Věra Vaňková

Příčiny leteckých havárií bývají různé. Ale většinou se nejedná o jednu jedinou, nýbrž souhru nešťastných náhod, řetězec závad či kritických pochybení. A přesně tak tomu bude i v našem dnešním příběhu letu TAM 402.

Pod pojmem výbuch na palubě si asi všichni představíme na prvním místě teroristický útok. Obdobně uvažují i vyšetřovatelé leteckých nehod, přestože na vině může být například i obyčejná powerbanka v zavazadlovém prostoru.

Zatajování pravých příčin leteckých havárií bývalo v minulosti častým jevem, zejména v Sovětském svazu a v menší míře i v zemích východního bloku, Československo nevyjímaje.

Za největší a nejznámější záhadu v historii letectví je považováno dosud neobjasněné zmizení Boeingu 777 Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě, k němuž došlo v březnu 2014 na pravidelné lince z Kuala Lumpuru do Pekingu.

Současné dopravní letouny vybavené moderní avionikou a sofistikovanými počítačovými systémy dokážou létat téměř samy, upozornit piloty na eventuální chyby a ve většině případů je i napravit.

Moderní dopravní letouny obvykle jen tak samy od sebe z nebe nepadají. A když už se tak stane, vyrojí se okamžitě řada spekulací a konspiračních teorií, které musí vyšetřovatelé vyvrátit.

Všichni víme, jakou paseku na našich silnicích dokáže napáchat alkohol za volantem. A stejně tak nebezpečný je i v oblacích. Žádná letecká společnost na světě netoleruje u posádek v kokpitu více jak 0,2 promile alkoholu v krvi.

Nejtvrdším oříškem pro vyšetřovatele leteckých nehod bývají paradoxně havárie, k nimž dojde krátce po startu. Za pár minut a někdy jen desítek sekund letu mají totiž k dispozici velmi málo indicií a letových dat, které by je přivedly na stopu.

Je všeobecně známo, že ruské aerolinky již dlouhá léta zaujímají přední pozice ve statistikách leteckých nehod. My se dnes opět podíváme na jeden z jejich letadlopádů, tentokrát za účasti letounu TU-154M.

Moderní dopravní letouny nepadají z nebe jen tak bez příčiny. Když dojde ve vzduchu i k jejich destrukci, mají před sebou vyšetřovatelé leteckých nehod většinou zapeklitý případ.

Nejtragičtější letecká havárie v historii lidstva se paradoxně nestala ve vzduchu, ale na zemi. Při srážce dvou plně obsazených Boeingů 747 na Tenerife v březnu 1977 přišlo o život 583 lidí.

Letecká doprava v Rusku a její bezpečnost, toť kapitola sama pro sebe a nevyčerpatelná studnice často neuvěřitelných až bizarních případů leteckých nehod. A právě jednou takovou, k níž došlo na Sibiři, se budeme nyní zabývat podrobněji.

Stejně jako v životě lidském, i v letectví se čas od času stávají zázraky. Ovšem nikoliv seslané shůry, nýbrž spočívající ve vrcholném pilotním umění, dokonalé souhře, odvaze a vynalézavosti mužů i žen v kokpitu.

Moderní dopravní letouny nepadají z nebe jen tak bez příčiny. Někdy se jí vyšetřovatelé doberou hned, jindy jim to trvá i několik let. A v některých případech se členové vyšetřovacích týmů z různých zemí na příčině prostě neshodnou.

Čas od času se stane, že dopravnímu letadlu vysadí motor, ale nejedná se o žádnou tragédii. Piloti jsou na jeho výpadek náležitě vycvičeni. Přistání s jednou funkční pohonnou jednotkou nebo i zcela bez motorů pravidelně trénují na simulátorech.

Letecké dny a nejrůznější airshow bývají svátkem pro všechny aviatické nadšence a milovníky adrenalinu. Na dechberoucí vystoupení špičkových akrobatických pilotů, kteří předvádějí neskutečné kousky, se těší celé rodiny.

Sovětské aerolinky vždy patřily k nejnebezpečnějším leteckým dopravcům světa. A nástupnické Rusko pokračuje v nastoleném trendu s nemenší intenzitou.

V historii letectví najdeme případy havárií, které zavinili představitelé živočišné říše. Většinou se jedná o střet s ptáky. V našem dnešním příběhu, který se odehrává v karibském ráji, však budou hrát důležitou roli zástupci bodavého hmyzu.

Nejznámější letecká havárie, která se zapsala černým písmem do historie sportu, se udála v roce 2011 v ruské Jaroslavli a vzala životy všem členům úspěšného hokejového týmu Lokomotiv Jaroslavl, včetně tří Čechů a jednoho Slováka.

Nejznámějším pilotem sebevrahem je Andreas Lubitz, který v roce 2015 nasměroval Airbus A320 německé společnosti Germanwings se 150 lidmi na palubě do horského masívu ve Francii.

Pokud patříte k mým pravidelným čtenářům, víte, že se poměrně často zaobírám leteckými haváriemi sovětských a ruských aerolinek. A proč? Protože jejich zásobárna se nikdy nevyčerpá a stále přibývají nové.

Rádiové spojení mezi posádkami letounů a řízením letového provozu je nezbytné pro zajištění bezpečnosti letu i vzdušného prostoru. Oblastní střediska sledují let po celou dobu a vzájemně si ho předávají. Čas od času se stane, že spojení vypadne.

Současné dopravní letouny jsou vybaveny tou nejmodernější avionikou a sofistikovanými počítačovými systémy, které umí létat prakticky sami. Jenže i ta nejdokonalejší technika občas selže.

Letecké dny, nejrůznější airshow a přehlídky vojenské techniky jsou divácky velice oblíbené akce a mají dlouholetou tradici i v naší zemi. Jistě jste na nějaké z nich byli a určitě vás nenapadlo, že by vám mohla na hlavu spadnout stíhačka.

Zdaleka ne všechny letecké havárie jsou způsobeny technickou závadou, pochybením pilotů či nepřízní počasí. Občas bývá na vině i pozemní personál, tak jako v příběhu, který vám budu nyní vyprávět.

Dnes vám přináším opět jeden příběh z nevyčerpatelné zásobárny sovětských a ruských leteckých katastrof, případ, z něhož tuhne krev v žilách i těm nejotrlejším jedincům. Ale nebudu vás déle napínat, pojďme na to.

V historii letectví najdeme řadu zázračných přistání podobných tomu na řece Hudson, o nichž veřejnost prakticky nic neví a hrdiny těchto napínavých příběhů se šťastným koncem vůbec nezná.

Dnes jsem si pro vás připravila opět jeden příběh z nevyčerpatelné studnice sovětských a ruských leteckých havárií. A ne ledajaký.

Přistání po výpadku všech motorů piloti dopravních letounů pravidelně trénují na simulátorech a je součástí každoročních přezkoušení. Jenže když k poruše dojde v reálu, bývá průběh incidentu ovlivněn spoustou dalších nepředvídatelných faktorů.

Člověk si sice říká pán tvorstva, ale hlavní slovo na naší mateřské planetě bude mít vždy příroda a my se jí musíme přizpůsobit, ať se nám to líbí nebo ne. S přírodními živly není radno si zahrávat, a to ani ve vzduchu.

Dnes se opět vypravíme do země, jejíž aerolinky patří k nejnebezpečnějším na světě a tamější letadlopád představuje nevyčerpatelnou studnici příběhů o selhání lidského faktoru i techniky.

V historii letectví můžeme nalézt řadu bezvýchodných případů a krizových situací, které směřovaly k tragické havárii, ale díky bravurnímu umění špičkových pilotů skončily happyendem. A mnoho z nich téměř uniklo pozornosti médií.

Od největší letecké havárie na našem území uplynulo již více jak 50 let, přesto dodnes zůstává tak trochu zahalena rouškou tajemství. Pojďme si nyní její příběh připomenout a pokusit se ho rozklíčovat.

Moderní dopravní letouny jsou vybaveny sofistikovanými počítačovými systémy, díky nímž dokážou létat téměř sami. Ale i ta sebedokonalejší technika může někdy selhat, a proto musí piloti umět ovládat letoun i svými vlastními silami.

Boeing 747 alias Jumbo Jet můžeme vídat na nebi neuvěřitelných 55 let. Tento velkokapacitní čtyřmotorový proudový dopravní letoun je určený především pro střednědlouhé a dlouhé trasy včetně mezikontinentálních.

Matka příroda bude mít vždy na naší krásné planetě navrch. A nám nezbývá, než to vzít v potaz a přizpůsobit se. Běsnění živlů se nevyhýbá ani vzdušnému prostoru a někdy s ním člověk bojuje zcela zbytečně.

Přeprava nákladu je velice důležitým odvětvím letecké dopravy, bez něhož by se totálně zhroutila celá světová ekonomika. Piloti nákladní aviacie si pochvalují rozmanitost práce a jsou rádi, že si náklad nikdy nestěžuje.

V letošním roce uplyne 40 let od největší jaderné katastrofy v historii lidstva, havárie čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Černobylu. My se nyní podíváme na jinou, dlouhá léta utajovanou tragédii, k níž došlo rovněž v Sovětském svazu.

Nejznámějším nouzovým přistáním po střetu s ptáky je bezesporu „Zázrak na řece Hudson“, jehož hrdina Chesley Sullenberger bezpečně posadil Airbus A320 na vodní hladinu a nikomu se nic nestalo.

Příroda nám čas od času dá razantně najevo, kdo že je na naší matičce Zemi pánem a nevyhýbá se ani vzdušnému prostoru. A tak se letadla plná pasažérů někdy dostanou do nepředvídatelných situací způsobených povětrnostními podmínkami.

Dopravní letouny v Ruské federaci běžně používané zejména na vnitrostátních linkách často připomínají muzejní exponáty. A jeden takový, takřka padesátiletý bude hrát hlavní roli i v následujícím příběhu.

V historii letectví najdeme několik naprosto nepochopitelných havárií dopravních letounů, nad nimiž zůstává rozum stát. A jednu z nich, která se udála před 11 lety v jihovýchodní Asii, si právě teď rozebereme do detailů.

Zdaleka ne všechny letecké havárie, které se zdají být předem ztracené, končí tragicky. I když nás zradí technika, sedí za kniplem mistři svého oboru, kteří dokážou kritickou situaci zdárně vyřešit.

Ruská letecká doprava bývá přirovnávaná k hazardní hře s nabitou zbraní s názvem ruská ruleta. A není divu. Tamější aerolinky patří k nejnebezpečnějším na světě a časté havárie jejich letounů končí většinou tragicky.

Zdaleka ne všechny hrozivě vyhlížející letecké havárie končí tragicky. Jedna taková, dá se říci se šťastným koncem, se udála na počátku roku 2024 v Japonsku. Tak se přenesme na tokijské letiště Haneda a pojďme si o ní povědět víc.

Západoslovenské město Handlová s více jak stoletou tradicí hornictví bývalo svědkem nesmyslné honby za těžebními rekordy i uctívání kultu hrdinů socialistické práce. Ale zažilo také dvě katastrofy.

Požár na palubě je jedním z nejhorších scénářů, na jaký se piloti i palubní personál při výcviku na trenažérech připravují. Většinou však bývá zlikvidován v samém počátku a bezpečnost letu není ohrožena.

Asi všichni máme dodnes v živé paměti tragickou nehodu letounu Jak-42 v ruské Jaroslavli, při níž v roce 2011 zahynuli téměř všichni hráči místního hokejového týmu Lokomotiv včetně tří Čechů: Karla Rachůnka, Josefa Vašíčka a Jana Marka.

V poslední čtvrtině minulého století docházelo k leteckým haváriím častěji než dnes. Některé z nich vyšetřovatelům pěkně zamotaly hlavu a jsou dosud obestřeny tajemstvím.

Pod pojmem havárie jaderné ponorky si asi všichni vybavíme tragický osud ruského plavidla jménem Kursk a všech 118 členů jeho posádky. Jenže tato podvodní katastrofa, k níž došlo 12. srpna roku 2000, nebyla první.

Srážky dopravních letadel ve vzduchu bývají opravdu vzácností, ale dříve k nim čas od času docházelo. My si nyní připomeneme jeden takový případ, který se udál téměř před dvaceti lety v brazilském vzdušném prostoru.

Ruské aerolinie patří k nejnebepečnějším na světě a vstoupit na palubu jejich strojů znamená hazardovat s vlastním životem. A zdaleka ne všechny nehody lze svádět na nedostatek náhradních dílů kvůli embargu.

Černobyl zdaleka nebyl jedinou průmyslovou katastrofou v Sovětském svazu. Byl jen jednou z mála, kterou se nepodařilo ututlat, neboť radioaktivní mrak zasáhl severní i střední Evropu.

Příroda nám čas od času dá zřetelně najevo, kdo že je tady na Zemi pánem. Běsnění živlů se nevyhýbá ani letištím a vzdušnému prostoru. A právě o jednom takovém nerovném souboji si nyní povíme víc.

Počátky aviatiky v českých zemích jsou neodmyslitelně spjaté se jménem inženýra Jana Kašpara, který jako první v Čechách uskutečnil úspěšný let se strojem těžším než vzduch. Stalo se tak 16. dubna 1910 v Pardubicích.

Hurikány, tornáda, povodně či zemětřesení nám dávají najevo, že příroda bude mít vždycky navrch a my se jí musíme přizpůsobit. Proto se týmy vědců snaží minimalizovat tragické následky těchto jevů co nejpřesnějšími předpověďmi.

Pod pojmem havárie vládního speciálu si asi všichni vybavíme letecké neštěstí v ruském Smolensku v roce 2010. Při nezdařeném přistání TU-154 tam zahynuli nejvyšší vládní a vojenští představitelé Polska v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskym.

Dobývání vesmíru je spojeno nejen s novými objevy a úspěchy, ale též s nezdary i tragickými haváriemi. Tak už to zkrátka v životě chodí, něco za něco. Ale zatímco Američané své neúspěchy veřejně sdíleli, Sověti se všechny havárie snažili ututlat.

Jak se zadaří našim hokejistům na těchto zimních olympijských hrách? Tak to můžeme zatím jen tipovat. Ale vítězné tažení naší olympijské hokejové reprezentace a velkolepé oslavy před 28 lety, si pamatujeme všichni.

Legendární „Sully“ Sullenberger, kapitán Airbusu A320, který proslul ukázkovým přistáním bez motorů na řece Hudson, měl své předchůdce, o nichž prakticky nikdo neví. My se to nyní pokusíme napravit.