je v nejvyšší nouzi, hrozí jim bezprostřední nebezpečí a jde o život.

Poslední desetiletí minulého století byla v letecké dopravě poznamenána několika teroristickými útoky. Toto období vyvrcholilo tragickými událostmi 11. září 2001. Poté byla zpřísněna bezpečnostní opatření a teroristů na palubě už se bát nemusíme.

Únosy dopravních letadel jsou v současné době díky přísným bezpečnostním opatřením vzácností, ale nebylo tomu tak vždy. V 90. letech minulého století bývaly, zejména v Africe, poměrně častým jevem. A na jeden z nich se právě teď podíváme podrobněji.

Vy, kteří mě sledujete pravidelně, víte, že mojí doménou je oblast letectví. Ale dnes se sneseme z nadoblačných výšin až pod vodní hladinu a podíváme se na největší podmořskou katastrofu v dějinách planety Země, havárii jaderné ponorky Kursk.

Výpadek všech motorů je u dopravních letadel velice vzácným jevem a nejčastější příčinou bývá srážka s ptáky. Ale v případě letu British Airways 38 z Pekingu do Londýna, kterému se nyní budeme věnovat podrobněji, tomu bylo jinak.

Silně poškozený Jumbo Jet s chybějící částí trupu, dekompresí v kabině a omezenou řídící schopností letí pouze na dva motory v 7 000 metrech nad Pacifikem a k nejbližší pevnině zbývá 160 kilometrů. Doletí tam a dokážou piloti bezpečně přistát?

Poslední nehoda letounů ČSA se stala na pražském ruzyňském letišti v roce 1977. O 46 let později se na stejném místě ocitl v nouzi Boeing 767 jedné z největších amerických leteckých společností, Delta Airlines. Proč k tomu došlo a co se dělo pak?

V březnu letošního roku uplyne již 12 let od záhadného zmizení Boeingu 777 Malajsijských aerolinií na letu MH370 z Kuala Lumpur do Pekingu, které dosud nedá spát expertům na letecké nehody, záhadologům ani lovcům senzací.